První zkušební kontakty s novým typem létajících tankerů absolvovali čeští letci v úterý nad Krkonošemi, informovala armáda na svém webu army.cz. Šlo zatím o takzvaný „dry contact“ (suchý kontakt), což znamená, že se s letouny Gripen k tankeru připojili, ale bez samotného čerpání paliva. Zkouška měla ověřit procedury takového manévru.
Ten je obecně považován za náročný a vyžaduje absolutní preciznost a přesnost. Letouny se totiž ve vzduchu pohybují rychlostí přes 500 kilometrů v hodině a okraj koše s čerpací hadicí tankeru je v okamžiku spojení jen několik desítek centimetrů od překrytu kabiny stíhačky. V konečné fázi se musí pilot opatrně a velmi pomalu přibližovat k tankovacímu stroji. Ten odvíjí tankovací hadici s košem a do něj se pak pilot strefuje nástavcem na doplňování paliva.
„Tankování z tohoto letounu se zásadně neliší od jiných tankerů, zejména těch proudových, postupy jsou standardizované a samotné zařízení na doplňování paliva také. Tento letoun je ovšem ze všech těch dosavadních, na které jsme kvalifikovaní, největší. To trochu mění perspektivu při pohybu kolem tankeru,“ uvedl velitel 211. taktické letky Vladimír Málek, který se s gripenem připojil.
A great day to meet our MMU/MMF partner 🇨🇿CZE for the 1st time. Today CZE Gripen ✈️ made their 1st "dry contact" to our #A330MRTT
CZE is one of our six partner nations within the #MMU. https://t.co/TfeKqd0xFp
Po tomto testování bude už na konci února následovat výcvik řadových pilotů. Čáslavští piloti tak rozšíří svou certifikaci o další typ letounu, ze kterých mohou za letu doplňovat palivo. V minulosti získali tuto dovednost pro německé stroje A-400M Atlas, italský KC-767, švédský C-130 Herkules a americké KC-135 Stratotanker.
Flotila nejnovějších létajících benzinek se sídlem v nizozemském Eindhovenu bude čítat deset upravených strojů Airbus A-330 MRTT (Multi-Role Tanker Transport). Zatím jich výrobce dodal sedm. Na pořízení a provozu flotily tankerů se podílí šest zemí – Belgie, Německo, Norsko, Nizozemsko, Lucembursko a od roku 2019 také Česká republika. Společně letouny nakupují, společně je vlastní a podle svých podílů sdílejí letové hodiny i náklady na provoz.
Obrana jedná o nákupu dvou transportních letounů C-390 Millennium z Brazílie |
Víceúčelový Airbus může poskytovat palivo oběma obvyklými způsoby, které se dnes pro doplňování paliva využívají. Tedy systémem „boom“, tak systémem použití hadice-koš. Právě tento způsob využívá letoun JAS-39 Gripen.
Stroje jsou vybaveny tak, aby nesloužily jen pro doplňování paliva celého spektra letounů, které spojenecké země využívají, ale také pro přepravu jednotek, materiálu či jako létající nemocnice. Stroj je schopen přepravit až 45 tun nákladu nebo 267 cestujících. Ve zdravotnické verzi pak může mít na palubě 6 jednotek intenzivní péče či 16 lůžek.
Podle dřívějších informací ministerstva obrany by měl český podíl na projektu stát jednorázově 594 milionů korun. Každoročně by pak Česko mělo na provoz přispívat zhruba 32 milionů korun a dalších 10 milionů na personál. Náklady za předpokládaných 30 let provozu tak budou zhruba 1,87 miliardy korun.
VIDEO: Jak se tankuje stíhačka vysoko v oblacích |
Německo jako největší finanční přispěvatel získává 5 500 letových hodin ročně. Nizozemsko pak 2 000 hodin, Belgie 1 000, Lucembursko 200 a Norsko a Česká republika shodně 100 letových hodin ročně.
Pravidelná možnost manévr procvičovat je proto podle pilotů naprosto klíčová pro udržení takové kvalifikace. Ta je dána předepsanými maximálními přestávkami mezi uskutečněnými spojeními s tankerem. „Častější praxe významně přispívá k úspěšnosti a rychlosti připojení a doplnění paliva i ke zvýšení operačních schopností pilota,“ konstatoval Málek.
