„U pacienta z Prahy, který ale bojoval s infekcí v jihlavské nemocnici, se s největší pravděpodobností jednalo o krční (faryngeální) formu infekce způsobenou bakterií Corynebacterium diphtheriae,“ uvedla zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.
Muž podle Fabiánové netrpěl žádným jiným závažným onemocněním, šlo o sportovce a aktivního seniora. „Záškrt byl tedy pravděpodobně přímou příčinou úmrtí,“ dodala Fabiánová.
Záškrt se Česku desítky let vyhýbal, za poslední rok se objevil už šestý případ |
Definitivní diagnózu musí ještě potvrdit Národní referenční laboratoř SZÚ na základě výsledků vyšetření vzorků pacienta. „S ohledem na klinické příznaky nemoci, které byly u pacienta pro záškrt zcela typické a fatální, však předpokládáme, že skutečně šlo o případ difterie,“ uvedl SZÚ v tiskové zprávě.
Kvůli riziku nákazy podle SZÚ osoby, které se s mužem setkaly v nemocnici, kontaktovala Krajská hygienická stanice kraje Vysočina v Jihlavě. Před svou hospitalizací pobýval muž na své chalupě na Vysočině. „V místě tohoto přechodného pobytu provádí Krajská hygienická stanice kraje Vysočina epidemiologické šetření, dosud nebyly odhaleny žádné rizikové kontakty,“ sdělila mluvčí krajských hygieniků Jana Böhmová.
V roce 2022 se právě na Vysočině vyskytl první případ záškrtu po třiceti letech. Celkem byli za poslední dva roky v regionu evidováni dva pacienti se záškrtem. „Až do tohoto případu,“ uvedla Böhmová.
Pracovníci nemocnice dostanou antibiotika
Případ převzala Krajská hygienická stanice kraje Vysočina v Jihlavě. Protože měl muž trvalé bydliště v Praze, předala šetření pražské hygienické stanici, která vyhledala kontakty nemocného a zajistila u nich protiepidemická opatření.
Mluvčí Nemocnice Jihlava Monika Zachrlová řekla, že muž zemřel v úterý ráno. Z preventivních důvodů bude 35 pracovníků nemocnice, kteří s ním přišli do kontaktu, užívat antibiotika.
Poslední případ záškrtu byl v Česku zaznamenán před rokem 2022 v roce 1995. Lékaři letos evidují šest případů. Podle ředitelky SZÚ Barbory Mackové ukazuje vývoj na důležitost přeočkování proti záškrtu v dospělosti, a to trojkombinací proti tetanu, černému kašli a záškrtu.
Záškrt začíná bolestí v krku a polykacími potížemi. Může skončit smrtí |
„První příležitost se pro dospělé pojí s pravidelným přeočkováním proti tetanu v 25 letech života. Ačkoli tuto trojkombinaci zdravotní pojištění dosud nehradí, jako lékařka mohu přeočkování jedině doporučit,“ řekla Macková.
V Česku se děti očkují proti záškrtu povinně od roku 1946. Je součástí takzvané hexavakcíny podávané v prvním roce života a poslední dávku vakcíny dostanou mezi desátým a jedenáctým rokem života. Podle odborníků se ale ukazuje, že protilátky v dospělosti postupně mizí a doporučují přeočkování.
Podle zprávy SZÚ bylo v době zahájení očkování kolem 10 000 případů za rok, postupně se jejich počet snižoval. Od 70. let jich bylo méně než deset za rok, více než dva naposledy v roce 1985.
Nejčastěji se záškrt projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami, které vedou ke zúžení hrtanu i hltanu a dušení. Infekce se v Česku léčí běžně dostupnými antibiotiky, podmínkou je ale včasná diagnóza, upozornil SZÚ.
