Turecká říjnová vojenská ofenzíva na severovýchod Sýrie byla jedním z ústředních témat dvoudenní schůzky šéfů obrany NATO v Bruselu. Žádné konkrétní opatření či závěry ani ostré rozepře ale nepřinesla.
„Není to poprvé, kdy máme v NATO různé názory,“ řekl Stoltenberg. Podle něj však panuje shoda, že cílem je zajistit trvalejší a udržitelnější řešení na severovýchodě Sýrie a v celé zemi.
Současnou křehkou situaci označil za neudržitelnou. „A mezinárodní společenství musí hledat řešení všech problémů a hrozeb, které vidíme v severní Sýrii,“ dodal Stoltenberg.
Turecký ministr obrany Hulusi Akar vysvětloval situaci v regionu z tureckého pohledu. Podle Stoltenberga všichni spojenci chápou, že Ankara má legitimní bezpečnostní obavy.
„Panuje shoda, že je nutné s mezinárodní podporou hledat politické a nikoliv silové řešení. Zazníval silný apel na nutnost zapojení OSN. NATO jako celek také konstatovalo, že nesmí dojít k ohrožení výsledků boje proti Islámskému státu. O vzniku žádné konkrétní mise jsme nediskutovali,” shrnul český ministr obrany Lubomír Metnar.
Spojenci budou dál chránit turecké území
Španělsko před jednáním pohrozilo, že na protest proti turecké vojenské akci v Sýrii stáhne z Turecka baterii střel systému Patriot, která s dalšími systémy v rámci operace Active Fence od roku 2013 chrání tureckou hranici před raketovými hrozbami ze Sýrie a od takzvaného Islámského státu.
Nakonec španělská ministryně obrany Margarita Robles během schůzky potvrdila, že k takovému kroku Madrid nepřistoupí.
Naopak z ochrany tureckého území stáhne svůj protivzdušný systém SAMP/T Itálie. Podle šéfa NATO nejde o reakci na tureckou akci, ale o dlouhodobě plánované opatření. „Itálie takové rozhodnutí učinila už letos na jaře jako důsledek toho, že tam působí italští vojáci už velmi dlouho a mandát jim skončí na konci tohoto roku,“ vysvětlil Stoltenberg.
Podle různých diplomatických zdrojů schůzka potvrdila, že i navzdory znepokojení a rozhořčení nad chováním Turecka, je NATO jako celek odhodláno udržet si Ankaru jako spojence a zabránit jejímu dalšímu sbližování s Ruskem.
„Pouze jednotné akce všech spojenců a partnerů dosáhnou našich cílů ve všech misích a operacích Aliance, včetně vítězství v boji proti ISIL,“ konstatoval například diplomaticky litevský ministr obrany Raimundas Karoblis. Spojenci podle jeho slov podporují pouze politické řešení krize v Sýrii.
