Nápisů na hrobech si podle listu kolem půl sedmé ráno všiml jeden z místních, když venčil psa. Kromě hrobů se svastika ráno objevila také na vchodových dveřích jednoho z domů u hřbitova.
Čin vandala či vandalů vyvolává ve Francii o to silnější reakci, že v Paříži je na večer plánován pochod proti projevům antisemitismu.
Incidentů tohoto typu loni ve Francii výrazně přibylo. Úřady jich zaznamenaly 541 oproti 311 z předchozího roku. Terčem antisemitských urážek se pak tuto sobotu při demonstraci tzv. žlutých vest stal francouzský konzervativní filozof Alain Finkielkraut.
Prefektura departementu Bas-Rhin označila znesvěcení hrobů ve vesnici Quatzenheim za „ohavný antisemitský čin“. Na jednom z nich se podle AFP objevil nápis „Elsassisches Schwarzen Wolfe“ (Alsasští černí vlci), což prý může být odkaz na alsaskou separatistickou skupinu aktivní v 70. letech.
„Podnikneme kroky, přijmeme zákony a budeme trestat,“ řekl prezident Macron obyvatelům Quatzenheimu a zástupcům židovské obce po obhlídce poničených hrobů. Doprovázel jej při tom hlavní francouzský rabín Haim Korsia. „Je pro mne důležité být tady dnes s vámi,“ prohlásil Macron.
Prezident dále v podvečer navštíví pařížský památník obětem holocaustu a ve středu bude večeřet mimo jiné s předsedou společnosti CRIF, tedy zastřešující organizace zastupující francouzské židy. Na rozdíl od dalších politických lídrů se ale Macron nebude účastnit večerní pařížské demonstrace proti antisemitismu.
Židovská obec ve Francii je podle agentury Reuters s přibližně 550 000 osobami jednou z největších v Evropě. Od druhé světové války se rozrostla zhruba o polovinu, útoky proti ní však zůstávají časté. V roce 2015 úřady zaznamenaly dokonce 800 antisemitských činů.
