Téměř 26 let po smrti manžela je Henaová ochotná promluvit o životě po jeho boku v kolumbijském Medellínu.
„Náš dům měl 1 500 metrů čtverečních. Měli jsme několik sluhů a já měla v garáži automobily značek Porsche a Mercedes,“ říká žena, která nyní jezdí všude autobusem, sama si uklízí a platí nájem.
Henaová se znovu postavila na nohy a nečekaně se z ní vyklubala bojovnice za práva žen. Na internetu provozuje poradnu, kde pomáhá obětem domácího násilí a přednáší v různých centrech.
„Cítí mou bolest a já tu jejich,“ říká nyní 58letá Henaová, která se za Escobara provdala ještě v dětském věku.
Její cesta z pozice první dámy medellínského kartelu k terapeutce v argentinském Buenos Aires připomíná podle listu The Times telenovelu.
Poté, co Escobara v roce 1993 zastřelili američtí agenti na střeše jedné z medellínských budov, zabavila kolumbijská vláda rodině veškeré bohatství.
Henaová se musela výměnou za život své rodiny vzdát letadel, helikoptér, sídla i vozů, které si mezi sebou rozdělili rivalové jejího muže. „Setkání s nimi bylo děsivé. Nevěděla jsem, jestli z něho odejdu živá,“ popsala Henaová.
Ačkoli se předpokládalo, že si její rodina ulila obrovské částky peněz, Henaová to popírá.
„Lidé by neříkali, že mám miliardy, kdyby viděli, jak žiji,“ popisuje. Po smrti manžela si změnila jméno a uprchla s dětmi do Argentiny. Z anonymity vystoupila na začátku roku, kdy vydala knihu o svém životě.
Podle jejích slov trvalo 25 let, než překonala svůj strach a našla sílu. „Zjištění, že jsem byla vdaná za psychopata, bylo bolestivé,“ říká. Se svým budoucím manželem se seznámila když jí bylo 14 let, on byl o 11 let starší. Brzy s ní začal praktikovat sex a když přišla do jiného stavu, donutil ji k potratu.
O Pablovo podnikání jsem se nezajímala, tvrdí Henaová
Přesto si ho v 15 letech vzala a o dva roky později porodila syna Juana Pabla, který se nyní živí jako architekt. Sedm let po něm přišla na svět dcera Manuela. Henaová se zaměřila na péči o děti a o Escobarovo podnikání se údajně nezajímala. Věřila tomu, že obchoduje s nemovitostmi.
„Byla to velmi machistická kultura. Muži nikdy nezapojovali své ženy do svých obchodních aktivit. V té době v Kolumbii nikdo nemluvil o obchodování s drogami, všichni úředníci zavírali oči,“ vysvětluje Henaová.
Pablo Escobar má na svědomí tisíce mrtvých:
Peníze se jen hrnuly, ale ona si začala připadat jako pták uvězněný ve zlaté kleci. „Měla jsem všechno, ale policie klepala čtyřikrát týdně na dveře a mířila zbraněmi na děti. Pablo mě neustále podváděl, asi byl na sexu závislý. Chtěla jsem ho opustit, ale měla jsem strach, jak by reagoval,“ vysvětluje.
Henaová přiznává, že ji manžel sice nikdy nemlátil, ale psychicky ji vydíral. Své poslední společné roky strávili na útěku z jednoho místa na druhé. „Několik týdnů jsme žili také v džungli s tarantulemi,“ popsala Henaová, která se stydí především za to, že vlastní děti vystavila opakovaně nebezpečí.
Se svým manželem mluvila naposledy čtyři minuty před jeho smrtí. „Uklidni se lásko. Ty a děti jste jediná věc, o kterou jsem v životě vážně bojoval,“ řekl.
Henaová si posléze odseděla dva roky ve vězení, nakonec ale nebyla z ničeho obviněna. Úřady ji nyní opět vyšetřují kvůli podezření z praní špinavých peněz. Ona však věří, že jí pronásledují za to, že je Escobarova vdova. „Pablo ubližuje rodině i po své smrti,“ uzavírá.
Kolumbie v únoru srovnala se zemí vilu Pabla Escobara: