Podle předsednického Slovinska ministři diskutují o možnosti, že by do jednotek vysílaly své vojáky jen některé země, což by urychlilo jejich zapojení do akce.
Řada evropských politiků hovoří také o tom, že by měl rychlý odchod aliančních vojáků z Afghánistánu následovaný okamžitým nástupem Tálibánu k moci posloužit jako varování do budoucna. „Některé události urychlují historii, přinesou průlom a Afghánistán je podle mě takovým případem,“ prohlásil v úvodu druhého dne neformálního ministerského jednání ve Slovinsku Borrell. „Potřeba silnější evropské obrany je nyní zřetelnější než kdy předtím,“ dodal.
Evropský blok o vlastních vojenských jednotkách diskutuje již od počátku století. Unie v roce 2007 vytvořila systém bojových skupin o 1 500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí. Tyto jednotky však kvůli neshodám členských zemí ale nikdy nebyly nasazeny. Některé státy včetně Česka hovoří o zbytečných výdajích a zdůrazňují, že většina zemí EU je i členem NATO.
Podle zastánců silnější evropské obrany, mezi něž patří například i Německo a Francie, musí být ale EU schopna reagovat i bez koordinace se Spojenými státy, které jsou v alianci zcela dominantní.
„Byli jsme závislí na Američanech a dnes z toho musíme vyvodit jasné důsledky,“ řekla novinářům německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová.
Přesunout Afghánce do Evropy není řešení, shodli se ministři v Bruselu |
Evropská unie začala již na jaře v rámci nové obranné strategie na nejbližší desetiletí zkoumat možnost, zda by získalo podporu všech členských zemí vytvoření pětitisícové brigády vojáků, která by se mohla nasazovat po celém světě. Nápad se však setkal se smíšeným ohlasem.
Podle slovinského ministra obrany Mateje Tonina je proto dnes ve hře návrh, aby do tohoto útvaru mohly vysílat své vojáky jen země, které o to budou mít zájem. Pro nasazení brigády by podle něho mohla stačit běžná většina hlasů členských států evropského bloku.
