Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Nárůst tuberkulózy není způsoben tím, že by rostl počet nemocných osob, které se narodily v České republice,“ říká pneumolog. „Je to způsobeno nárůstem nemocných cizinců nebo lidí, kteří se narodili mimo naše území. Nejvíce jsou to tedy Ukrajinci, pak Slováci, Vietnamci a následuje asi 15 dalších národností.“
Ukrajina nemá zdravotnictví jako Česko
„Ukrajina je sice krásná a veliká země, která má hodně bohatství, ale nemá systém zdravotní péče a dohled nad tuberkulózou jako Česká republika. Navíc je to země ve válce, takže k nám teď přicházejí děti, ženy a s nimi i nemocní lidé. Už před válkou byly počty pacientů veliké,“ doplňuje Vladimír Koblížek.
„Světová zdravotnická organizace odhaduje, že výskyt tuberkulózy na Ukrajině je 90 nemocných lidí na 100 tisíc obyvatel, přičemž v Česku je to 4,2 na 100 tisíc lidí. To je obrovský rozdíl,“ dodává docent Koblížek s tím, že je tedy logické, když se mezi ukrajinskými uprchlíky najde větší množství nakažených lidí.
Průměrný věk pacientů s TBC je podle něj 45 let. „Dětí je málo, z celkového čísla 447 je to asi 30 dětí. A musím říct jasně, že to nejsou žádné děti, které by se nakazily od ukrajinských dětí ve školkách, to je nesmysl. V podstatě je téměř vyloučeno, aby dítě nakazilo dítě. To se neděje z biologických důvodů.“
Tuberkulóza je typickou nemocí lidí ve středním nebo vyšším věku. „Více se to týká mužů, a to jak v Česku, tak na Ukrajině. A ten nárůst je skutečně daný tím, že ty stovky tisíc žadatelů o azyl si k nám infekci přinesly z Ukrajiny, kde je to víceméně běžná infekce. Člověk se tam nakazí snadněji než v Česku, kde jde o velmi vzácnou nemoc.“
Očkování se nemusí vracet
A co se výskytu tuberkulózy týče, Ukrajina zdaleka nepatří mezi nejproblémovější země na světě. „90 nemocných na 100 tisíc obyvatel je ještě pořád pod světovým průměrem, který činí 130 případů na 100 tisíc lidí.“
Tuberkulóza je líná bakterie„Chřipka se třeba šíří hned, při běžném kontaktu, když si povídáte. To u tuberkulózy neplatí. Tam musíte být s nakaženým člověkem dlouhou dobu, v podstatě v řádu mnoha hodin nebo dnů. A musí to být těsný kontakt. Tuberkulóza je totiž taková líná bakterie. Většina lidí, která je v kontaktu s někým, kdo má tuberkulózu, se vůbec nenakazí. Museli byste mít fakt extrémně velkou smůlu, kdybyste se nakazili od někoho, kdo tuto nemoc má,“ vysvětluje Vladimír Koblížek. |
Podle Vladimíra Koblížka je nejhorší situace například v některých asijských zemích. „Třeba Čína, Filipíny nebo Bangladéš. Ale jde i o některé země Latinské Ameriky a subsaharské Afriky, které mají skutečně obrovské počty tuberkulózních pacientů. Je třeba se na to dívat tak, že je to pro nás výzva, kterou ale země, jako je Česká republika, dokáže zvládnout. Musíme se ale na tom domluvit.“
A jak tedy postupovat, aby se nemoc v Česku nešířila? „Předně bychom neměli vracet zpátky očkování. To nebude fungovat. Naopak, rozvinuté země jako třeba Německo, Francie nebo Itálie se snaží najít nejvíce rizikové osoby, a to zcela nezávisle na tom, jestli jsou z Jemenu, ze Sýrie nebo z Ukrajiny.“
Stát by tedy měl vyhledávat v Česku tyto rizikové osoby, které by mohl otestovat, případně nabídnout dětem z jejich rodin očkování. „Budeme o tom debatovat s ministerstvem zdravotnictví.“
„U tuberkulózy máme dva stavy. První stav je ten, že se někdo tuberkulózou infikuje a druhý, že tuberkulózou onemocní. U chřipky je téměř jistota, že když se někdo infikuje, tak je i nemocný. Ale tuberkulóza je líná bakterie, přitom nebezpečná v dlouhodobém horizontu. Když se jí někdo nakazí, tak to vůbec neznamená, že onemocní. V drtivé většině případů je tomu naopak,“ vysvětluje Vladimír Koblížek.
Stát by měl kontrolovat příchozí cizince
Nakažený člověk tak většinou neonemocní. „Má v sobě živé mykobakterie, ty mu nic nedělají, není nebezpečný pro své okolí, ale je potenciálním zdrojem problémů pro sebe samotného. Když je totiž tento člověk nějaký oslabený, zejména v prvních letech od nákazy u něj může propuknout nemoc.“
„Člověk má poškozené zejména plíce, má v nich rozpady, místečka, kde se infekce šíří z průdušky do průdušky a tento pacient může vykašlávat hlen, ve kterém může mít živé mykobakterie a může být nebezpečný svému okolí. A to jsou právě ti pacienti, které jsme ve větší míře v posledních dvou letech našli, zejména z populace imigrantů narozených mimo území České republiky,“ říká pneumolog.
Stát má podle pneumologa řadu příležitostí k tomu, aby rizikovou populaci přicházející ze zahraničí otestoval: třeba v případě žádostí o trvalý pobyt nebo registrace sociálního a zdravotního pojištění. „Prvním krokem by mohl být rentgen hrudníku,“ čímž podle Koblížka lékaři odhalí nemocné pacienty.“
A druhým krokem by pak následně byly krevní testy, které odhalí lidi, kteří v sobě mají latentní onemocnění, nepředstavují momentální hrozbu, ale mohli by být problémem do budoucna. A pak je ve hře také očkování velmi malých dětí z těchto komunit, což se už částečně děje.
Jak velký problém představuje to, že stoupl dvojnásobně počet případů tuberkulózy, která je odolná vůči lékům? Týká se zejména cizinců? Jak velké riziko představuje tuberkulóza ve srovnání s černým kašlem? A souvisí spolu nějak nárůst případů u obou těchto infekcí? I na to odpovídal docent Vladimír Koblížek v Rozstřelu.
