Dearlove stál v čele MI6 v letech 1999 až 2004. Tehdy podle něj „existovaly indicie, že Chirac obdržel finance od Husajna“. Irácký prezident z let 1979 až 2003 poskytl údajně „hotovost v kufříku“ na Chirakovu kampaň z roku 1995 i 2002.
Fotogalerie |
Dearlove tvrdí, že indicie MI6 získala v době, kdy se Spojené státy a Británie pokoušely najít v OSN podporu pro zásah proti Husajnovi.
Dearlove označil Chiraka výrazem, který lze přeložit jako podvodník, darebák či ničema. Nebožtíka obvinil na literárním festivalu Cliveden, napsal britský deník The Times.
Útok na Irák v březnu 2003 vedl k Husajnově pádu. Invazi ale neposvětila OSN, pouze takzvaná koalice ochotných o přibližně 40 členech. K nim patřily například Británie, Itálie, Nizozemsko, Austrálie, Turecko a řada postkomunistických států. Konkrétně Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Lotyšsko, Estonsko a Litva.
Měli jste mlčet, vytknul Čechům
Chirac tehdy vzkázal, že politici postkomunistických zemí na straně Washingtonu „propásli dobrou příležitost mlčet“.
„Byly to výroky řečené při reakci na určitou situaci. Nebyly ani vyvážené, ani správné. Nepřikládám jim však rozhodně větší význam než význam toho daného okamžiku. Byly řečeny v určitém kontextu a s ním odcházejí do minulosti,“ reagoval tehdy na Chiraka český premiér Vladimír Špidla.
Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko a pobaltské země čekaly v té době na vstup do Evropské unie, v níž má Francie silné slovo. Kromě Paříže odmítl útok na Irák i Berlín.
S „bagdádským řezníkem“ jednal Chirac už v roce 1974
Husajnovi se přezdívalo bagdádský řezník, protože měl na svědomí závažné porušování lidských práv v Iráku a útoky na sousedy. V roce 1980 napadl Írán a v roce 1990 Kuvajt, odkud ho však brzy vyhnala Američany vedená koalice. Chráněnec Washingtonu Izrael považoval Irák za hrozbu a 7. června 1981 vybombardoval rozestavěný jaderný reaktor Osirak u Bagdádu.
Saddáma jsme měli nechat vládnout, říká analytik CIA, který ho vyslýchal |
V 80. letech nicméně USA Husajna podporovaly. Ve stejné době se také rozvíjely irácko-francouzské kontakty. Paříž pomáhala Bagdádu i s jaderným programem. Chirac jako premiér jednal s Husajnem v Bagdádu už v roce 1974.
Americké jednotky vypátraly Husajna v úkrytu poblíž města Tikrít v prosinci 2003. Irácká justice jej pak obvinila z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Byl odsouzen k trestu smrti a 30. prosince 2006 popraven.
Chirac si v roce 2011 vyslechl podmíněný dvouletý trest za zneužívání veřejných prostředků kvůli nelegálnímu zaměstnávání osob na pařížské radnici v době, kdy stál v jejím čele.
Chirac zemřel 26. září v 86 letech. Prezidentem byl v letech 1995 až 2007. Před tím zastával funkce premiéra, ministra vnitra a starosty Paříže.
Francie se loučí se zesnulým exprezidentem Chirakem (30.9.2019):
