Unie zahájí přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou, rozhodl summit

Michel rozhodnutí premiérů a prezidentů zemí EU o zahájení přístupových jednání označil za klíčový krok na cestě Bosny a Hercegoviny do Evropské unie. Zdůraznil ale zároveň, že zemi ještě čeká na cestě do EU tvrdá práce.

Zahájení přístupových jednání ocenila nejen bosenská premiérka Borjana Krištoová, ale také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová nebo chorvatský premiér Andrej Plenković. Krištoová jménem celé vlády poděkovala Michelovi a Evropské radě za jejich rozhodnutí a slíbila nepolevit v dalším rozvoji své země.

Evropská komise doporučila zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou letos v polovině března. Podle její hodnoticí zprávy se země za poslední měsíce významně posunula kupředu a přijala důležité reformy, například zákon o předcházení střetům zájmů či o boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

„Bosna a Hercegovina učinila významné kroky ke zlepšení systému justice, boje proti korupci, organizovanému zločinu a terorismu a zlepšení zvládání migrace,“ uvedla tehdy komise v tiskovém prohlášení. Rovněž i zahraniční a bezpečnostní politika Bosny a Hercegoviny „je v plném souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, což je významný, pozitivní a zásadní krok v době plné geopolitických zvratů“, dodala EK.

„Gratuluji obyvatelům Bosny a Hercegoviny. Dnešní rozhodnutí zahájit přístupová jednání je důležitým krokem v přibližování této země k EU. Širší EU znamená silnější EU,“ napsala na síti X Metsolaová.

Podle šéfa chorvatské vlády Plenkoviče je čtvrtek „historický den pro naši sousední a přátelskou Bosnu a Hercegovinu“. Premiér slíbil „nadále pomáhat Bosně a Hercegovině a chránit zájmy Chorvatů jako konstitučního národa“.

Bosna a Hercegovina formálně o vstup do EU požádala na začátku roku 2016, navazující procesy však podobně jako u dalších balkánských zemí postupovaly velmi pomalu. Kandidátský status země získala až v prosinci 2022.

Humanitární pauza v Pásmu Gazy

K okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy ve čtvrtek na summitu v Bruselu vyzvali šéfové států a vlád členských zemí EU. Na X to napsal Michel. Podle něj dospěl summit ohledně situace na Blízkém východě „k silnému a jednotnému prohlášení“.

„Úplný a bezpečný humanitární přístup do Gazy je nezbytný pro poskytnutí pomoci civilnímu obyvatelstvu při záchraně životů v této katastrofální situaci v Gaze,“ dodal Charles Michel.

O špatné humanitární situaci v oblasti hovoří závěry z jednání hned na několika místech. „Evropská rada je hluboce znepokojena katastrofální humanitární situací v Gaze a jejím nepřiměřeným dopadem na civilisty, zejména děti, jakož i bezprostředním rizikem hladomoru,“ píše se v článku 23 dokumentu, na kterém se ve čtvrtek státníci shodli. Podle unijních vůdců je rovněž potřeba zajistit „úplný, rychlý, bezpečný a neomezený“ humanitární přístup do Pásma Gazy.

Tam od loňského října izraelská armáda bojuje s ozbrojenci palestinského hnutí Hamás. Její operace jsou reakcí na teroristický útok, při němž bylo na jihu Izraele zabito přes 1 200 lidí a dalších asi 250 odvlečeno do Pásma Gazy jako rukojmí. Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna necelá polovina rukojmích.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, spravovaného Hamásem, zahynulo od začátku války v Pásmu Gazy nejméně 31 988 Palestinců.

Evropská rada ve čtvrtek rovněž vyzvala izraelskou vládu, aby nepodnikala pozemní operaci v Rafáhu, která by „zhoršila již tak katastrofální humanitární situaci“ v oblasti. Do Rafáhu se před boji v jiných částech Pásma Gazy uchýlil více než milion Palestinců.