„NATO vítá zlepšení situace v Sýrii po dohodě USA s Tureckem. Příměří dává šanci na politické řešení, které preferujeme,“ řekl Stoltenberg s tím, že situace v Sýrii a především turecká ofenzíva proti syrským Kurdům bude jedním z hlavních témat nadcházející dvoudenní schůzky ministrů obrany NATO v Bruselu.
Stoltenberg podle svých slov podporuje aktivity německé ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerové, která navrhuje zřídit na severu Sýrii bezpečnou zónu pod širokou mezinárodní kontrolou s mandátem OSN.
„Budeme jednat o možném zapojení aliančních sil,“ uvedl Stoltenberg s tím, že spojenci po mnoha letech konfliktu v Sýrii plně podporují úsilí OSN k dosažení míru v této zemi.
Šéf NATO zároveň varoval, že je důležité ochránit zisky, které dosud v Sýrii a Iráku široká mezinárodní koalice získala v boji proti takzvanému Islámskému státu.
„Vypadá to, že NATO slyší, co říkám,“ komentoval z cesty po Japonsku úvahu premiér Andrej Babiš. „Že by se Německo inspirovalo názory, které jsem prezentoval vícero politikům v Evropě? Akorát je už asi pozdě, bohužel. Už nás nepotřebují. Když jsem s tím přišel, tak mě týdeník Respekt málem ukřižoval,“ dodal Babiš.
Turecko v říjnu spustilo pozemní vojenskou operaci na syrském území. Ankara tvrdí, že chce na syrském území zřídit bezpečnou zónu u turecké hranice v hloubce asi 30 kilometrů a délce 120 kilometrů, kam by se mohly vrátit miliony syrských uprchlíků. Požaduje přitom, aby se jednotky syrských Kurdů z oblasti stáhly.
Aliance vyzvala Turecko ke zdrženlivosti. Spojené státy pak minulý týden uzavřely s Tureckem dohodu o příměří. Její platnost skončila v úterý. Od středy platí nová dohoda o příměří dojednaná s Ruskem.
NATO bude jen pozorovatel, za Kurdy musí udeřit do stolu EU, míní experti |
Mezi ministry v NATO se o situaci obecně očekává složitá diskuze.Tureckou operaci ostře odsoudila řada členů. Mezi nejhlasitějšími byla například Francie. Prezident Emmanuel Macron zároveň kritizoval nedostatečnou reakci NATO jako celku. Stoltenberg k tomu dnes uvedl, že rozdílné názory mezi spojenci na toto téma „jsou všeobecně známé“.
Podotkl také, že ministři obrany budou v následujících dnech posuzovat rovněž další setrvání střel systému protivzdušné obrany Patriot na tureckém území, které spojenci na rotační bázi už sedm let Turecku poskytují k zajištění obrany.
„To, co jsme v posledních dnech viděli, je povzbudivé, protože ukazuje, že je možné přejít k politickému řešení. První podmínkou pro to je zastavení násilí, zastavení bojů,“ řekl Stoltenberg.
Za pozitivní označila německý plán též americká velvyslankyně při NATO Kay Bailey Hutchisonová s tím, že by evropští spojenci mohli v tomto ohledu sehrát významnou roli jako součást mírových jednotek.
„Pokud by Turecko požádalo o další pomoc od mezinárodního společenství, myslím, že by Evropané mohli k tomu přistoupit,“ uvedla. Výzva by to mohla podle ní být především pro Británii a Francii k podpoře německého plánu.
Na dotaz, zda by se nějakým způsobem angažovaly i Spojené státy, odpověděla, že v „tuto chvíli roli USA nespatřuje“.
