Západ má deficit ve své obraně, řekl Pavel a podpořil odvody do armády

„Rusko není v situaci, kdy si může dovolit příliš ustoupit,“ upozornil také Pavel. „Přiznalo by tím, že od počátku udělalo chybu,“ dodal.

Pavel rovněž podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu

Také prozradil, že povolení sloužit v ukrajinské armádě proti ruské agresi získalo od něj 20 Čechů, dalších 56 žádostí bylo zamítnuto.

Válka jako mediální show?

Na Nově vystoupili také další politici. Podle europoslance ODS Alexandra Vondry je důležité připomínat si historii ruských invazí. „Rusko nezná své hranice. Máme tu opakovanou historii ruské expanze. Myslím si, že tohle by měla být konstanta v našem uvažování, základem je zastavit Rusko, je to prakticky soubor Davida s Goliášem,“ řekl.

Pevně držíme pozice, řekl nový velitel Syrskyj. Mezitím Ukrajinci opět ustoupili

Novinář a politik Matěj Stropnický míní, že Zelenskyj vede válku jako mediální show. „Ze začátku konfliktu objel světové parlamenty, kde přednášel, a tím získal pro Ukrajinu oblibu,“ sdělil. „Ukrajinské vojáky vnímám jako oběti. Je potřeba zamyslet se nad tím, jak pomoci Ukrajině jinak, diplomaticky. Je na místě jednání,“ pokračoval Stropnický.

Dále se podle něj měly na Ukrajině prezidentské volby odehrát, ne zrušit. „Putin na rozdíl od Zelenského volby nezrušil,“ míní. Publicista a signatář Charty 77 Jefim Fištejn oponoval, že volby Ukrajina neměla možnost během války uskutečnit.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý řekl, že „ukrajinská armáda je vyčerpána po neúspěšné protiofenzivě, mnoho vojáků bylo zraněno a Ukrajina nedostala slíbenou potřebnou pomoc“. „Rusové moc dobře vědí, že Ukrajina má nedostatek munice, tak toho využívají,“ dodal.

Naši občané jsou solidární

Na otázku s jakými pocity vnímá dění na Ukrajině Pavel odpověděl: „Asi jako všichni to vnímám s pocitem ohrožení svých blízkých, země, kterou mám rád, ale i našich přátel, protože válku tohoto rozsahu jsme v Evropě už dlouhá desetiletí nezažili.“

„A přestože jako voják jsem měl možnost účastnit se konfliktů v různých částech světa, tak dopad tak velkého konfliktu přímo v Evropě je opravdu dramatický a já si myslím, že se všichni cítí znejistěni a mají na to plné právo,“ dodal.

Cílem je dostat Rusko z Ukrajiny, řekl Pavel před tisíci lidmi v centru Prahy

„Byl jsem velice rád, když jsem viděl reakci našich občanů od prvních hodin krize. Reakce byla nejenom velice solidární, ale právě plná té ochoty reálně pro to něco udělat, ať už. To je příspěvkem finančním nebo ochotou své účastnit obrany Ukrajiny,“ řekl.

Názor na pomoc Ukrajině se mu změnil z více aspektů. První velkým překvapením podle něj bylo to, jak se Ukrajinci dokázali ke konfliktu postavit, druhým překvapením byla neschopnost ruské armády dosáhnout cílů.

Naopak Ukrajina podle něj svoji protiofenzivou získává část okupovaných území zpět. „Podařilo se jí vytlačit ruskou černomořskou flotilu z celého západního červeného černého moře. Podařilo se jí obnovit obilný koridor. A za celou tu dobu dokázala udržet bojeschopnost nejenom vlastních sil, ale taky vysokou morálku obyvatelstva a odhodlání se bránit. To si myslím, že je to opravdu obdivuhodné věci. S tou změnou, kterou udělala ruská armáda,“ uvedl.

Rusko láká do války už i vězeňkyně, chce z nich sniperky. Jistá smrt, varují je

„Vidím určitý dluh na naší straně, nemyslím pouze České republiky, myslím obecně západních zemí. Nedokázali jsme Ukrajině v té době dodat dostatečné počty zbraní a kvalitu techniky a materiálu, který by potřebovala k úspěšné a rychlé protiofenzivě, řekl.

„Česká republika byla mezi prvními zeměmi, které pomoc začaly poskytovat, a to nejenom materiální i finanční, ale i pomoc ukrajinským uprchlíkům,“ řekl.

„Pomoc ze strany některých spojenců byla zpočátku zdrženlivá a trvalo několik měsíců, než jsme například kolektivně dospěli k závěru, že bychom měli Ukrajině dávat obrněnou techniku,“ dodal.

„Nejsme velká země, abychom sami mohli poskytovat statisíce kusů munice ze skladů a z naší výroby. Hledali jsme proto možnosti ve třech zemích,“ řekl. „Tyto země jsou většinou ochotné nějaký materiál prodat, případně vyměnit za jiný, ale nechtějí být přímo spojovány s podporou Ukrajiny, protože buď dlouhodobě zachovávají neutrální pozice nebo mají dlouhodobě navázané vztahy s Ruskem a nechtějí je narušovat, což my samozřejmě respektujeme, a proto nikdy o těchto zemích nehovoříme blíž,“ dodal.