Nikdy nezapomeneme, říkají nejbližší kolegové tří padlých, velitelé i veřejnost. Jako třeba v neděli v Táboře, kde byla jejich památce věnována tamější Velká cena v triatlonu coby 1. ročník jejich memoriálu.
Před rokem, v neděli 5. srpna nad ránem, byla trojice českých vojáků ze 42. mechanizovaného praporu z Tábora na běžné patrole s dalšími vojáky asi devět kilometrů od spojenecké základny Bagrám, jejíž ochranu mají Češi na starosti.
Na jednom nepřehledném a těžko dostupném místě museli vojáci vystoupit z obrněných vozidel a pokračovat pěšky.
V čele šestičlenné hlídky šel americký voják se psem, za ním tři čeští vojáci a za nimi dva afghánští vojáci.
V boční uličce hlídka narazila na mladíka, na kterého začal štěkat služební pes. Americký voják zaklekl a na mladíka zamířil. Češi se s připravenými zbraněmi začali k mladíkovi přibližovat. V tu chvíli atentátník odpálil nálož na svém těle. Útok byl nečekaný a tragický.
Všichni tři čeští vojáci - Martin Marcin (36 let), Kamil Beneš (28) a Patrik Štěpánek (25) na místě zemřeli. Byli v tu chvíli útočníkovi nejblíž. Američan a dva příslušníci afghánské armády byli těžce zraněni.
Vlna solidarity překvapila
„Nikdy na kamarády nezapomenu. Tou smutnou událostí to nekončí. Starost by u jednotky měla být napořád a já vím, že to tak je,“ vzpomněl rok staré události generál Jiří Verner, šéf Společného operačního centra na ministerstvu obrany, které zodpovídá za nasazení českých vojáků.
„Vždycky je úplně nejtěžší, když zazvoní telefon a člověku nějak jeho šestý smysl napoví, že se něco stalo,“ dodal.
Padlí v AfghánistánuČeská armáda v zahraničních operacích od roku 1990 ztratila 29 vojáků. Nejvíce - čtrnáct - jich padlo v Afghánistánu.
|
Tragická zpráva před rokem v Česku opět probudila velkou vlnu zájmu a solidarity s českými vojáky a jejich rodinami. Návrat těl padlých do vlasti přímo na letišti v Ruzyni sledovali představitelé armády a státu včetně prezidenta Miloše Zemana.
Armádní speciál s těly doprovázely nad Českem stíhačky Gripen a v tu chvíli se také rozezněly zvony katolických kostelů a chrámů v Praze. Památku padlých vojáků pak připomněly také sirény po celé zemi. V rámci finanční sbírky pro pozůstalé padlých se vybralo několik milionů korun.
Podle Vernera se v právě v takových těžkých chvílích potvrzuje, že spolubojovníci a kamarádi tvoří neviditelnou sílu, která je pro rodiny padlých oporou.
„Vždy jde o to, aby kluci, kteří jdou ven, byli jeden tým. Člověk jako jednotlivec není nic. Pokud se něco stane, pak se ukáže ta síla týmu, že se dovedou postarat i o svého padlého kamaráda a že nenechají rodinu na holičkách,“ uvedl Verner.
Ministr obrany Lubomír Metnar všechny tři padlé vojáky povýšil in memoriam do hodností štábních praporčíků, dostali nejvyšší resortní vyznamenání Kříž obrany státu a prezident Miloš Zeman je 28. října vyznamenal medailí Za hrdinství.
Tři čeští vojáci, kteří zahynuli v Afghánistánu. Zleva: Martin Marcin, Kamil Beneš, Patrik Štěpánek
Každý den až několik patrol po okolí
Bezpečnostní situace v provincii Parván, kde základna Bagrám leží, je stále prakticky trvale zhoršená. Čeští vojáci zde slouží dál. Mají na starost ochranu jedné z nejdůležitějších koaličních základen v Afghánistánu i zhruba dvacetikilometrového pásu kolem ní. Zpoza vysokých ochranných valů a zdí základny proto vyjíždějí každý den až několik patrol po okolí.
Nikdy nezapomeneme.
#ArmadaCR https://t.co/ri4TLiuoNr
Armáda po incidentu okamžitě přijala opatření, aby v maximální míře eliminovala možnost dalších napadení. Přesné podrobnosti z pochopitelných důvodů nechtěli vojáci prozrazovat. „Nikdy nelze úplně vyloučit, že se při takových úkolech, jaké plní strážní rota v Bagrámu, nemůže nic stát. Nejhorší ze všeho je právě sebevražedný útok,“ konstatoval Verner.
Vojáci tehdy prakticky měsíc mimo základnu nejezdili. A na dřívější dlouhé hlídky klidně 20 nebo 30 kilometrů daleko už nejezdí vůbec. „Drží se poblíž a jezdí prakticky kolem perimetru základny. Zapadá do celkové změny taktiky,“ uvedl Verner.
Česko v misích ztratilo 29 vojáků, posledních 14 v Afghánistánu |
Nebezpečí hrozí podle něj i blízko samotné základny, ale je několikanásobně nižší.
„Celkově se mise neustále mění, bezpečnostní situace také a velitelství včetně nás na to pružně a aktivně reaguje,“ dodal.
Nezbytností je také průzkum pomocí bezpilotních letounů. Čeští vojáci používali a používají bezpilotní stroje ScanEagle. Pokud nemůže být v danou chvíli z nějakého důvodu ve vzduchu, patrola mimo základnu se ruší. „Bez vzdušného průzkumu se nejde vůbec ven,“ řekl Verner.
Češi padli do připravené léčky
K útoku se před rokem přihlásili islamisté Talibanu. Vyšetřování ukázalo, že čeští vojáci padli během patroly do dobře připravené léčky. Útočník nebyl zřejmě sám a akci mu pomáhali připravovat další.
Jednou z výrazných reakcí, která tehdy bezprostředně zazněla, byla slova náčelníka generálního štábu Aleše Opaty. „Bude nás zajímat, kdo bombu sestrojil, kdo vybral sebevražedného atentátníka a kdo celou tu věc řídil. Protože pro nás je zásadní, že nikdo nebude beztrestně zabíjet české vojáky v Afghánistánu,“ prohlásil rezolutně.
V polovině října pak Lidové noviny přinesly zprávu, že české speciální síly zabily v Afghánistánu jednoho z organizátorů útoku na české vojáky a dalšího zajaly. Představitelé ministerstva obrany ani velení armády informaci nekomentovali. Média obecně tehdy psala o „pomstě“. Experti únik informace kritizovali s tím, že může ohrozit další české vojáky či místní spojence.
A shodou okolností ve stejný den se stali čeští vojáci terčem dalšího útoku, když na jejich vozidlo ve spojenecké koloně zaútočili atentátníci automobilem napěchovaným výbušninami. Zraněno bylo pět Čechů.
Necelý týden poté, 22. října, se pak další obětí stal psovod Tomáš Procházka, když na něj na základně Šindánd v provincii Herát střílel afghánský voják.
