Historické osobnosti
Sledovat další díly na iDNES.tvRozhovory s Hirohitem zaznamenal bývalý vysoce postavený zaměstnanec císařského dvora Mičidži Tadžima, který do funkce nastoupil po druhé světové válce. NHK nyní od Tadžimových příbuzných získala 18 sešitů, jejichž obsah odvysílala o víkendu ve zvláštním pořadu.
Ačkoliv není překvapivé, že Hirohito války hluboce litoval, nové dokumenty odhalují, nakolik bolestivé byly jeho emoce. Když si v roce 1952 chystal řeč u příležitosti ukončení okupace americkou armádou a obnovení nezávislosti, Hirohito údajně trval na tom, že do projevu musí zahrnout slovo lítost.
Jeho názor však změnil tehdejší premiér Šigeru Jošida, podle nějž měli Japonci hledět do budoucnosti a jakákoliv zmínka znějící jako omluva by udělala špatný dojem.
Druhá světová válka skončila kapitulací Japonska po shození jaderných bomb na města Hirošima a Nagasaki. Japonští vojáci v ní bojovali ve jménu císaře, který byl považován za boha. Po válce Spojené státy umožnily Hirohitovi setrvat ve funkci, která však byla zbavena veškeré politické moci a zůstala jí pouze ceremoniální role. Členové císařské rodiny se po válce, na rozdíl od mnoha politiků a vojáků, vyhnuli zúčtování za svůj podíl na zatažení Japonska do války.
Chtěl válku skončit mnohem dřív
Dokumenty dále odhalují, že Hirohito si přál válku ukončit dříve, než dospěla ke konečné kapitulaci. V osobních rozhovorech také vyjadřoval zděšení nad zvěrstvy, kterých se dopouštěli japonští vojáci. Tadžimovi však sdělil, že armáda byla natolik mocná, že ji nebyl s to ovlivnit.
Hirohito zemřel na rakovinu v roce 1989 ve věku 87 let. Vlády se ujal jeho syn Akihito, který nedávno abdikoval a přenechal trůn svému synovi Naruhitovi. Jak Akihito, tak Naruhito na rozdíl od svého předka veřejně vyjádřili lítost za roli Japonska ve druhé světové válce.
Vzpomínka na svržení jaderné bomby je stále citlivá:
