Bývalý šéf Vojenského zpravodajství o tom mluvil ve Sněmovně na semináři Bezpečnost měkkých cílů, který se konal pod záštitou místopředsedkyně výboru pro zdravotnictví, poslankyně ANO Věry Adámkové z ANO.
„Nedovedu si představit být poslancem a dostat v osmdesátistránkové zprávě všechno přeškrtáno,“ řekl Šándor. „Co si zaslouží kritiku, je organizace zásahu. Zaplať pánbůh, že ten idiot neuměl střílet,“ prohlásil. Divil se třeba, že nebyla odkloněna tramvajová doprava z Palachova náměstí a že metro jen neprojíždělo stanicí metra Staroměstská bez zastavení.
Mluvil také o tom, že zkušenosti z USA ukazují, že v případě útoků na školách v 60 procentech případů skončil útok ještě před příjezdem policistů, že ve 40 procentech případů pachatel útoku spáchal sebevraždu a ve 13 procentech pachatele zneškodnili neozbrojení civilisté. „Má-li měkký cíl sloužit cílům, tak nikdy nebude stoprocentně bezpečný,“ řekl také Šándor.
Exministr kultury a zahraničí Lubomír Zaorálek ze SOCDEM hovořil o svých osobních zkušenostech z policejního zásahu, protože právě v jeho průběhu vyučoval ve třetím patře na fakultě. „Ještě deset, patnáct minut poté, co se to stalo, jsem učil. Nešly ani zavřít dveře a jedna dívka byla připravena skočit z ona. Byli jsme jediná třída, která se evakuovala sama. Měl jsem pocit poměrně velkého chaosu,“ řekl Zaorálek.
„Nebyli jsme varováni,“ uvedl. Prohlásil, že hovořil o celé záležitosti se studenty. „Nerozuměli, proč byla Celetná evakuována a jak je možné, že nepadlo podezření, že jde o hlavní budovu,“ řekl Zaorálek. Vyjádřil se pro zřízení parlamentní vyšetřovací komise, což by podle něj byla záruka, že budou položeny opravdu všechny otázky. O zřízení komise usiluje opoziční hnutí ANO, ale vládní strany tomu zatím nejsou nakloněny.
Ministr vnitra Vít Rakušan v rozhovoru pro sobotní Právo na dotaz, zda nemohla policie udělat něco pro to, aby se student, který pak vraždil, do budovy vůbec nedostal, odvětil: „Na tohle nejsem schopen úplně odpovědět. Některé odpovědi na otázky okolo zásahu i co mu předcházelo třeba ještě může dát zpráva Generální inspekce bezpečnostních sborů. Já do toho nemluvím a moje spekulace nejsou užitečné do veřejné debaty.“
Společnost má určité možnosti, jak vychýlit pachatele z jeho dráhy, řekla Čírtková
Policejní psycholožka Ludmila Čírtková na semináři ve Sněmovně mluvila o motivacích osamělých střelců, což jsou dva lidé z milionu. Mají dvě základní myšlenkové nastavení – typ mstitel a typ bojovník.
Mstitelé si myslí, že jejich okolí je nechápe a jejich činy jsou pro ně i jakousi terapií, bojovníci jsou hnáni nenávistí vůči nějaké skupině či nesouhlasem se směřováním společnosti. Jde o narušené osobnosti s maligním narcismem a největší šanci na jejich odhalení je, že „osamělí vlci“ nepřicházejí na svět jako monstra s programem zabíjet lidí. „Jsou produktem mnoha okolností. A to znamená, že nejsme úplně bezbranní. Společnost má určité možnosti, jak vychýlit pachatele z jeho dráhy,“ uvedla Čírtková.
Fungovat může větší pozornost a zájem o jedince, poskytnutí psychologické a psychiatrické péče, faktická změna prostředí – bydliště či školy, a také zabránění přístupu ke zbraním. Důležité také je jen minimální informování o pachatelích podobných činů v médiích.
