Nenuťme bílé cítit vinu, smetla britská politička tezi o rasistickém venkovu

Podle zprávy Wildlife and Countryside Link, která sdružuje dobrovolnické organizace na ochranu divoké přírody a venkovského prostředí včetně hlavní britské organizace na ochranu památek National Trust, je britský venkov „rasistický a koloniální“ prostor, kde se lidé jiné barvy pleti necítí vítáni. Zpráva uvádí, že dominance britských kulturních hodnot na venkově se podílí na vytváření očekávání, kdo jej může využívat.

„Pocit, že zelenému prostoru dominují běloši, může lidem z etnických menšin bránit ve využívání zelených ploch,“ uvádí dokument předložený britským poslancům. „Rasistické koloniální dědictví, které rámuje přírodu jako ‚bílý prostor‘ vytváří další bariéry, přičemž naznačuje, že lidé jiné barvy pleti nejsou legitimními uživateli zeleného prostoru.“

Podle výkonného ředitele organizace Richarda Benwella by příroda měla být pro každého, avšak lidé jiné než bílé barvy pleti pravděpodobněji žijí v oblastech, kde je méně zeleně a které jsou více znečištěné. „Jsou za tím četné komplexní důvody, včetně současných, velmi dobře zdokumentovaných zkušeností rasismu, s nímž se lidé stále setkávají.“

ANALÝZA: Premiér Sunak se zbavil ministryně, která mu kradla titulky

Bravermanová s takovým názorem výrazně nesouhlasí. „Tohle není jen špatné, ale i nebezpečné. Musíme přestat s tím, abychom nutili bělochy cítit se vinni za to, že jsou bílí,“ napsala ve svém komentáři pro list The Daily Telegraph. Podle ní je v podstatě znehodnocující, pokud jsou menšiny souzeny podle své kůže namísto svého charakteru.

Že je někde víc bělochů, ještě není rasismus

„Že je na nějakém místě více bělochů než nebělochů, ještě neznamená, že je rasistické. Británie je většinově bílá země, takže samozřejmě zde bude spousta oblastí, kde je malá a někdy zcela chybějící přítomnost minorit. Nevidím v tom žádný problém,“ dodala.

Nynější poslankyně za konzervativce zdůraznila, že etnické minority mají tendenci žít především ve městech. „Je proto Wembley, odkud jsem a které je nyní převážně nebělošská oblast, rasistické, protože zde žije málo bělochů? Samozřejmě, že ne.“ Podobné uvažování označila za levicovou „idiocii“.

Bývalá ministryně se podělila i o venkovské fotky své indické rodiny, která přišla do Británie v šedesátých letech. Tvrdí, že pokud se někdy setkala s rasismem, bylo to ve městech.

Tvrzení Wildlife and Countryside Link je podle ní jeden z „nejsměšnějších příkladů levicové politiky identity“, jež ukazuje na systematičtější problém uvnitř dnešní britské společnosti, a to vše vidět optikou genderu a rasismu. Vytváří to názorovou propast a kulturu strachu a sebecenzury, myslí si politička.

Úmluva o uprchlících není pro dnešní dobu. Ministryně zpochybnila její výklady

Bravermanová během svého působení na ministerstvu proslula svými varováními před imigrací. Tvrdila též, že multikulturalismus selhal a že je hrdá na britské impérium. Už dříve řekla, že běloši by neměli cítit žádnou kolektivní vinu ohledně své role v obchodu s otroky.

Debata o rasistickém venkově je dlouhodobější. V roce 2021 stanice BBC vydala reportáž, v níž několik lidí migrantského původu sdílelo své zkušenosti z podezřívavých pohledů a nevítaného přijetí ve většinově bílém hrabství Dorset. „Jsem z Londýna a nebyl jsem zvyklý na to, že se mnou mluví takovým způsobem, protože jsem vyrůstal v multikulturní oblasti,“ svěřil se britský Ind Jag Patel, jehož se náhodná žena zeptala, proč se nevrátí do své země. Patel tvrdí, že i jeho dcery se staly terčem posměchu a opovržení.

Spisovatelka ghanského původu Louisa Adjoa Parkerová uvedla, že spousta lidí mimo města nejsou rasisty z přesvědčení, ale jednoduše jen sdílí jisté stereotypy. Je to podle ní „pochopitelné“. „Nemáme velký počet lidí s odlišným etnickým původem, kteří nejsou bílými Brity, takže to často pramení z neznalosti.“