Nové vrtulníky nepotřebujeme na hraní, ale k obraně, hájí letectvo nákup

„Nesmíme zaspat, závislost na ruské technice je neúnosná a modernizace nevyhnutelná,“ uvádí velitel Vzdušných sil Petr Hromek v informačním videu, které armáda zveřejnila na sociálních sítích.

Ministerstvo obrany chce armádě za 14,5 miliardy korun pořídit celkem 12 nových amerických vrtulníků – 8 víceúčelových strojů UH-1Y Venom a 4 bojové AH-1Z Viper. Stroje mají mít vojáci k dispozici v roce 2023 a mají nahradit dosluhující bitevní stroje ruské výroby Mi-24/35. Obchod musí ještě schválit vláda.

15 fotografií

Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) by smlouva na dodávku amerických vrtulníků pro českou armádu by měla být se Spojenými státy podepsána ještě letos. „Jsme ve fázi finalizace dohody,“ řekl Metnar před týdnem během Dnů NATO v Ostravě. Právě na největší bezpečnostní show v Evropě mohli návštěvníci poprvé oba americké stroje veřejně vidět.

Součástí ceny má být kromě samotných vrtulníků také vybavení zbraňovými systémy, munice, údržba a zaškolení a výcvik personálu. Letci ve zveřejněném informačním videu zdůrazňují, že vybrané stroje budou mít moderní zbraně, vyspělé senzory a pokročilý stupeň vlastní ochrany. „Nové vrtulníky nepotřebujme na hraní, nové vrtulníky znamenají silnější armádu a lepší obranu země,“ podotýká velitel letectva Hromek.

Oba stroje z dílen amerického výrobce Bell jsou prakticky „dvojčata“. Viper a Venom mají totiž 85 procent stejných dílů, což výrazně snižuje nároky na logistiku, servis, údržbu a provozní zázemí. Díky velmi podobné avionice mohou posádky UH-1Y i AH-1Z využívat i stejný letový simulátor.

České Vzdušné síly mají ve výzbroji zhruba padesát vrtulníků různých typů. Armáda se dlouhé roky opírala a ještě chvíli opírat bude o vrtulníky sovětské, resp. ruské výroby – dopravní Mi-8 (3 stroje), víceúčelové transportní Mi-17 (5 strojů) a modernější Mi-171Š (15 strojů, část modernizovaná) a bitevní Mi-24/35 (16 strojů). Kromě toho provozuje také pátrací a zdravotnické W-3A Sokol polské výroby.

Zatímco prakticky všechny transportní Mi-17 doslouží přibližně v období let 2024 až 2026 po více jak 35 letech provozu, u modernějších Mi-171Š se předpokládá, že mohou létat minimálně do roku 2035. Bitevníky Mi-24/35 pak mají díky probíhajícím generálním opravám odejít do „důchodu“ nejpozději v letech 2025 až 2027.