Proevropské strany podle průzkumu ale riskují mobilizaci euroskeptických hlasů, pokud budou pokračovat v přejímání tvrdé pravicové rétoriky, místo aby přišly s přesvědčivými alternativami.
„Pouhé kopírování krajně pravicových politik může způsobit, že mainstreamové strany budou vypadat neautenticky,“ uvedl spoluautor zprávy Mark Leonard. „Lepší alternativou je zaměřit se na slabiny euroskeptických stran a předložit geopolitické argumenty pro Evropu v době (Donalda) Trumpa,“ dodal.
Jako příklad zpráva uvádí prosazování silnější a obranyschopnější Evropy, která by zvládla čelit další ruské agresi místo vyzdvihovaní Evropské komise.
Evropská krajní pravice vládne TikToku. Velí jí mladičký nástupce Le Penové |
Hlavní proevropské strany by přesto mohly skončit v mnohem lepší pozici, než mnozí očekávají – a dokonce s funkční většinou – kvůli nejednotnosti v protiunijním táboře. Příznivci nacionalistických stran jsou rozděleni v zásadních otázkách. I samotné strany se podle průzkumu pohybují na „radikálně odlišných trajektoriích“.
Například Bratři Itálie byli dříve považováni za radikální postfašistickou stranu, poznamenali autoři zprávy. Ale od doby, kdy se její vůdkyně Giorgia Meloniová stala loni premiérkou, ji mnozí v Evropě začali považovat za „spíše mainstreamovou“. Polská strana Právo a spravedlnost (PiS) se naopak vyvinula z konzervativní, eurokritické strany spřízněné s britskými konzervativci v ostře protievropskou sílu, zejména v otázkách právního státu, jako je nezávislost justice a médií.
Průzkum, kterého se zúčastnilo více než 17 000 lidí ve 12 členských státech, které představují více než 70 procent křesel v Evropském parlamentu, ukázal, že představy voličů o tom, čeho chtějí krajně pravicové strany skutečně dosáhnout, se značně liší.
Krajní pravice chce vzít EU útokem. Po volbách se jí děsí i bruselské špičky |
Pouze ve čtyřech členských státech – Rakousku (58 procent), Německu (55 procent), Nizozemsku (63 procent) a Švédsku (59 procent) – se voliči jako celek domnívají, že vůdce hlavní krajně pravicové strany v jejich zemi usiluje v konečném důsledku o její vystoupení z EU. Jen málo voličů Bratrů Itálie (15 procent) a málo italských voličů obecně (17 procent) se domnívalo, že je to cílem Meloniové. Mainstreamové strany v Itálii, ale také ve Španělsku a Portugalsku, kde bylo skóre podobné, tak budou mít problém vykreslit nárůst krajní pravice jako nebezpečí pro EU.
Krajně pravicoví voliči byli rozděleni v několika dalších důležitých otázkách. V otázce podpory Ukrajiny ze strany EU se pro ni vyslovili voliči PiS (58 procent) a Švédských demokratů (52 procent), mírně pozitivně se vyjádřili i příznivci portugalské strany Chega (42 procent) a španělského Voxu (35 procent). Proti pomoci Ukrajině získat zpět ztracené území se však postavili voliči maďarského Fideszu (88 procent), rakouských Svobodných (FPÖ, 70 procent) a německé AfD (69 procent), kteří se naopak domnívají, že Evropa by měla Kyjev tlačit k vyjednávání s Ruskem.
Průzkum ukázal, že voliči se více zajímají o to, co vnímají jako motivaci politiků, než o jejich politiku, uvádí zpráva. Velký počet Evropanů – včetně mnoha mainstreamových voličů – se například domníval, že proevropští lídři usilují o zvýšení imigrace (45 procent), zvýšení cen energií v rámci boje proti změně klimatu (43 procent) a přenesení více pravomocí jednotlivých států na Brusel (33 procent).
