Záběry ukazují, jak zoufale a co nejrychleji se lidé v Gaze snaží k humanitární pomoci dostat. Někteří se o balíky shozené z letadel perou na pevnině, jiní se snaží doplavat k těm na moři. Místní lékaři tvrdí, že na místě museli poskytovat první pomoc lidem, kteří se snažili doplavat ke spadlým balíkům a následně se začali topit.
Nejedná se o jediný nedostatek, který vzdušná forma pomoci má. Na začátku března humanitární náklad svržený z letadel zabil pět lidí a dalších deset zranil. To potvrdil i izraelský web The Times of Israel s odvoláním zdravotníka z nemocnice Šífa, kam byli zranění převezeni. Do Gazy letecky dodávají zásoby Jordánsko, Francie, USA, Belgie či Egypt.
„Takové shazování pomoci je spíše okázalou propagandou než humanitární službou,“ uvedl tiskový odbor vlády Hamásu. „Již dříve jsme upozorňovali, že to ohrožuje životy občanů v Pásmu Gazy, a to se dnes stalo, když balíčky spadly lidem na hlavu,“ dodal s tím, že pomoc je třeba přivážet pozemní cestou.
OSN poprvé vyzvala k okamžitému příměří
Rada bezpečnosti OSN během současné války v Pásmu Gazy, která začala útokem hnutí Hamás na Izrael, v minulosti schválila dvě rezoluce žádající větší humanitární pomoc pro Gazu či „humanitární pauzy a koridory“. Žádná dosud ale nevyzývala k příměří. Pondělní rezoluci podpořilo 14 států, USA se zdržely hlasování.
Jednání Izraele v Gaze nese znaky genocidy, tvrdí zpráva OSN |
Humanitární krizi v Gaze, která podle OSN hrozí přerůst v hladomor, ale Izrael od lednového rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora nezmírnil. Minulý týden například vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že by izraelské omezování dovozu a distribuce humanitární pomoci civilistům v Gaze mohlo být považováno za válečnou strategii, a tudíž za válečný zločin. Podobně se už dříve vyjádřil také šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, který obvinil Izrael, že v Gaze používá hlad jako zbraň.
