Přítomnost teroristů takzvaného Islámského státu na afghánském území podle Stoltenberga podtrhuje význam stále trvající mise NATO v zemi. Odmítl spekulace, že by Spojené státy nebo spojenci chystali úplné stažení ze země.
„Vidíme, že ISIS se v Afghánistánu opravdu snaží získat oporu. Jsou zodpovědní za některé strašné útoky a násilí proti civilistům. A samozřejmě nechceme, aby dostali v Afghánistánu prostor pro vytvoření chalífátu,“ prohlásil Stoltenberg po schůzce ministrů NATO v Bruselu.
Podle odhadu Organizace spojených národů v zemi působí na 2 500 až 4 000 příslušníků takzvaného Islámského státu v Chorásánu, jak se afghánská odnož nazývá s odkazem na historické území, rozděleného v současnosti mezi Írán, Afghánistán, Tádžikistán, Uzbekistán a Turkmenistán.
Islamisté také rekrutují další bojovníky z řad Talibanu. Hlavní baštou je provincie Nangarhár s hlavním regionálním městem Džalálábádem v těsném sousedství Pákistánu. Analytici se obávají, že s možným uzavřením mírové dohody s Talibanem může ještě posílit.
Češi v AfghánistánuV Afghánistánu působí v současnosti zhruba 250 českých vojáků. Většina zajišťuje ochranu základny Bagrám. Další působí v metropoli Kábulu a v provinciích Herát a Lógar. |
Alianční mise Resolute Support v Afghánistánu patřila mezi hlavní témata jednání dvoudenní schůzky ministrů NATO v Bruselu. „NATO z Afghánistánu neodejde, dokud to neumožní tamní bezpečnostní situace. Zároveň všichni věříme, že USA a Taliban se vrátí zpět k jednacímu stolu,” uvedl český ministr Lubomír Metnar.
Spojenci podle něj ocenili ocenili plán Česka nasadit do Kábulu příští rok na jaře desetičlenný polní chirurgický tým.
Podle Stoltenberga ministři potvrdili, že mise v Afghánistánu bude pokračovat. „Společně jsme šli do Afghánistánu, společně jsme se rozhodovali o naší přítomnosti a až bude čas, společně odejdeme,“ řekl. Jak podotkl, spojenci nechtějí v zemi zůstávat déle, než to bude nutné. „Ale pokud odejdeme příliš brzy, cena může být velmi vysoká,“ dodal.
Americké ministerstvo obrany nedávno připravilo plány na urychlené stažení vojáků z Afghánistánu pro případ, že by jej prezident Donald Trump, podobně jako v Sýrii, náhle nařídil. Případný odsun by podle plánů měl zabrat maximálně několik týdnů. Podle Pentagonu jde ovšem pouze o preventivní opatření a žádná nařízení ohledně stažení jednotek z Afghánistánu nejsou v platnosti.
Stoltenberg připustil, že určitě korekce počtu zahraničních vojáků směrem „dolů i nahoru“ probíhají, podle aktuálního vývoje bezpečnostní situace. V zemi v současnosti působí zhruba 17 tisíc zahraničních vojáků, z toho zhruba polovinu tvoří Američané. Starají o výcvik afghánských bezpečnostních sil, radí jim, pomáhají s přípravou akcí a podporují zvláštní operace namířené proti IS a teroristické síti Al-Káida.
