Hamás pokračuje v ostřelování Izraele, z Libanonu dopadly na pobřeží rakety

Z Pásma Gazy v noci na dnešek Palestinci vypálili na Izrael na 150 raket, přes sto jich odpálila za posledních 24 hodin opačným směrem izraelská armáda. Podle mluvčího izraelské armády Palestinci od vypuknutí bojů v pondělí vyslali na izraelské území téměř 1500 střel, z čehož téměř 90 procent zachytil izraelský protiraketový systém. Za tři dny vzájemného ostřelování zemřelo v Pásmu Gazy nejméně 83 lidí, včetně 17 dětí. Izrael informoval o sedmi obětech, včetně dvou dětí, vojáka a občanky Indie.

Deník The Times of Israel noc na dnešek označil za nejhorší noc židovsko-arabského násilí za několik let. Desítky lidí jsou zraněny a policie zatkla skoro 400 osob. Starosta smíšeného města Lod situaci přirovnal k občanské válce nebo k palestinskému povstání. Kromě Lodu nepokoje zachvátily mnoho dalších měst, včetně Jeruzaléma, Haify, Tiberiasu, Akku, Bat Jamu a Umm al-Fahmu.

Za noc jsem byl čtyřikrát v krytu, Izraelci jsou připraveni, líčí Stropnický

Média popsala i scény lynčování z měst, která přitom podle nich bývala symbolem soužití Židů a Arabů. Izraelský prezident Rivlin ve středu označil situaci za občanskou válku a vyzval všechny „místní vůdce, náboženské lídry, občany, rodiče“, aby zastavili „to šílenství“.

V noci na dnešek zazněly poplašné sirény varující před raketami poprvé také na severu Izraele, dosud ostřelování dosáhlo jen do jižní a střední části země. Radikálové z Pásma Gazy se zřejmě také snaží ohrozit Ramonovo mezinárodní letiště na jihu země, kam Izrael kvůli ostřelování Tel Avivu odklonil provoz z Ben Gurionova letiště. Hnutí Hamás dnes uvedlo, že na druhé izraelské letiště vystřelilo „obrovskou raketu“, a vyzvalo letecké společnosti, aby „pozastavily“ všechny lety do Izraele. British Airways, Lufthansa, Iberia a Virgin Atlantic zrušily lety do Tel Avivu poté, co tak učinily Delta Air Lines a American Airlines.

44 fotografií

Na sever Izraele byly ve čtvrtek vypálené také tři rakety z Libanonu. Nikdo při útoku nebyl zraněn. Jelikož rakety z jihu Libanonu směřovaly do neobydlené oblasti, nespustily se varovné sirény a ani protivzdušný obranný systém. Izraelská armáda jako obvykle nekomentovala, kdo podle ní za útokem z Libanonu stojí. Katarská televize Al-Džazíra citovala zdroj z libanonské bezpečnostní služby, podle něhož byla rakety vypálené z blízkosti palestinského uprchlického tábora v jižním Libanonu.

Desítky tisíc Palestinců se ve čtvrtek ráno shromáždily na Chrámové hoře v Jeruzalémě k modlitbě na svátek íd al-fitr, který se slaví po skončení postního měsíce ramadánu. Podle médií jich bylo až 100 000. Na videích sdílených na sociálních sítích jsou vidět davy zejména mladých Palestinců, kteří mávají palestinskými vlajkami a nesou transparenty oslavující palestinské hnutí Hamás.

Spojené státy podle zdrojů agentury Reuters vyjádřily nesouhlas s požadavkem Číny, Norska a Tuniska uspořádat v pátek veřejné virtuální zasedání Rady bezpečnosti OSN ohledně zhoršující se situace mezi Izraelem a Palestinou. USA, které jsou nejbližším mezinárodním spojencem Izraele a mají v RB OSN právo veta, svůj krok odůvodnily tím, že podnikají vlastní diplomatické kroky, a že by diskuze v Radě bezpečnosti nebyla produktivní.

Ruský prezident Vladimir Putin a generální tajemník OSN António Guterres dnes vyzvali obě strany izraelsko-palestinského konfliktu k zastavení násilností a zajištění bezpečnosti civilistů. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva dnes uvedl, že je znepokojen násilím v Izraeli a na okupovaných palestinských územích. 

K „resetování jednání“ mezi Izraelem a Palestinci vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron, který dnes jednal s předsedou palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem a který má na programu i jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. O zprostředkování příměří se snaží, podobně jako v minulosti, Egypt. Jeho vyjednávači se dnes v Tel Avivu setkali se zástupci Izraele poté, co předtím jednali v Pásmu Gazy.

Děs, adrenalin a mrtví vůdci Hamásu. Eskalace bojů přinesla rychle desítky obětí

Eskalace izraelsko-palestinského konfliktu z posledních dní zřejmě udrží u moci izraelského premiéra Netanjahua. Lídr ultranacionalistické strany Jamina Naftali Bennett uvedl, že v nynější vyhrocené situaci vylučuje možnost koaliční vlády bez Netanjahua. Informoval o tom dnes večer zpravodajský server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaný zdroj. Podle něj Bennettův tým obnovil povolební jednání s Netanjahuovou stranou Likud.

Boje vypukly po několikadenních střetech mezi izraelskou policií a Palestinci v Jeruzalémě. Napětí eskalovalo během ramadánu, když Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou schází k večerní modlitbě. Začátkem května se také očekával verdikt odvolacího soudu o vystěhování desítek palestinských rodin ve východním Jeruzalémě, do jejichž domů se měli nastěhovat židovští osadníci. Na tento měsíc také byly plánovány dlouho očekávané palestinské parlamentní volby, které ale palestinský prezident Abbás odložil i proto, že nebylo jisté, zda Izrael umožní hlasovat ve východním Jeruzalémě.

Zastavení povolebních jednání

Násilnosti radikálních Arabů a radikálních Židů v izraelských městech a vzájemné ostřelování Izraele a Pásma Gazy, v němž vládne hnutí Hamás, zastavily i další povolební jednání o nové izraelské vládě. Šéf strany arabských Izraelců Mansúr Abbás, který je některými médii označován za rozhodujícího politika při koaličních jednáních, dnes řekl, že nebude jednat, dokud židovsko-arabské násilnosti neskončí. Informoval o tom zpravodajský server The Times of Israel. Podle něj také dvě pravicové strany Jamina a Nová naděje pozastavily kvůli násilnostem koaliční jednání.

„Právě teď dávám přednost tomu zaměřit se na krizi, kterou procházíme, a poté můžeme mluvit o politice. V tuto chvíli nejsou žádné politické (koaliční) kontakty,“ řekl Abbás, který vede stranu Sjednocená arabská kandidátka (UAL, v hebrejštině Raam). Tato strana po březnových volbách získala sice jen čtyři křesla v parlamentu, podle médií ale může rozhodnout o nové koaliční vládě.

Izrael se děsí občanské války. Střety Židů s Araby doprovází i lynčování

Sestavením vlády je nyní pověřen šéf opozice Jair Lapid, lídr centristické strany Ješ Atid, která má 17 poslanců ve 120členném Knesetu. Prezident Rivlin ho pověřil minulý týden poté, co se premiérovi Benjaminu Netanjahuovi nepodařilo vyjednat dostatečnou podporu své straně Likud, jež má v parlamentu nejvíce křesel, ale pouze 30. Lapid má čas na sestavení vlády do 2. června.

Podle izraelské televize Kanál 13 byla nová koaliční vláda už téměř dojednaná, když v zemi začalo ostřelování raketami. Podle této televize údajně měli Lapid s lídrem ultranacionalistické strany Jamina Naftalim Bennettem v pondělí večer sdělit prezidentovi, že koalice je dohodnutá. Právě v pondělí večer začaly teroristické skupiny Hamás a Islámský džihád z Pásma Gazy ostřelovat Izrael, na což izraelská vláda odpověděla masivní raketovou odvetou.