Do brexitu zbývá čtrnáct dní. A Johnson není o nic blíž než předtím Mayová

Get Brexit Done. Dokončit načatý proces a vyvést zemi z Evropské unie ve stanoveném termínu 31. října. Přesně to slibuje Britům současný premiér Boris Johnson už od svého nástupu v půlce léta. Zarytě prohlašuje, že to stihne. 

51 fotografií

Přesně dva týdny před vypršením lhůty se mu podařil první průlom. Lídři zemí EU ve čtvrtek podpořili dohodu, o které Johnson dlouho nechtěl nic prozradit ani svým kolegům z parlamentu. 

Jen opakoval, že bude lepší než ta, kterou s Bruselem uzavřela jeho předchůdkyně Theresa Mayová, a že v ní nebude kritizovaná irská pojistka.

V čem je tedy Johnsonova dohoda jiná než ta, kterou britští poslanci už třikrát smetli ze stolu? Kontroverzní pojistku, kvůli které by celá Británie byla součástí bezcelní zóny Evropské unie, nahrazuje nový protokol o Irsku a Severním Irsku. 

Ten má zajistit, že se po brexitu neobnoví kontroly na hranici mezi oběma částmi irského ostrova. Právě to totiž odmítají tamní občané, kteří si stále pamatují násilí z dob, kdy obě Irska oddělovaly celnice. 

Dojednaná pravidla (více o nich v boxu) by měla začít platit až poté, co skončí takzvané přechodné období. Výchozí variantou je tak začátek roku 2021, ale i to se ještě může změnit. Na rozdíl od irské pojistky by nový mechanismus navíc nepřestal platit po uzavření budoucí dohody o volném obchodu mezi Británií a EU. Agentura Reuters to označuje jako velký ústupek ze strany Bruselu. 

Johnsonova dohoda Komplikovaný alternativní mechanismus se týká pouze Severního Irska. To by na základě nové dohody společně se zbytkem Spojeného království opustilo jednotný trh EU, zároveň by tam ale platily unijní regulace týkající se zboží. Na jejich dodržování budou dohlížet britské úřady, přičemž kontroly se mají odehrávat v severoirských přístavech a letištích, nikoli při vývozu do Irské republiky. Severní Irsko bude z právního hlediska součástí britského celního území a bude tedy moci těžit z budoucích obchodních dohod Londýna. V praxi však vznikne celní hranice mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Při transportu zboží přes Irské moře zároveň nebudou poplatky účtovány automaticky. Britské úřady budou unijní cla vybírat u výrobků, které by mohly následně skončit na unijním trhu, což se bude týkat i dovozu do Severního Irska ze třetích zemí. Tímto uspořádáním by odpadla potřeba celních kontrol na irské hranici. Pro případy, kdy firma odvede unijní clo za dovoz, ale zboží následně zůstane v Severním Irsku, bude zřízen systém vracení peněz.  Nebudou se kontrolovat zavazadla obyčejných cestujících, stejně tak budou ze speciálního režimu vyjmuty výrobky, které jsou určeny k okamžité spotřebě a nemohou být dále zpracovávány. Po čtyřech letech platnosti nového režimu bude moci o jeho pokračování rozhodnout severoirský parlament. Získá-li systém podporu prosté většiny, platil by další čtyři roky. Pokud by jej však podpořily oba tábory, tedy unionisté i republikáni, zůstal by v platnosti dalších osm let. Pakliže by severoirští zákonodárci protokol z brexitové dohody odmítli, spustilo by to dvouleté přechodné období pro nalezení nového řešení, které by zachovalo volný režim na irské hranici. Britští a unijní vyjednavači se také dohodli na úpravě politické deklarace o budoucích vztazích. Tu musejí britští poslanci schválit společně s dohodou o rozluce. Skalní zastánce brexitu podle deníku Financial Times nepotěší, že součástí prohlášení je závazek ohledně zachování „rovného hracího pole“ standardů a regulací pro hospodářskou soutěž po brexitu. Obě strany podle nové deklarace usilují o dohodu o volném obchodu s nulovými cly a neomezenými kvótami. Ostatní prvky brexitové dohody zůstávají beze změny.

Mezi českými europoslanci, které redakce iDNES.cz ve čtvrtek oslovila, panoval ještě před unijním schválením nové smlouvy mírný optimismus, že by Británie mohla na konci měsíce z EU skutečně odejít. 

„Po tom, co jsme si s brexitem již zažili, jsem v jakýchkoli předpovědích velmi opatrná. Nicméně si myslím, že po dnešku se mu blížíme víc než za několik posledních měsíců,“ uvedla europoslankyně za vládní ANO Dita Charanzová.

„Myslím si, že je to průlom v jednání a že je reálně pravděpodobné, že se brexit podaří do dvou týdnů,“ řekl také zástupce lidovců Tomáš Zdechovský, který dodal, že by dohoda „mohla uspokojit nespokojené poslance britského parlamentu“. 

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček podotkl, že je tato dohoda v každém případě lepší než neřízený brexit. „Míč je na straně Velké Británie,“ řekla pak státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková s tím, že výsledek sobotního hlasování je velmi nejistý. 

O dokumentu ještě musí hlasovat Evropský parlament, tam se ovšem problémy nečekají. V Londýně to bude mnohem horší, shodují se politici i experti. A Evropa už to zažila.

EU a Británie dosáhly nové dohody o brexitu, britská opozice je však proti

„Další britský premiér vyjednal další dohodu, která opět, zdá se, nemá šanci projít britskou Dolní sněmovnou. Obávám se, že to Johnson ví a stále směřuje ke svému cíli, kterým je odchod bez dohody, za který poté obviní opozici a EU,“ říká skepticky europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná.

Časový pres není tak podstatný, důležitý je názor Londýna

Čistě z hlediska zbývajícího času, dá se brexit za čtrnáct dní ještě vůbec stihnout? Analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Kryštof Kruliš pro iDNES.cz vysvětluje, že i v případě schválení dohody britskými poslanci bude mít Velká Británie zřejmě problém s přijetím navazující legislativy.

„Ale dá se říct, že to až tak rozhodující není. Termín 31. října je hlavně závazek britského premiéra, který využívá jednak ke komunikaci se svými voliči a spolustraníky, ale i k tlaku na to, aby byla jednání na všech úrovních intenzivní. Johnson totiž dlouhodobě hrozí, že si najde cestu, jak případně vystoupit i bez dohody, přestože mu to zakazuje přijatý zákon,“ říká Kruliš.

V souvislosti s nedostatkem času zmiňuje možnost „technického odkladu brexitu“. Ta by se podle něj mohla dostat na stůl, kdy by pro Johnsonovu dohodu sice byla v Dolní sněmovně politická vůle, ale už by se nestíhala dotáhnout. V takovém případě by podle odborníka i dosud neoblomný premiér k oddálení odchodu z EU přikročil. Jen to zatím z taktických důvodů nepřizná. Johnson i na čtvrtečním unijním summitu podle českého premiéra Andreje Babiše vyloučil, že by požádal o nový odklad termínu brexitu.

Mnohem podstatnější je ovšem otázka, zda se mezi britskými poslanci najde dostatek těch, kteří pro tuto dohodu zvednou ruku. Někteří už dali najevo, že to Johnson doma nebude mít o nic jednodušší než před ním Mayová. Severoirští unionisté (DUP) dohodu rovnou odmítli. A bez nich vládní konzervativci nemají v parlamentu většinu.

Záviset tak bude hodně na opozici. „Jeremy Corbyn už se vyjádřil, že tato dohoda je ještě horší než ta, kterou vyjednala paní Mayová,“ poznamenává také historik a expert na britské dějiny Martin Kovář. Citaci lídra opozičních labouristů Corbyna přinesl například server The Independent. A podle listu The Guardian stejně smýšlejí i Corbynovi straníci, ale také britští podnikatelé.

Labouristům se premiérova dohoda nelíbí:

Corbyn také naznačil, že mnohem lepší než tato dohoda by bylo vypsání druhého referenda. „Mám pocit, že hlavní problém je v britském parlamentu. Ta většina, která tam dneska je, nechce brexit. Přitom nechce říct, že nechce brexit, a tak tvrdí, že ta dohoda je špatná,“ domnívá se Kovář. 

Pokud poslanci dohodu znovu odmítnou, začne se podle Kruliše v Británii řešit, kdo za to může. A protože se v případě tohoto scénáře v zemi nejspíš budou konat předčasné parlamentní volby, bude svalování viny hlavním nábojem politické kampaně. 

„Bude tu snaha vylíčit protistranu tak, že z nějakého důvodu vede svou politiku proti zájmům Británie,“ říká Kruliš.

Bude u případného hledání nového termínu brexitu stále přítomný Johnson coby premiér, když nedávno prohlásil, že by raději skončil mrtvý ve škarpě, než by požádal EU o další odklad? Podle Kruliše zřejmě ano, i když se v takovém případě opozici otevře cesta k tomu, aby se současného premiéra pokusila sesadit.

„Zatím odkládali vyslovení nedůvěry jeho vládě, protože si nebyli jistí, jestli by premiér v demisi nemohl nějakým způsobem znemožnit odložení termínu pro brexit. A i proto se Johnson stále drží toho 31. října, neboť jsou to spojené nádoby,“ podotýká. Zda Johnson stihne Get Brexit Done, si Kruliš netroufá odhadnout. „Pokud se dostane na hlasování v dolní komoře, bude to ještě velká politická válka, která nemusí nabídnout rozuzlení,“ upozorňuje.

Kovář se naproti tomu domnívá, že tak jako tak Británie EU za dva týdny opustí. A všechno pak půjde snáz. „Všichni se začnou chovat racionálně a v řádu týdnů nebo měsíců budeme moct očekávat postupné uzavírání dohod o fungování partnerství mezi Velkou Británií a Evropskou unií,“ tipuje. 

Nová brexitová dohoda a Češi Pokud se schválí nová brexitová dohoda, pak bude přechodné období do konce roku 2020, v němž budou platit stávající pravidla. Češi, kteří v Británii žijí, i ti co se tam chystají, se musí do konce roku 2020 zaregistrovat do systému EU Settlement Scheme. To platí pro případ schválení současného návrhu dohody i pro brexit bez dohody, upozornila britská ambasáda v Praze.  Češi mohou v EU Settlement Scheme získat status osoby žijící v Británii nebo předběžný status. Musí prokázat svou identitu, to, že v Británii žijí, a dále oznámit případné kriminální delikty. Žádosti se podávají bezplatně od 30. března 2019, připomnělo Ministerstvo zahraničí ČR. Pro získání pobytového povolení je vyžadován alespoň pětiletý pobyt v Británii. Při kratším pobytu se většinou uděluje předběžné povolení opravňující zůstat v zemi dalších pět let. Poté lze žádat o trvalé povolení.  Od roku 2021 se na občany EU v Británii mají vztahovat nová imigrační pravidla.