Dvaatřicetiletý účetní Timon nikdy nepomyslel na odchod ze svého města. V červnu ale začaly demonstrace a on stále častěji pochybuje, že v Hongkongu dojde k dlouhodobé změně. „Totalitní vláda se nezmění. Nechci, aby tady jednou vyrůstaly moje děti,“ říká s myšlenkami na emigraci do Austrálie.
Podobně jako on smýšlí čím dál více hongkongských obyvatel. Poloautonomní čínské město se už osmnáct týdnů zmítá v protivládních protestech.
Násilí narůstá na obou stranách. Demonstranti používají benzínové bomby a zapalují oheň, policie na začátku října nasadila kromě slzného plynu a vodních děl také ostrou munici.
Hongkong zažil už několik politicky motivovaných migračních vln. První se odehrála roku 1984 po podepsání čínsko-britské deklarace o předání teritoria Číně. Druhá vypukla v roce 1989 v souvislosti s masakrem tisíců prodemokratických demonstrantů v Pekingu.
Ačkoli Hongkong kvůli protestům zákon o vydávání svých obyvatel do pevninské Číny stáhl, lidé přesto nevěří možnosti změny. Jejich obavy se upírají k roku 2047, kdy vyprší současná ústavní opatření a Hongkong by se mohl stát plně součástí Číny, která ho bude bezostyšně ovládat.
Obyvatelé Hongkongu, především z řad mladší generace, proto hledají cestu ven. Podle průzkumu hongkongské univerzity uvažovala v červnu o emigraci téměř polovina obyvatel města, a to za předpokladu, že dojde ke schválení extradiční smlouvy. Ani po jejím zamítnutí se však touha odejít nezměnila.
Červencový průzkum společnosti YouGov potvrdil, že polovina místní populace by ráda odešla do zahraničí. Nejčastěji o tom uvažují lidé ve věku mezi 18 a 34 lety. Polovina z těch, kteří chtějí emigrovat, má vysokoškolské vzdělání.
Nejenže lidé chtějí odejít, ale chtějí to udělat co nejdřív. YouGov zjistil, že čtvrtina těch, kteří se chtějí odstěhovat, by to ráda udělala během příštích tří let. Počet žádostí o certifikát, který je nezbytný pro Hongkonžany žádající o víza do zahraničí, vzrostl od května do srpna o více než 50 procent.
Pokud Hongkong situaci nezvládne, pozve čínské posily
Podle místních migračních agentur se počet dotazů na možnost trvalého opuštění Hongkongu zvýšil až o tři sta procent. A neptají se jen mladí lidé, zájem o nový start v zahraničí mají také třicátníci a rodiny s dětmi.
„V příštích dvou letech chceme emigrovat do USA nebo Británie. Nechceme, aby naše děti žily ve státě, kde není svoboda slova,“ říká pětadvacetiletá Emily.
Správkyně Hongkongu Carrie Lamová v úterý varovala, že by v Hongkongu mohla zasáhnout čínská armáda. Vyzvala také zahraniční kritiky, aby přijali realitu, že po čtyřech měsících protestů, poznamenaných ostrou eskalací násilí, už nelze mluvit o „pokojném hnutí za demokracii“.
Vládní data ukazují, že mezi lety 1997 a 2018 Hongkongžané nejčastěji emigrovali do Austrálie, Kanady a USA. V posledních měsících si nejvíce oblíbili Tchaj-wan. Jeho prezidentka Tsai Ing-wen v září prohlásila, že země je ochotná pomoci všem lidem prchajícím z Hongkongu před nadvládou Číny.
Policista v Hongkongu použil ostrou munici, demonstranta střelil do hrudi: