Mezi rekreanty v italském středisku Claviere na hranicích s Francií jsou stále častěji k vidění migranti, kteří se připravují na přechod zasněžených Alp. Mezi nimi je také čtveřice, kterou minulý týden zadržela francouzská policie a poslala ji zpátky do Itálie. „Byli jsme jen pár kilometrů od Francie, když nás chytili. Někdo nás udal na policii,“ popisuje Tunisan s křestním jménem Sami.
Pokusy migrantů o překročení hranic jsou nejen nebezpečné, ale ve většině případů také neúspěšné. V posledních měsících se navíc staly jádrem sporů mezi Itálií a Francií, které se podle listu The Guardian nedokážou shodnout na jednotném postupu vůči migrantům.
Kromě Samiho jsou ve zmíněné skupině také dva Iráčané a muž z Pobřeží slonoviny. Clavire si vybrali proto, že téměř třináctikilometrovou trasu přes hranice považují za jednu z nejnebezpečnějších. Na sobě mají lehkou bundu, džíny a tenisky. Před cestou je neodradil ani osud devětadvacetiletého Dermana Tamimoua z Toga, který před týdnem na stejné trase zemřel.
Žádnému z mužů se nepodařilo získat dokumenty, které by jim umožnily zůstat v Itálii, proto se rozhodli zkusit štěstí ve Francii. Počáteční neúspěch je neodradil. „Musíme si zajistit lepší život. V Itálii pro nás nic není. Nedostanete práci a pokud se pokusíte získat dokumenty, odmítnou vás,“ popisuje jeden z nich.
Setrvání v Itálii je pro migranty těžší od prosince, kdy místní vláda přijala zpřísnění imigračního zákona. Mnoho z těch, kteří se shromáždili v Claviere patří k lidem, které úřady v důsledku nových opatření vyhnaly z uprchlických center. Zákon nahrazuje azyl z humanitárních důvodů jinými druhy povolení k pobytu, například „zvláštní ochranou“ na jeden rok.
Italská legislativa však migrantům také umožňuje přechod do jiných států Evropské unie (EU), kde mohou po oznámení italským úřadům zůstat až devadesát dní. Do současnosti vydala Itálie toto povolení pro sto tisíc lidí.
Podle Paola De Marchise, který je starostou města Oulx sousedícího s Claviere, začali migranti do oblasti přijíždět v září, kdy úřady zveřejnily návrh nové verze zákona. „Někteří uprchlíci zažádali o ochranu, ale obávali se, že ji nedostanou a proto přijeli. Jiní ochranu naopak ztratili. Jejich cílem je dostat se do Francie. Jsou přesvědčení, že to tam bude lepší. Ve skutečnosti je však na hranicích odmítnou,“ popisuje De Marchise.
Uprchlíci na hranicích Itálie a Francie přidělávají práci horské službě (1/2018):
2. ledna 2018 |
Francouzi prý falšují data narození, aby mohli děti poslat zpět
Právě na odmítnutí tisíců migrantů na francouzských hranicích si Itálie stěžuje. Jen v první polovině loňského roku zadrželi Francouzi 10 500 utečenců, kteří se snažili do země dostat vlakem, po dálnici nebo přes hory. Humanitární organizace nařkly francouzskou policii z používání násilí či falšování data narození u dětských migrantů, aby je mohli jako dospělé odmítnout.
Ačkoli je nelegální posílat nezletilé zpátky, Francie neporušuje Dublinskou dohodu, podle které může migranty vrátit do první země EU, kde se registrovali. „Jediná možnost je kompletně přepsat Dublinskou úmluvu. Evropa nechce, aby chudí lidé přišli do její pevnosti a hledali tu práci. To samé ale udělali miliony Evropanů po celém světě,“ myslí si místní kněz Susa Valley.
Hostina je u konce, vzkazuje Itálie migrantům. Usnadní jejich vyhošťování |
Ačkoli se dobrovolníci snaží migranty od nebezpečné cesty přes Alpy odradit, jejich počty nadále rostou. V loňském roce zemřeli při pokusu o přechod horských vrcholů tři lidé, kteří se vydali zrádnějším průsmykem Col de l’Échelle.
„Cesta z Claviere je snazší, ale zároveň vás snadněji chytí. Lidé dorazí nepřipravení na chlad a sníh, mají malý batoh a městské oblečení. Říkáme jim, aby nechodili, ale stejně to zkusí. Třeba pětkrát nebo šestkrát,“ uzavírá jedna z místních dobrovolníků Elena Pozzallová.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz