Izraelsko-kanadského lobbistu Ariho ben Menašeho si barmská armáda najala v minulém týdnu. Má jí pomoci „vysvětlit Západu skutečnou situaci v zemi“. O dohodě mezi lobbistou a armádou informoval server Foreign Lobby.
Menaše, jenž se narodil v roce 1951 v Teheránu, pracoval v 70. a 80. letech pro zpravodajskou službu Izraelských obranných sil, známou jako Aman. Poté se několik let živil jako obchodník se zbraněmi.
Jako konzultant pracoval mimo jiné pro dlouholetého zimbabwského vládce Roberta Mugabeho, súdánskou vojenskou juntu nebo několik kandidátů na prezidenta ve Venezuele, Tunisku či Kyrgyzstánu.
Dohodu s barmskou armádou Menaše podle listu The Guardian potvrdil o víkendu v několika rozhovorech s médii a prohlásil, že za tuto práci pobírá „velkou částku“. Další finanční bonus dostane za předpokladu, že dojde ke zrušení sankcí proti barmským armádním vůdcům.
Menaše popsal, že jeho kanadská politicko-poradenská firma Dickens & Madson má generálům v Barmě pomoci komunikovat s USA a dalšími zeměmi, které jim podle nich „nerozumí a nechápou jejich rozhodnutí“. Barmská armáda touží také po zlepšení své mezinárodní image.
Once upon a time there was Ari Ben-Menashe. https://t.co/r9bSIqpsEZ
Rohingům ublížila premiérka, tvrdí lobbista
Menaše se mimo jiné snaží prosazovat zprávu o tom, že premiérka Do Aun Schan Su Ťij, kterou armáda zadržela při puči na začátku února, hrála při represích proti muslimské menšině Rohingů větší roli, než přiznává.
Je sice pravda, že premiérka opakovaně obhajovala násilí spáchané armádou, což vedlo k požadavkům, aby jí byla odebrána Nobelova cenu míru, vyšetřovací komise OSN ale došla k závěru, že za plánování a provádění zvěrstev na Rohinzích byli zodpovědní nejvyšší armádní vůdci.
RohingovéRohingové tvoří v převážně buddhistické Barmě muslimskou menšinu a čelí tam dlouhodobé diskriminaci. Okolo 750 tisíc jich v roce 2017 po etnických čistkách vedených buddhistickými milicemi a armádou prchlo do sousedního Bangladéše. Přidali se tak ke zhruba 200 tisícům dalších Rohingů, které tam vyhnaly předchozí vlny násilí. Příval uprchlíků vedl bangladéšské úřady k výstavbě táborů, které jsou ale přeplněné a panují v nich špatné podmínky. |
Menaše rovněž tvrdí, že premiérka umožňovala Číně unášet Barmu do své oblasti vlivu. „V armádě existuje tlak na posun směrem na Západ a USA, na rozdíl od pokusu přiblížit se Číňanům. Armádní generálové nehodlají být čínskou loutkou,“ popsal Menaše agentuře Reuters.
Armáda státní převrat zdůvodnila údajnými podvody při loňských listopadových volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana Su Ťij. Ta se nyní nachází v domácím vězení, kde čelí mnoha obviněním, mimo jiné z pobuřování, a nemůže mluvit s médii.
Jatka v Barmě. Generálové se rozhodli utopit protesty v krvi |
Podle The Guardianu chce armáda s pomocí Menašeho pravděpodobně napodobit jiné světové represivní režimy, například ten v Egyptě, které mají záštitu Západu jakožto bojovníci proti extremismu nebo coby spolehliví spojenci proti rostoucímu čínskému vlivu.
V Barmě na protest proti vojenské juntě v pondělí opět vyšly do ulic tisíce lidí. Policie ve městě Myisťina, které je metropolí severního Kačjinského státu, proti protestujícím zakročila zábleskovými granáty a slzným plynem.
Dva demonstranti tu přišli o život poté, co podle svědků utrpěli střelné rány do hlavy. OSN minulý týden uvedla, že barmská policie a armáda od puče z 1. února již zabily při potlačování demonstrací více než 50 lidí a přes 1700 jich zadržely. Barmská armáda v pondělním prohlášení oznámila, že v neděli při demonstracích zatkla dalších 41 lidí.
Menaše působí po celém světě
Menaše se v minulosti dostal do centra zájmu médií poté, co v 80. letech obvinil kandidáta na amerického prezidenta Ronalda Regana ze spiknutí s íránskými revolucionáři, s nimiž se měl dohodnout, že během jeho volební kampaně proti Jimmymu Carterovi nepropustí žádné americké rukojmí.
Barma jako bitevní pole. Agresivita policie stoupá, zatýkání pokračuje |
Lobbista byl v minulosti také obviněn z ilegálního prodeje amerického vojenského dopravního letadla do Íránu výměnou za propuštění čtyř amerických rukojmí. Vyšetřován byl také kvůli podezření, že prodal falešné informace týkající se smrti princezny Diany.
V roce 2003 Menaše vypovídal v procesu s tehdejším vůdcem zimbabwské opozice Morganem Tsvangiraiem. Menaše tvrdil, že Tsvangirai chystal na prezidenta Mugabeho atentát.
Důkazem proti Tsvangiraiovi byl nekvalitní videozáznam z prosince 2001, na němž opoziční politik na schůzce s členy Menašeho firmy údajně domlouvá Mugabeho odstranění. Tsvangirai byl nakonec osvobozen.
