První ostrý zásah, takzvaný „Alfa Scramble“, byl pilotům vyhlášen 6. září, tedy jen několik dní po převzetí operačního úkolu. Během cvičného letu dostali Češi z aliančního velitelství v německém Uedemu rozkaz, aby prověřili neznámý a nekomunikující letoun blízko estonského vzdušného- prostoru.
Po navedení do oblasti kontaktu dostihli a identifikovali ruský turbovrtulový průzkumný letoun An-30.
Další ostré vzlety byly vyhlášeny pilotům, držícím nepřetržitou pohotovost na estonské letecké základně Ämari.
Ve dvou případech dvojice pilotů českých gripenů identifikovala letouny, které neměly zapnuté odpovídače a tím nedodržely bezpečnostní pravidla pro lety po civilních letových tratích, potvrdila Magdalena Dvořáková z generálního štábu.
V dalším případě šlo o dopravní letoun bez platného letového plánu doprovázený dvojicí stíhacích letounů. Zatím poslední, pátý poplach, měli Češi na sklonku minulého týdne, kdy museli vystartovat k ruskému dopravnímu letounu, který nekomunikoval s řízením letového provozu. Ve všech případech se čeští stíhači standardně přiblížili k cílům a provedli jejich identifikaci.
„Každý ostrý vzlet potvrzuje náš zájem o bezpečnost Estonska a celého Pobaltí. Naši letci v praxi naplňují základní princip NATO, tedy kolektivní obranu,“ komentoval zásahy ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Podle náčelníka Generálního štábu Aleše Opaty statistika za první měsíc působení českého kontingentu v Estonsku svědčí o nezbytnosti přítomnosti v regionu.
„Naším úsilím zároveň potvrzujeme našim spojencům, že jsme plně vycvičeni a připraveni podílet se na společném plnění aliančních úkolů,“ řekl Opata.
Blízká setkání s ruskými letouny nechceme eskalovat, tvrdí čeští piloti |
V Estonsku od počátku září působí sedmdesátičlenná česká jednotka s pěti stroji JAS-39 Gripen. Litva, Lotyšsko ani Estonsko vlastní stíhací letouny nemají a proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru od roku 2004 střídají spojenci z Aliance.
V Pobaltí jde už o třetí misi českých letců. V letech 2009 a 2012 operovali čeští letci z letecké základny v litevském Šiauliai. V letech 2014, 2015 a 2016 pak čeští stíhači střežili vzdušný prostor Islandu.
Spojenci evidují 19 případů za září
Litevské ministerstvo obrany, které situaci ve vzdušném prostoru pobaltských republik zaznamenává, eviduje jen za září celkově 19 ostrých startů. Kromě českých letců hlídají vzdušný prostor nad Pobaltím ještě z druhé pohotovostní základny v Litvě belgičtí a dánští letci se stroji F-16.
A nejrušnější byl minulý týden, když musely pohotovostní stíhačky NATO do vzduchu kvůli „němým“ letounům osmkrát. Jen jednou šlo o civilní stroj Boeing 737 na lince z Krakova do Helsinek, který nekomunikoval s řízením letového provozu kvůli závadě.
Jinak šlo o ruské vojenské letouny mířící z Ruska do ruské exklávy Kaliningradu nebo v opačném směru. V jednom případě (23. září) měl podle litevského ministerstva obrany ruský Su-34 na krátko narušit vzdušný prostor Estonska.
A nad Baltem se také 17. září dvakrát objevily formace ruských strategických bombardérů Tu-160 v doprovodu stíhaček Su-27, ke kterým museli piloti NATO startovat, identifikovat je a doprovodit do bezpečné vzdálenosti.
