Šéfové unijních států se o migraci bavili zejména v souvislosti se strategií běloruského autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, který nechává k hranicím Polska či pobaltských států svážet lidi snažící se dostat z asijských zemí do Evropy.
„Lidé využívaní Lukašenkem jsou oběti... Budeme pokračovat v tlaku na Lukašenkův režim,“ řekla po jednání s lídry předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Summit vyzval unijní exekutivu, aby urychleně připravila další sankce, které by se podle většiny zemí měly týkat zejména letecké společnosti Belavia organizující převozy migrantů.
EU už v červnu v rámci dosud největšího balíku sankcí proti Lukašenkovu režimu zakázala běloruské letecké společnosti vstup do svého vzdušného prostoru. Aerolinkám z unijních zemí pak doporučila nevyužívat běloruský vzdušný prostor.
Řada politiků z pobaltských zemí, Polska či dalších států regionu se dožadovala, aby do společných závěrů přibyla zmínka o společném financování stavby hraničních bariér.
Lucembursko a některé další západoevropské země však trvaly na tom, že EU musí respektovat mezinárodní právo a umožnit lidem požádat o azyl. Proto se do závěrů dostala pouze obecná výzva k přípravě a financování konkrétních opatření, která umožní „okamžitou a odpovídající reakci EU“.
„Strašně jsem se dneska bavil na debatě o migraci. Když Viktor Orbán postavil plot, tak mu všichni nadávali, co si to vlastně dovoluje,“ prohlásil premiér Andrej Babiš po jednání. Podle něj Orbánův plot chrání celou střední Evropu. „Je nutné poděkovat Orbánovi, že ho postavil.“
„Migrace je opět na stole. Máme bojovat proti pašerákům. Musíme bojovat proti pašerákům, Evropské komisi trvalo více než pět let, než dospěli ke stejnému názoru,“ dodal.
Také další lídři krátce před schůzkou hovořili o ráznější reakci na využívání běženců k politickým účelům. Některé země chtějí otevřít spory vyvolávající téma solidarity všech států sedmadvacítky, o němž před jednáním hovořil belgický premiér Alexadrer De Croo.
 |
„Nikdo neví, co bude zítra. Možná se budou v jednu chvíli snažit na různých místech překročit hranici tři, čtyři nebo pět tisíc lidí,“ řekl litevský prezident Gitanas Nausėda novinářům při příchodu na jednání. Současná ochrana hranic podle něj není dostatečná, EU by proto měla podpořit stavbu plotů či dalších fyzických bariér.
Mluvil také o tom, že schengenská pravidla potřebují upravit, protože vznikla za jiných podmínek, než je současná situace.
Nauseda says a "physical fence or border is extremely needed as a short term measure to deal with this crisis".
Schengen rules need revision because they were set "several years ago under different circumstances, when it was a humanitarian crisis but not weaponising migration".
Financování plotů žádá 12 zemí včetně Česka
K unijnímu financování hraničních bariér vyzvalo sedmadvacítku začátkem října ve společném dopise 12 zemí včetně Česka. „V minulosti se to dělo, akorát se to nazývalo jiným způsobem,“ řekl Babiš s odkazem na Řecko, které podle jeho slov v minulosti dostalo peníze a začalo s výstavbou bariéry.
Vedle poskytnutí dalších peněz státům, z nichž migranti pocházejí nebo přes ně cestují, mají lídři na stole téma, na něž nemají zdaleka jednotný pohled. Zvláště jihoevropské země přetížené žadateli o azyl se opět chtějí bavit o vzájemné solidaritě uvnitř Unie.
Babiš s Orbánem se opřeli do Bruselu. Pro bezpečnost EU prý nedělá dost |
„Nemůže to být tak, že několik zemí nese veškerou zátěž a stará se o lidi, kteří potřebují pomoc. Aby to fungovalo na evropské úrovni, musí solidaritu ukázat všichni,“ prohlásil De Croo.
Evropská komise ve svém rok starém návrhu reformy migrační a azylové politiky hovořila o tom, že si všechny země buď mezi sebe rozdělí uprchlíky nebo zajistí návraty odmítnutých žadatelů o azyl. Státy jako Maďarsko, Polsko či Česko však jakoukoli zmínku o solidaritě odmítají a návrh leží u ledu.
Dalším tématem byla digitalizace
Na závěr summitu v Bruselu lídři členských zemí podpořili rychlý postup několika unijních iniciativ souvisejících s digitalizace společnosti, jako je například tvorba právního rámce pro využívání umělé inteligence ve veřejné i soukromé sféře.
Závěry přijaté na konci dvoudenního jednání Evropské rady se dotýkají mnohých připravovaných opatření spojených s „digitální transformací“ EU. Ve většině případů ale nestanovují konkrétnější termíny pro dokončení jejich projednávání. V případě snahy prodloužit zrušení poplatků za roaming vybízí k dohodě do konce roku, u norem o digitálních službách a digitálních trzích se ale hovoří jen o „co nejdřívějším“ dojednání finálních návrhů.
Summit také vyzval ke svižnému postupu při rozhodování o takzvané Cestě k digitální dekádě, což je jakýsi návod pro dosažení cílů vytyčených k roku 2030. Ty se týkají „digitálních dovedností“ obyvatelstva nebo přechodu veřejných služeb do online sféry.
Dankeschön Angela. S kancléřkou se na summitu EU loučili potleskem vestoje |
Evropská komise strategii pro naplnění deklarovaných ambicí představila v polovině září. Předsedkyně Ursula von der Leyenová tehdy ve svém projevu „o stavu Unie“ uvedla, že EU se musí na digitalizaci své ekonomiky více zaměřit. Komise už dříve představila svůj první návrh pravidel využívání umělé inteligence a chystá také výnos o čipech, kterým chce podpořit jejich výrobu v Evropě.
Evropská rada nyní „zdůraznila potřebu rychlého pokroku“ v obou těchto oblastech. V případě umělé inteligence například volá po „regulačním rámci příznivém pro inovace, aby se urychlil příjem této technologie jak v soukromé, tak veřejné sféře, a zároveň byla zajištěna bezpečnost a plné respektování základních práv“.
Unijní summit se také podle přijatých závěrů zabýval „zřetelným zesílením nekalých kybernetických aktivit namířených proti našim demokratickým hodnotám a bezpečnosti základních funkcí našich společností“.
Podle Evropské rady je za této situace potřeba například dále rozvíjet systém „krizového managementu“ kyberbezpečnosti v EU a posílit opatření zejména proti útokům typu ransomware, které spočívají v zablokování počítačového systému, přičemž jeho uvolnění je podmíněno výkupným.
Lídři zemí Evropské unie se na říjnovém summitu rozloučili také s německou kancléřskou Angelou Merkelovou. Dostalo se jí i potlesku vestoje. Evropská rada bez Angely je jako Řím bez Vatikánu, zaznělo na adresu političky, která nejsilnější evropskou ekonomiku vedla šestnáct let a proslula svým uměním kompromisu.
„Merkelová je nejvýznamnější evropská politička. Neznamená to, že všechno dělala správně. Udělala podle mě dvě fatální chyby,“ řekl Babiš. Za ty považuje ilegální migraci a ukončení provozu jaderných elektráren v Německu.
