Ma Jing-ťiou vládl Tchaj-wanu od roku 2008 do roku 2016 a se svou Národní stranou (Kuomintangem) prosazoval politiku spolupráce s Pekingem. Loni se stal prvním tchajwanským exprezidentem od roku 1949, který do pevninské Číny přijel. Žádný úřadující tchajwanský prezident v pevninské Číně od roku 1949, kdy kontinentální část ovládli komunisté, nebyl.
Podobně jako loni i letos Ma uvedl, že cílem jeho cesty je snížit napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem, který považuje demokraticky fungující ostrov za jednu ze svých provincií a hrozí mu ozbrojeným zásahem v případě vyhlášení nezávislosti.
Napětí ve vztazích se výrazně zvýšilo poté, co Ma Jing-ťioua vystřídala v prezidentské funkci prezidentka Cchaj Jing-wen z Demokratické pokrokové strany, která je tradičně vnímána jako síla odmítající sbližování s pevninskou Čínou. Peking s tchajwanskou prezidentkou odmítá jednat, protože ji považuje za separatistku.
Prezidentské volby na Tchaj-wanu vyhrál k nevoli Pekingu odpůrce Číny |
„Na obou stranách Tchajwanského průlivu žijí Číňané... Rozdíly mezi našimi (politickými) systémy nemohou změnit fakt, že patříme do stejné země a stejného národa,“ podotkl Si Ťin-pching, který svého hosta přijal ve Velkém sále lidu, kde nejvyšší čínští představitelé obvykle jednají se zahraničními lídry. „Vnější vměšování nemůže zabránit historickému směřování ke sjednocení země,“ dodal.
Za vnější vměšování Peking pravidelně označuje podporu, které se Tchaj-peji dostává od západních zemí, jako jsou USA, jejichž prodej zbraní ostrovu Čínu zvlášť rozhořčuje.
