Abdujelil Emet obdržel telefonát od své sestry poprvé po třech letech. Brzy však zjistil, že se nejedná o přátelský rodinný hovor, uvádí britský list The Guardian. Své rodině totiž nikdy nedal telefonní číslo.
Jeho sestra začala chválit čínskou komunistickou stranu a po chvíli mu řekla, že jeho bratr zemřel. Poté jej začala plačtivě žádat, aby ukončil svůj lidskoprávní aktivismus v Německu. Na konci telefonu s Emetem začal hovořit neznámý čínský muž.
„Žiješ v zahraničí, ale je potřeba, abys přemýšlel o své rodině, zatímco pobíháš někde kolem a jsi aktivistou v Německu,“ řekl neznámý muž. „Musíš myslet na jejich bezpečí.“
Emet není prý jediným příslušníkem Ujgurů, žijícím v zahraničí, který byl s vyhrůžkami kontaktován čínskými úřady. Mnozí Ujgurové ze strachu o tom nemluví. The Guardian nicméně tvrdí, že se mu podařilo vyzpovídat více než dva tucty Ujgurů z Evropy a USA, kteří měli podobnou zkušenost jako Emet.
Podle jednoho Ujgura z Německa, který si nepřál být jmenován kvůli strachu z odvety, po něm čínské úřady chtěly fotky z náboženských slavností ujgurských muslimů a především pak informace o Ujgurech, kteří nedávno přišli do Evropy.
Podle jiných po nich čínští představitelé chtěli i tak detailní informace jako jsou telefonní čísla, domácí adresy či čísla řidičských průkazů. Ujgurové byli rekrutováni na čínských ambasádách nebo přes populární čínskou sociální aplikaci WeChat.
Emet má za to, že jeho číslo získaly čínské úřady právě touto cestou. Jako příležitostný imám a člen exilové organizace Světový kongres Ujgurů je poměrně dobře znám mezi ujgurskou komunitou v Mnichově.
Podle britského listu existují náznaky, že čínská umlčovací kampaň v Evropě funguje. Gulhumar Haitiwajiová, známá francouzská kritička čínských převýchovných táborů pro Ujgury, po hrozbách čínských úřadů vůči její matce, umístěné v jednom z táborů, zrušila plánované vystoupení na summitu pro lidská práva v Ženevě, tvrdí zdroje z jejího okolí. Haitiwajiová ani organizátoři summitu neodpověděli na opakované žádosti The Guardianu o komentář.
Odhaduje se, že by v čínských převýchovných táborech pro Ujgury mohly být až tři miliony příslušníků této převážně muslimské minority. Podmínky v nich jsou podle některých zpráv tak hrůzné, že na Západě se o nich začalo mluvit jako o „koncentračních táborech“.
Číňané nutí Ujgurky v táborech k potratům, po nocích je znásilňují |
Čína popírá, že se dopouštěla porušování lidských práv a obhajuje své tvrdé postupy vůči Ujgurům s tím, že se jedná o nutná opatření v boji proti teroristické hrozbě. Čínské úřady dokonce v posledních měsících vozí v rámci propagandy do ujgurské provincie Sin-ťiang domácí i zahraniční novináře, které se pokouší na pečlivě organizovaných zájezdech přesvědčit, že jejich protiextremistické modely jsou hodné následování.
Čínský prezident Si Ťin-pching nedávno pohrozil, že kdokoliv se pokusí rozdělit Čínu, skončí s „rozdrceným tělem“ a „roztříštěnými kostmi“. Jeho varovná slova podle médií mířila především na protestující v Hongkongu, dají se však aplikovat na jakékoliv „čínské“ aktivisty, kteří kritizují Čínu, včetně těch, co se zastávají práv Ujgurů.
Podle Adrian Zenzeho, nezávislého výzkumníka zaměřujícího se na otázku Sin-ťiangu, EU postrádá unifikovanou strategii boje s čínskými hrozbami. „Největší chyba, kterou země EU dělají, je, že umožňují Číně vyváznout bez trestu, což povzbuzuje Peking.“
Podle německé političky Margarete Bauseové musí německá veřejnost vědět, jak se Čína pokouší získat a uplatňovat vliv v zemi. „Hrozby čínské vlády lidem v Německu by nemělo nikdy být normalizovány.“
Tajné záběry z Číny ukázaly stovky svázaných Ujgurů:
