Podle spoluautorky výzkumu Paulíny Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) je právě důvěra ve společnosti klíčová. „Přináší stabilitu a soudržnost a ulehčuje lidem vše od obchodních transakcí po každodenní komunikaci. Pohybovat se v prostředí, kterému se dá důvěřovat, je mnohem lehčí,“ řekla pro iROZHLAS.cz Tabery.
Průzkum ČRo: Česká společnost se po revoluci rozdělila na šest tříd |
Důvěra mezi nejbližšími i zkušenosti s těmi, které člověk osobně nezná, jsou podle Tabery klíčovými ukazateli fungující demokracie. Společnosti s nízkou důvěrou neprospívají, což se projevuje ve fungování státu i v mezilidských vztazích. Ve výzkumu se zaměřili pouze na dva typy důvěry, i když celkově jich je více.
Obecnou mezilidskou důvěru výzkumníci měřili názorem dotázaných na poctivost lidí. Její deficit může podle nich v budoucnu znamenat problém.
Každá z šesti tříd, do kterých se jako Češi podle výzkumníků dělíme, se v míře důvěry liší. Podle Tabery pociťuje nejmenší důvěru k lidem strádající třída. Tu následují dvě nižší střední třídy: tradiční pracující třída a s odstupem ohrožená třída. Naopak třída místních vazeb a zajištěná střední třída jsou si v této otázce podobné, jejich míra je znatelně vyšší než u prvních tří zmíněných.
Od ostatních se pak nejvíce liší nastupující kosmopolitní třída, u níž jako u jediné dosahuje mezilidská důvěra kladných hodnot.
„Jednotlivé třídy se shodnou ve vyšší důvěře soudům a policii, ale u všech je také cítit skepse k politickým institucím,“ podotýká Tabery. „Co je ale možná nejzávažnější, je lidské odcizení příslušníků strádající i tradiční pracující třídy, které se projevuje nižší mírou důvěry lidem,“ uzavřela.
Většina Čechů se sama řadí ke střední třídě
Výzkum se zabýval také tím, do které vrstvy společnosti by se příslušníci jednotlivých tříd sami zařadili. Tabery uvedla, že valná většina lidí z každé třídy kromě strádající řadí sebe sama ke střední vrstvě.
A ačkoliv se strádající třída v porovnání s ostatními zjevně zařazuje níž, i tak u ní převládá řazení k nižší střední a střední vrstvě, píše iROZHLAS.cz. Sebezařazení do střední třídy se pak týká i zajištěné střední třídy a nastupující kosmopolitní třídy, ačkoliv obě patří k vyšší střední třídě.
Do nejvyšší vrstvy se pak sám neřadí téměř nikdo. Podle serveru tak vzniká paradoxní situace, kdy se při hodnocení celkové struktury společnosti lidé kloní k tomu, že někde na její špičce je vrstva elit, i když sami sebe do této skupiny řadí minimálně.
Nechceme bydlet vedle Romů, drogově závislé nechceme vůbec
Podle Tabery jsou postoje k menšinám ve společnosti jedním ze zásadních ukazatelů společenské soudržnosti. Největší odstup mají Češi vůči lidem závislým na drogách, následují muslimové a pak Romové. Pohled po třídách pak ukazuje, že do čím vyšší z nich se dotazovaní řadí, tím jsou vůči všem menšinám tolerantnější.
Od ostatních sad otázek se tato liší tak, že ji sociologové kvůli délce dotazníku pokládali jen online, výsledky proto nereprezentují celou populaci, shrnuje iROZHLAS.cz. Podle Tabery tak výsledky ukazují spíše postoje jednotlivých tříd k daným skupinám. Odpovědi podle ní nemusí být přesné u strádající třídy a starších lidí, kteří nejsou online, naopak u nastupující kosmopolitní třídy výsledky budou odpovídat.
