Varování před blížící se zkázou tento týden zveřejnila ekonomka Monica de Bolleová z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku ve Washingtonu. Její zpráva vyvolala mezi klimatickými vědci vášnivou debatu. Někteří z nich se totiž domnívají, že k bodu zlomu dojde v Amazonii nejdříve za 15 až 20 let.
Podle de Bolleové však zbývají amazonskému deštnému pralesu jen dva roky, než začne nezvratně chřadnout a postupně se promění v suchou savanu.
V důsledku toho by se do atmosféry uvolnily miliardy tun uhlíků, což by výrazně zhoršilo globální oteplování a narušilo počasí v celé Jižní Americe. „Je to sklad. A když z něj pořád jen čerpáte a čerpáte, nakonec zůstane úplně prázdný,“ vysvětluje de Bolleová.
Prezident Bolsonaro opakovaně prohlásil, že hodlá využít všech průmyslových příležitostí Amazonie. Jeho vláda chce povolit těžbu dřeva a nerostných surovin také v dosud chráněných domorodých rezervacích. To sice odsuzují ekologové i klimatologové, ale nadšeně podporují místní zemědělci.
Brazilská kosmická agentura (INPE) letos v srpnu zaznamenala o 222 procent větší odlesňování Amazonie než v srpnu předchozího roku. Pokud bude deštný prales ubývat stejným tempem, které INPE zaznamenala v první polovině roku, bod zlomu nastane podle de Bolleové už v roce 2021.
„Pokud Bolsonaro myslí průmyslový rozvoj Amazonie vážně a nebude věnovat pozornost zachování lesního stavu, dojde k nevratným změnám ještě během jeho prezidentského mandátu,“ myslí si de Bolleová.
Podle některých vědců nastane bod zlomu až za 20 let
Jeden z předních brazilských klimatologů Carlos Nobre z Univerzity v Sao Paulu nicméně zpochybňuje její kalkulaci, podle které by se odhadované odlesňování téměř čtyřnásobně zvětšilo, a to z letošních očekávaných 18 tisíc kilometrů čtverečních na 70 tisíc kilometrů čtverečních v roce 2021.
A @policiafederal descobriu que o #DiaDoFogo, na Amazônia, foi organizado e custeado por uma vaquinha feita por madeireiros, produtores rurais, empresários e até delegado. Os incêndios criminosos não foram promovidos por ONGs, como acusou @JairBolsonaro. E agora? pic.twitter.com/jP2mTGFy16
— Humberto Costa (@senadorhumberto) October 24, 2019
„Přijde mi to velmi nepravděpodobné. Předpokládaný nárůst odlesňování je více ekonomickou než ekologickou kalkulací. Nezpochybňuji však, že odlesňování neustále závratně narůstá,“ uvedl pro The Guardian Nobre.
Podle Nobreho dojde k bodu zlomu ve chvíli, kdy bude vytěženo 20 až 25 procent amazonského deštného pralesa, což očekává v rozmezí 15 až 20 let. Amazonie je nyní odlesněná ze 17 procent. „Doufám že se de Bolleová mýlí. Protože pokud má pravdu, je to konec světa,“ konstatuje Nobre.
Podle profesora Buta Lovejoye z Univerzity George Masona ve Fairfaxu by však de Bolleová mohla mít pravdu. Globální oteplování, nárůst odlesňování a rostoucí počet požárů v Amazonii podle něj totiž vytvořily negativní synergii, která závratně urychluje její ničení.
Odlesňování amazonského deštného pralesa neustále narůstá:
