Úkoly budou čeští letci se čtyřmi pohotovostními stroji Gripen a jedním záložním plnit stejné jako při předchozích dvou nasazeních v letech 2009 a 2012 - chránit nepřetržitě nebe v rámci takzvané mise Air Policing, identifikovat neznámé letouny, které se objeví blízko vzdušného prostoru a z různých důvodů nekomunikují s řízením letového provozu.
„Úkoly se nemění. Práce je to podobná jako při zajištění České republiky. Jsme připraveni do patnácti minut vystartovat,“ řekl pilot Pavel „Speedy“ Pavlík, který české jednotce v Estonsku bude velet.
Do Pobaltí se vrací po sedmi letech. Tehdy ale Češi působili ze základny Šiauliai v Litvě. Nyní to bude blíže ruským hranicím, z estonské základny Ämari. A jiná je také situace. Obecně se očekává, že ostrých startů může být vzhledem k vyšší aktivitě ruského letectva nepoměrně více.
Loni zaznamenali letci ze zemí NATO celkově 137 případů, kdy museli startovat právě k ruským nekomunikujícím vojenským letounům. Estonské ministerstvo obrany pak dokonce hlásilo, že v šesti případech ruské stroje narušily vzdušný prostor Estonska.
Ostrov VaindlooOstrov ve Finském zálivu, na jehož pobřeží se nachází nejsevernější bod Estonska. Leží ve vzdálenosti pouhých 27 kilometrů od estonské pevniny a teritoriální vody končí ve vzdálenosti 8 námořních mil od ostrova. Finské pobřeží je odsud jen asi 53 kilometrů. |
Naposledy pak letos v květnu podle estonského ministerstva obrany ruský dopravní letoun Tu-154 krátce narušil vzdušný prostor Estonska poblíž ostrova Vaindloo ve Finském zálivu.
Moskva to ale stejně jako v minulosti popřela. Stejně jako loni v červenci, kdy měl vzdušný prostor ve stejném místě narušit dokonce dopravní speciál ruského prezidenta Vladimira Putina mířícího na schůzku s Donaldem Trumpem do Finska.
„Je to samozřejmě v kontextu událostí na východě Ukrajiny a opatřeními, které přijalo NATO. Zvýšila se aktivita spojeneckých sil v oblasti,“ konstatoval Pavlík. Zatímco v minulosti byl jediný zahraniční kontingent v Litvě se čtyřmi stroji a zodpovídal za vzdušnou ochranu všech tří pobaltských republik, po ruské anexi Krymu jsou v regionu nasazeny hned tři kontingenty. V době působení českých letců tu budou také Belgičané a Dánové s letouny F-16.
Ruské letectvo zvýšilo aktivitu
Ruské vojenské letouny oblastí Baltského moře nejčastěji míří z Ruska do ruské exklávy Kaliningradu nebo nazpět. Výjimkou nejsou ani formace čtyř či pěti „němých“ ruských bojových strojů. Létají velmi blízko hranic pobaltských zemí, navíc bez letových plánů, nekomunikují s řízením letového provozu a mají vypnuté automatické odpovídače.
Ostré startyV roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů, takzvaných "Alfa Scramble". To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala. V roce 2013 Aliance zaznamenala 47 ostrých startů k ruský letounům. V roce 2014, kdy se vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem kvůli ruské anexi Krymu a situaci na Ukrajině vyostřily, to bylo už 140 ostrých startů. Rekordní byl pak následující rok 2015 se 160 starty. V roce 2016 to bylo 110 a v roce 2017 pak 130 startů. Loni podle litevského ministerstva obrany 137. |
Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.
Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl. V takovém případě k nim startují pohotovostní stíhačky NATO, které vzdušný prostor Pobaltí chrání.
V takovém případě neznámý stroj či formaci doženou, identifikují, zkusí navázat komunikaci a v případě potřeby doprovodí do bezpečné vzdálenosti. „Aktivita je tam vyšší. Kaliningradská oblast je zásobována intenzivněji, mají tam větší počet letecké techniky. Lze proto očekávat vyšší počet ostrých vzletů,“ uvedl Pavlík.
Ojedinělé nejsou ani případy „nestandardního“ chování ruských letců. Například velmi těsné průlety a manévry, vystřelování klamných cílů v blízkosti pohotovostních letounů nebo zaměření radarem v bojovém módu či manévrování do pozice pro útok.
Čeští letci se budou v takovýchto krajních případech podle Pavlíka chovat nanejvýš obezřetně a přesně podle mezinárodních postupů. „Průběh přiblížení je ze zadní polosféry na boční stranu cíle, který máme identifikovat. To zamezuje jakékoliv kolizi nebo eskalaci,“ popsal proceduru.
Pomůže nová technika
Pokud by k nějakým provokacím jako třeba nalétávání ale přeci jen došlo, českým letcům může situaci velmi usnadnit nový systém LDP (Laser Designator Pod), který mají na letounech k dispozici.
Nejvážnější incidentV ochraně Pobaltí se spojenci střídají od roku 2004. V září 2005 se ruský stíhač Su-27 při přeletu z Petrohradu do Kaliningradské oblasti odchýlil od své trasy a vletěl do litevského vzdušného prostoru. Po prodlevě jeho zjištění – způsobené nejspíše jednak zastaralými litevskými radary a jednak nízkou nadmořskou výškou, v níž letoun letěl – k němu vystartovaly hotovostní stroje Phantom německé Luftwaffe. Ještě než letoun dostihly, ruský stroj havaroval. |
Jde o speciální ozařovací a průzkumné kontejnery Litening 4i v podvěsu letounu. Ačkoliv jsou primárně používány pro přesné údery proti pozemním cílům, umožňují také identifikaci cíle na větší vzdálenost.
„Nemusíme už chodit tak blízko, abychom pořídili nějakou dokumentaci nebo získali informace o cíli. Pokud bychom museli, uvidíme nějaký manévr, odsuneme se, nechceme riskovat kolizi, jdeme dál. Pokud by pokračoval, jdeme ještě dál. Prioritou není získat fotografii, ale vědět, co se děje ve vzduchu a ne eskalovat situaci,“ konstatoval Pavlík.
Gripeny budou pro všechny případy během mise v Pobaltí vyzbrojeny střelami vzduch-vzduch a palubním kanonem, tak jako při ostré hotovosti při ochraně českého vzdušného prostoru. Jejich použití je ale tím nejkrajnějším řešením.
„Zbraně můžeme použít jen na sebeobranu. To je jediný úzus. Tak jako každý civilista na zemi má právo použít zbraň na obranu vlastního života,“ dodal Pavlík.
