Irina Koval do Česka prchla z Ukrajiny před válkou. Tam pracovala jako dispečerka vlakové dopravy, v Česku si našla práci jako pomocná kuchařka. Čechům je za pomoc velmi vděčná, lehce se jí ale nežije. „Žijeme velmi skromně a prakticky na všem šetříme,“ popisuje. V sehnání lepší práce jí brání neznalost češtiny. Ani za necelé dva roky v Česku se jazyk moc dobře nenaučila. Příběh Iriny je typickou ukázkou života ukrajinských uprchlíků v Česku.
Udělám vše pro to, aby Ukrajina válku vyhrála, řekl Rakušan a sklidil potlesk |
Ukrajinci si tady našli bydlení i práci. Po příchodu do Česka většina byla závislá na pomoci místních, dnes 79 procent bydlí převážně v nájmu, který zvládají sami platit. Přes 70 procent má práci.
Jenže pro více než polovinu z nich je jejich práce horší než na Ukrajině, pobírají nízké mzdy a trpí příjmovou chudobou. Podle výzkumníků je pro ně největší bariérou čeština. Pouze 35 procent se zvládne plynně domluvit, ostatní dají dohromady jen pár vět a frází. „Přestože se v češtině zlepšují, pořád velká část z nich nemá potřebnou úroveň,“ podotýká hlavní autorka výzkumu PAQ Research „Hlas Ukrajinců“ Kateřina Šafářová.
Částečně je to proto, že sami Ukrajinci nemají potřebu se zdokonalovat, nebo protože kvůli pracovní vytíženosti nemají čas. „Na nízkokvalifikovaných pozicích často pracují mnohem více než 40 hodin týdně a pak nemají kapacitu se češtinu učit,“ vysvětlila Šafářová. Podle ní by pomohlo, kdyby v učení češtiny uprchlíkům více pomáhali zaměstnavatelé.
Ve školách se to povedlo. Velmi pozitivně hodnotí výzkumníci začlenění ukrajinských dětí do škol. Na základní školy chodí 90 procent z nich. „To se povedlo nad očekávání. Sice jsou školy, které mají čistě ukrajinské třídy, ale většina dětí je rozprostřena ve třídách v malých počtech,“ řekl Daniel Prokop z PAQ Research. I u dětí ale znalost češtiny pokulhává. Dobře se domluví 57 procent. U dětí je znalost jazyka důležitá, aby lépe zapadly do kolektivu, dostaly se na střední školy a zvýšily své šance na dobré uplatnění na pracovním trhu. K tomu jim právě pomáhá také to, že jsou ve třídách v menších počtech a snižuje se tak šance, že vytvoří uzavřené skupiny a budou se bavit jen mezi sebou
Češi změnili postoj k Ukrajincům
Po vypuknutí války skoro všichni Češi ochotně Ukrajincům pomáhali, postupem času přibývalo lidí, kteří na demonstracích křičí, že kvůli Ukrajincům se mají hůře. V posledním půl roce je názor Čechů na setrvání Ukrajinců nicméně stabilní. Loni v červnu si podle agentury STEM myslelo 56 procent Čechů, že je správné, abychom tady měli ukrajinské uprchlíky. Letos v lednu tento názor zastávalo 53 procent lidí.
Zato narostl počet lidí, kteří by chtěli konec války i za cenu, že Ukrajina přijde o některá území. Dnes tento názor zastávají více než dvě třetiny Čechů. „Pravděpodobně se projevuje únava z konfliktu, který vede k pocitu, že ideální by bylo tuto válku co nejdříve ukončit,“ uvedl ředitel výzkumu STEM Jaromír Mazák. O něco méně než polovina Čechů je přesvědčeno, že by tu ukrajinští uprchlíci být neměli. Je to dáno i tím, že Češi mají zkreslenou představu o tom, jak moc jim stát pomáhá.
„Lidé si představují, že finanční pomoc státu pro ukrajinské uprchlíky je pětinásobná nebo sedminásobná, než skutečně je. Řádově nadhodnocují množství peněz, které ze státního rozpočtu jdou jako podpora,“ sdělil ředitel STEM Martin Buchtík.
Lidé nadhodnocují skutečnou pomoc uprchlíkům a chtějí rychlý konec války |
Na humanitárních dávkách jim podle ministra vnitra Víta Rakušana bylo vyplaceno asi 47 miliard korun, do rozpočtu se ale díky pracujícím uprchlíkům už 35 miliard vrátilo, řekl v pátek při další „Debatě bez cenzury“ v Praze. Počet zaměstnaných uprchlíků přitom stále stoupá.
Lidé si myslí, že pomoc pro uprchlíky je až sedmkrát vyšší, než je.
Přínos ukrajinských uprchlíků pro českou společnost ocenil rovněž prezident Petr Pavel. Včera si na Pražský hrad pozval patnáct z nich například učitelku, kameramana, lektorku hudebních kurzů pro děti či provozovatele restaurací a cukráren. Po setkání s nimi vyzdvihl, že mohou do budoucna pomoci českému pracovnímu trhu, který se potýká s nedostatkem lidí.
Rusku Češi dávají čtyřku
V pomoci poslané přes neziskové organizace byli Češi štědří. Nevládní organizace vybraly během dvou let celkem sedm miliard korun a pomohly třem milionům Ukrajinců. Největší část peněz získal Člověk v tísni. Organizace z nich mimo jiné podpořila i tři desítky ukrajinských médií, aby se k lidem dostávaly informace o válce.
Projekt Paměť národa a společnost Post Bellum vybraly půl miliardy. Většinu použily na obranný materiál. Dobrovolníci díky těmto penězům vyrobili 13 tisíc neprůstřelných vest. Podle neziskových organizací ale postupem času i čeští dárci dávají Ukrajincům méně peněz. Názor na Rusko se pak mezi Čechy zhoršuje.
Agentura STEM se pravidelně ptá respondentů, jakou by mu dali známku jako ve škole. Od Čechů by dostalo čtyřku. A zatímco Ukrajince by bralo za souseda 45 procent Čechů, Rusa 36 procent.
