V období od února 2023 do ledna letošního roku byla světová teplota na povrchu Země o 1,52 stupně Celsia vyšší než průměr předindustriálního období let 1850 až 1900.
Hranice 1,5 stupně je podle vědců přitom zlomová, aby se zabránilo nejhorším důsledkům změn klimatu. Světoví lídři se v roce 2015 na klimatické konferenci v Paříži zavázali ke snaze tuto mez nepřekročit.
🌍🌡️2023 is confirmed as the warmest calendar year on record, with a global average temperature of 14.98°C, 0.60°C above the 1991-2020 level, overtaking 2016, the previous warmest year.
Learn more in the #C3S Global Climate Highlights report 👉 https://t.co/i7ZDNIrPvj https://t.co/rwSzdfpclP
„Rychlé snížení emisí skleníkových plynů je jediným způsobem, jak zastavit zvyšování globální teploty,“ uvedla po zveřejnění nejnovějších údajů zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová. Rok 2023 byl podle ní „výjimečný a klimatické rekordy padaly jako domino“.
Vysoké teploty navíc mají vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí, včetně vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.
Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí.
Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.
