Předseda ústavního soudu Miroslav Šeparović po pondělní narychlo svolané schůzi uvedl, že prezident země se z titulu své funkce nesmí podílet na činnosti žádné politické strany. Vyloučena je proto možnost, aby se hlava státu stala kandidátem v parlamentních volbách či se vydávala za kandidáta na předsedu chorvatské vlády.
„Pokud se prezident republiky v době výkonu této funkce stane kandidátem pro volby poslanců v chorvatském parlamentu nebo vystupuje na veřejnosti jako budoucí kandidát na předsedu vlády, musí ihned odstoupit,“ citovala HRT z prohlášení ústavního soudu.
Chorvatští poslanci ve čtvrtek schválili rozpuštění Saboru a vypsání předčasných parlamentních voleb na 17. dubna. Stalo se tak po měsících protestů opozice proti vládě dlouholetého premiéra Andreje Plenkoviče z konzervativního Chorvatského demokratického společenství (HDZ).
V chorvatských volbách kandiduje i prezident Milanović, chce být zase premiérem |
O několik hodin později Milanović oznámil, že bude jedničkou kandidátky SDP a že se chce stát premiérem. Kandidovat chtěl podle svých slov jako nestraník a nezávislý. Milanovičovo zařazení do čela kandidátky potvrdil i předseda socialistů Pedja Grbin. Milanović v této souvislosti uvedl, že si je jist svým vítězstvím a že z prezidentské funkce odstoupí až po něm.
„Puč a negramotní gangsteři“
V reakci na verdikt Milanović podle deníku Jutarnji list uvedl, že se jedná o „čistý puč“ a „politické násilí“ ze strany ústavního soudu, jejž nazval skupinou „negramotných gangsterů“. Řekl také, že se „stane premiérem zákonným způsobem“ a že rezignace na prezidentský post „nepřipadá v úvahu“, protože by podle ústavy musel předat funkci současnému předsedovi parlamentu z řad HDZ.
Premiér Plenkovič uvedl, že Milanovičův postup porušuje nejen ústavní zvyklosti, ale i samotnou ústavu. „Musíme to vše nazývat správnými slovy: Toto je pokus o mini státní převrat,“ citoval jej Jutarnji list.
Levicový populista Milanović, který byl v letech 2011 až 2016 předsedou chorvatské vády, je dlouholetým kritikem Plenkoviče. Jejich osobní vztah je považován za krajně nevraživý.
Některá chorvatská média interpretují Milanovičovu reakci tak, že se nebude naoko účastnit předvolební kampaně, ale po volbách bude o křeslo premiéra usilovat. Podobně se v roce 2016 stal krátce předsedou vlády Tihomir Orešković, který v parlamentních volbách nekandidoval, upozornila agentura APA. Deník Večernji list dříve uvedl, že oznámení Milanovičovy kandidatury vneslo do předvolební kampaně novou dynamiku. Ta podle průzkumů prospívá spíše SDP, jejíž voličská obliba dosud zaostávala za vládnoucími konzervativci.
Prezident plní v chorvatském politickém systému spíše reprezentativní roli, významnější pravomoci má však v oblasti obrany a národní bezpečnosti. Prezidentské volby se mají v Chorvatsku konat letos v prosinci.
