NATO slaví 75 let. Nikoho nenapadneme, ozvala se k výročí Moskva

  • 73
Severoatlantická aliance slaví 75 let od svého vzniku. Z původních dvanácti zakládajících členů se rozrostla na dnešních 32 členských zemí včetně České republiky. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga se Evropa a Severní Amerika pro svou bezpečnost navzájem potřebují. Řekl také, že Aliance nemá v úmyslu vyslat bojové jednotky na Ukrajinu. K výročí se ozvala i Moskva.

„Evropa potřebuje Severní Ameriku pro svou bezpečnost a zároveň Severní Amerika potřebuje Evropu,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg během slavnostního ceremoniálu v bruselském sídle NATO na okraj dvoudenní schůzky ministrů zahraničí všech členských zemí.

Aliance si ve čtvrtek připomíná 75. výročí zakládající Washingtonské smlouvy, kterou 4. dubna 1949 podepsalo 12 zemí.

Evropští spojenci podle Stoltenberga poskytují USA prvotřídní vojenské schopnosti, rozsáhlé zpravodajské sítě a jedinečný diplomatický vliv, a tím násobí americkou sílu. „Na začátku jsme měli 12 členů. Dnes máme 32. Takže musíme něco dělat správně!“ podotkl.

  • NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
  • V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
  • V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
  • K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
  • Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
  • V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
  • V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
  • V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
  • V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
  • V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
  • Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
  • Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
  • Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.
< >  

Vzpomněl přitom na období studené války se Sovětským svazem. „V roce 1979 jsem sloužil v norské armádě. Kdyby byla válka, byli bychom v první linii. Ale nebál jsem se. Protože jsem věděl, že nejsme sami. Měli jsme za sebou sílu NATO,“ dodal.

Předseda Vojenského výboru Rob Bauer uvedl, že spojenci společně chrání nejen fyzickou bezpečnost, ale brání i svobodu a demokracii. Připomněl, že obyvatelstvo 32 členských zemí chrání v celé Evropě a Severní Americe na 3,5 milionu vojáků.

Podle Bauera jsou pomyslným štítem proti agresi. „Ve světě, kde se autoritářské režimy zoufale snaží vykreslit obraz síly... a brutální tyranie se snaží odebrat lidem a národům suverénní práva, ten štít potřebujeme víc než kdy jindy,“ konstatoval.

Originál Severoatlantické smlouvy při výročí 75 let NATO v Bruselu (4. dubna 2024)

Udržet miliardu lidí v bezpečí je podle jeho slov „herkulovský úkol“ a vyžaduje kombinaci politické a vojenské síly. Aliance nechala na čtvrteční slavnostní ceremoniál přepravit z USA originál zakládací Washingtonské smlouvy s podpisy tehdejších lídrů dvanácti zakládajících zemí. „Každé slovo Washingtonské smlouvy, které tu před vámi leží, je posvátným slibem, za jehož dodržování spojenecké ozbrojené síly bojují,“ podotkl Bauer.

Upozornil, že Aliance ze své podstaty byla a je obrannou aliancí. „Jsme nejúspěšnější aliancí v historii, ne kvůli nějaké agresivní ukázce vojenské síly nebo území, které jsme brutálně dobyli. Jsme nejúspěšnější aliancí v historii díky míru, který jsme přinesli; zemím, které jsme sjednotili a konfliktům, kterým jsme zabránili, aby se vymkly kontrole,“ dodal.

V sídle Severoatlantické aliance v Bruselu probíhalo dvoudenní jednání ministrů zahraničí NATO. Jeho hlavním tématem byla pomoc Ukrajině. Kyjev žádá spojence z NATO, aby poskytli další systémy protivzdušné obrany Patriot na ochranu před častými útoky ruských balistických raket.

Stoltenberg v souvislosti s Ukrajinou řekl, že NATO nemá v úmyslu do země vyslat vojáky. „Nemáme v plánu mít na Ukrajině bojové jednotky NATO, nikdo nás o to nežádal,“ podotkl s tím, že Ukrajina žádá zejména zbraně, munici a výcvik pro své vojáky. „NATO není a nebude stranou konfliktu na Ukrajině,“ dodal.

Zasedání se za Česko účastní Jan Lipavský. Česko vstoupilo do NATO společně s Polskem a Maďarskem jako první postkomunistické země v roce 1999 a letos 12. března tedy oslavilo 25. výročí vstupu. Výročí ale oslavují i Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko, které se staly členy v roce 2004, a Chorvatsko a Albánie, které tak učinily o pět let později.

„Náš vstup do NATO byl důležitým milníkem. Víme, jaká je naše historie. Úsilí našich předků nesmí být a nebude zmařeno,“ uvedl Lipavský.

Nemáme úmysly zaútočit, vzkázal Gruško

K aliančnímu výročí se také ozvalo Rusko. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško v rozhovorech pro ruská státní média uvedl, že „NATO je nástrojem americké hegemonie“ a vzájemné vztahy mezi Moskvou a Aliancí se dál zhoršují, ale Moskva prý nemá v úmyslu jít do konfliktu.

Jsme v kritickém okamžiku, burcuje šéf NATO k pomoci Ukrajině

„Je vojenský blok připraven na otevřený konflikt s Ruskem? Na to se musíte zeptat samotných členů NATO. V každém případě my takové úmysly nemáme, pokud jde o členské země Aliance,“ citovala Gruška agentura RIA Novosti. Všechny kanály dialogu mezi Moskvou a NATO jsou podle něj na „kritické nule“. Gruško z toho obvinil Washington a Brusel.

Ruský prezident Vladimir Putin na konci března označil za „naprostý nesmysl“, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. „Vůči těmto státům nemáme agresivní úmysly,“ uvedl šéf Kremlu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek prohlásil, že vztahy Ruska a NATO se dostaly na úroveň přímé konfrontace a Severoatlantická aliance se zapojila do konfliktu na Ukrajině. Zopakoval také obvyklou kritiku Moskvy vůči rozšiřování NATO, se kterým podle něj souvisí přibližování armádní infrastruktury Aliance k ruským hranicím. „Ve skutečnosti jsou země NATO, samotná Aliance již zataženy do konfliktu kolem Ukrajiny,“ prohlásil.

Podle českého prezidenta Petra Pavla ukazuje ruská agrese na Ukrajině každým, jak je členství ČR v NATO a také spolupráce s aliančními partnery důležité nejen pro bezpečnost, ale i svobodu. „Už čtvrtstoletí je Česko aktivní a pevnou součástí Aliance, která nám poskytuje nejvyšší bezpečnostní záruky,“ uvedl k aliančnímu výročí.

, natoaktual.cz

Video