O tom, že si s matkou otevře cukrárnu, snila Alina Ivankovová, už když žila v Mariupolu. Když přišla válka, přesunuly se obě z Ukrajiny do Ostravy, kde začaly přemýšlet nad tím, co v životě budou dělat dál.
„Ze začátku, když jsme přišly, tak jsme neměly vůbec nic. Všechno nám shořelo. Lidé v Ostravě nás přijali a pomáhali nám. Jejich podpora byla neskutečná a my jsme se jim snažily poděkovat tím, že jsme jim pekly dorty,“ vzpomíná Alina.
Jejich dezerty měly dobrou odezvu, a tak se obě ženy rozhodly začít podnikat. To ale ze začátku vůbec nebylo jednoduché. „Bylo to těžké. Nemohly jsme najít prostory. Vůbec jsme nevěděly, že radnice má nějaké svoje, o které se můžeme ucházet,“ vypráví.
„Nejdříve nám řekli, že potřebujeme jednu zkoušku, potom zase, že potřebujeme tři. Nakonec přišla kontrola a ta nám řekla, že potřebujeme ještě další zkoušku,“
