Ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska, nejlidnatější spolkové země s téměř 18 miliony obyvateli, je označován za umírněného konzervativce. Politicky má blízko ke kancléřce Angele Merkelové, mimo jiné podporoval její přístup k uprchlické krizi v roce 2015.
Laschet se stal oficiálně předsedou CDU, nejsilnější německé strany, letos 22. ledna. Tím se otevřela cesta k jeho kancléřské kandidatuře. Jeho sokem v boji o kancléřskou nominaci byl předseda bavorské sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) a bavorský premiér Markus Söder. CDU/CSU nakonec vybrala Lascheta, i když Söder je u německé veřejnosti mnohem oblíbenější.
Volebním lídrem CDU/CSU bude Laschet, Söder uznal jeho nominaci |
Lascheta podpořili mimo jiné ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová, která před ním CDU vedla, či ministr zdravotnictví Jens Spahn, označovaný za vycházející hvězdu strany.
Podporovatelé vyzdvihují u Lascheta jeho schopnost kompromisu a ochotu se domluvit. Očekávají od něj, že podobně jako Merkelová se bude držet politického středu. Podle kritiků je ale na kancléřskou funkci váhavý, nerozhodný a celkově „příliš milý“.
Laschet byl kritizován za svůj postoj k pandemii koronaviru. Oproti nekompromisnímu přístupu Södera zpočátku prosazoval umírněnější postup při závádění opatření. Severní Porýní-Vestfálsko se pak stalo jednou z nejvíce zasažených spolkových zemí. Během druhé vlny už Laschet přešel na stranu těch, co volali po tvrdých omezeních.
Nepřesvědčivě se projevuje i ve volební kampani. Jeho důvěryhodnost poškodilo podezření z plagiátorství, za něž se omluvil, a zvláště pak smích při návštěvě německého města Erftstadt poškozeného při nedávných ničivých povodních.
Německo se otřepává z povodní, adept na kancléře se omluvil za smích |
Slabá kampaň se podepisuje na preferencích CDU, které jsou podle některých průzkumů nejhorší od roku 1984. Podle analytiků však Laschet ještě nemusí házet flintu do žita. Už dříve byl podceňován a nakonec dokázal překvapit.
Laschet se narodil 18. února 1961 v Cáchách v katolické rodině s kořeny v Belgii. Kromě práv studoval i žurnalistiku a novinařině se také věnoval předtím, než v roce 1994 zamířil do politiky. V letech 1994 až 1999 byl poslancem Spolkového sněmu, mezi lety 1999 a 2005 europoslancem. V posledních letech se angažoval zejména ve své domovské spolkové zemi – pět let byl ministrem pro ženy, rodinu a integraci.
Před zvolením do čela CDU byl Laschet od prosince 2012 místopředsedou strany, už v červnu téhož roku stanul v čele její organizace v Severním Porýní-Vestfálsku. Zemským premiérem je od června 2017, vládne v koalici s liberály z FDP.
„Armin Turek“, kritik AfD a Orbána
Při hledání partnera se tehdy mimo jiné ostře vymezil vůči Alternativě pro Německo (AfD). „AfD štve lidi proti sobě, provokuje je. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) by to měl sledovat. Když nějaká strana začíná stále agresivněji zpochybňovat a potlačovat základní hodnoty, měl by to úřad (pro ochranu ústavy) pečlivě vyhodnotit,“ řekl už v roce 2016 Laschet na adresu strany označované za protiimigrační uskupení. On sám ji nepovažuje za demokratickou stranu.
Německé spolkové volby 2021: zpravodajství, analýzy, komentáře |
S problematikou imigrace se důkladně seznámil v letech 2005 až 2010 ve zmíněného funkci zemského ministra pro ženy, rodinu a integraci. Zasazoval se o větší porozumění mezi většinovou společností a tureckou komunitou v průmyslovém Porúří. Uveřejňoval sloupky v tureckých komunitních časopisech, což mu vyneslo přezdívku „Armin Turek.“
Pokud jde o zahraniční politiku, ve vztahu k Číně a Rusku Laschet se drží Merkelové linie udržování balance mezi důrazem na lidská práva a ekonomickými zájmy Německa. Opakovaně se zasazuje o dialog s Pekingem a Moskvou. Za varování před démonizaci ruského prezidenta Vladimira Putina a výzvou k podpoře syrského prezidenta Bašára Asada namísto „islamistických“ rebelů si vysloužil si podezření, že je „proruský“.
Německou vládní CDU povede Laschet. Má blízko k Merkelové a zastává se Ruska |
V posledních letech se Laschet ostře vymezil i proti maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Orbánovu protiimigrační kampaň odsoudil jako antisemitskou. „Ve svém životě už překročil mnoho linií, teď i tu červenou,“ řekl před dvěma lety o Orbánovi. Nicméně, Laschet stále trvá na tom, že s Maďarskem i Polskem i přes jejich rozepře s EU ohledně právního státu je třeba vést dialog.
Laschet je ženatý, s manželkou Susanne, se kterou se seznámili už jako děti v církevním sboru, mají tři dospělé děti (dva syny a dceru).
