Prcek Guzmán sedí, ale hon pokračuje. Jeho peníze chtějí USA i Mexiko

Magazín Forbes ho celkem čtyřikrát zařadil na seznam nejbohatších lidí světa. Jeden z nejmocnějších i nejznámějších mexických mafiánů Joaquín Guzmán si pašováním drog vydělal na jachty, letadla i soukromou zoologickou zahradu s tygry a krokodýly.

Američtí vyšetřovatelé spočítali, že jeho kartel prodejem tun kokainu, heroinu i marihuany ve Spojených státech vydělal přesně 12 666 181 704 dolarů. Přes 288 miliard korun. 

19 fotografií

A o ty teď jde. 

Podle stanice PBS soud v New Yorku při vynášení rozsudku dvaašedesátiletému Guzmánovi nařídil, aby peníze vrátil. Ten to sám od sebe neudělá, a tak byť hon na samotného bosse ze Sinaloy skončil, na jeho majetek ještě ani zdaleka ne. 

Podle prokurátorů je částka jen „konzervativní odhad“ a ve skutečnosti si narkobaron přezdívaný Prcek (El Chapo) nashromáždil mnohem víc. Otázka ovšem je, kde. U soudních stání podle listu The New York Times zaznělo jen pár zmínek o nemovitostech, které Guzmán vlastnil a ve kterých se najednou „povalovalo“ i 30 milionů dolarů (přes 680 milionů korun).

Sami kriminalisté podle deníku The Guardian ve dvanáctistránkovém dokumentu k zabavení mafiánova majetku neupřesnili, jak chtějí peníze získat ani kde je budou hledat. Podotýkají však, že Guzmán byl zdatný v praní špinavých peněz a že některé své zisky ukryl v bankách, jiné pak třeba v pojišťovací společnosti vedené jeho kumpánem či na debetních kartách vydaných kolumbijskou firmou Monodeaux. 

Jak Prcek globalizoval a inovoval největší narkomafii světa

„Propadnutí věci je součástí rozsudku. Pokud je ono jmění ve Spojených státech, mohou jít po něm,“ naznačil pro list Observer Duncan Levin, který v minulosti na státním zastupitelství na Manhattanu vedl odbor proti praní špinavých peněz. 

Kriminalisté by se podle něj mohli zaměřit právě na předplacené karty, na kterých můžou být uložené i miliony dolarů, nebo konkrétní zboží. „To takhle koupíte tisíce počítačů a vyvezete je. Peníze pak pocházejí z jejich prodeje v Mexiku,“ vysvětluje. Připomíná také, že podle zákona z roku 1957 může policie zabavit i statky, které jsou jen zčásti zaplacené z nelegálně nabytých financí. 

„Velké množství majetku však bude pravděpodobně v Mexiku a při jejich hledání bude potřeba spolupráce s mexickou vládou,“ dodal. Jenže i ta chce Guzmánovo bohatství. 

Mexický prezident Andres Manuel López Obrador podle agentury AP ve čtvrtek prohlásil, že využije veškeré legální cesty k tomu, aby byl Prckův zabavený majetek vrácen zpět do země. „Jsou to mexické peníze,“ míní. Dodává, že dřívější vlády podle něj neměly Američanům dovolit, aby zabavovali peníze v případech s podezřelými původem z Mexika. 

Pokud se mu povede peníze získat, rád by je vložil do programů, kterými se vláda snaží bojovat s chudobou. Symbolické využití by pro ně měl i někdejší zájemce o post amerického prezidenta Ted Cruz. Ten už podle svých slov několikrát navrhoval zákon „El Chapo“, díky kterému by peníze zabavené narkobaronům putovaly na výstavbu zdi na americko-mexických hranicích.

Drogový boss Joaquín Guzmán byl svého času nejhledanější zločinec:

Prcek si stěžoval na mučení ve vazbě, teď skončil v "Alcatrazu"

V jednom z největších drogových procesů v historii USA Guzmána shledali vinným ve všech deseti bodech obžaloby. Za pašování kokainu, heroinu či marihuany v řádech tun, plánování několika vražd a další zločiny mu soud minulý týden k doživotnímu trestu uložil ještě dalších třicet let ve vězení.

Guzmán si před vynesením trestu stěžoval na podmínky v newyorské vazbě. Své věznění označil za psychologické, emoční a mentální mučení čtyřiadvacet hodin denně a prohlásil, že čelil krutému a nelidskému zacházení. 

Narkobaron Guzmán dostal doživotí. Plánoval vraždy, drogy pašoval po tunách

Úřady požádal o prodloužení vycházek na střechu káznice, kde by si mohl spolu s ostatními vězni zasportovat. Ty mu to z obavy, že by mohl znovu utéct - tak jako v minulosti už dvakrát - zamítly. A téměř ihned po vynesení rozsudku Guzmána nechaly odvézt do věznice v Coloradu, ve které stráví zbytek života. 

Přezdívá se jí „Supermax“ nebo „Alcatraz Skalnatých hor“ a končí tam jen ti nejnebezpečnější z nebezpečných. Třeba Džochar Carnajev, který má na svědomí bostonský masakr a který ve vězení s maximální ostrahou čeká na trest smrti.

Opevněný areál vzdálený zhruba dvě hodiny jízdy od Denveru po boku ozbrojenců hlídají i pořádně ostří psi. Trestanci, kterých je v Supermaxu zhruba čtyři sta, se i v zájmu své vlastní bezpečnosti prakticky nepotkají a obecně mají kontaktu s lidmi jen velmi málo. 

Ze své betonové cely s miniaturním oknem mohou podle agentury AFP vyjít na devadesát minut denně, a to jen se spoutanýma nohama i rukama. „Supermax je z provozního hlediska nejzajištěnějším vězením na světě,“ říká pro server USA Today expert na americká vězení a bývalý policista Cameron Lindsay a ujišťuje, že útěk z této věznice už nezařídí ani všechny peníze světa. 

Vězení Supermax v Coloradu: