Smrt českého kmotra. František Mrázek se stal symbolem divokých 90. let

Je leden 2006, mrzne a do krematoria v pražských Strašnicích se trousí smuteční hosté. Nejvlivnější postavy českého podsvětí, mafiáni, lobbisté, podnikatelé i politici. Jdou na pohřeb nejrozporuplnější postavy devadesátých let – Františka Mrázka. Toho před sídlem jeho firmy v potemnělé Durychově ulici v Praze zastřelil dosud neznámý nájemný vrah. Na velkou vzdálenost a jedinou ranou.

7 fotografií

Tehdy bylo Mrázkovi necelých 48 let. Symbolické by snad mohlo být jen to, že zemřel ve stejný den jako v roce 1947 jeden z nejznámějších amerických gangsterů Al Capone.

Dorazili polský lobbista Jacek Spyra, Mrázkův obchodní partner Tomáš Pitr, nepsaný vládce pražského podsvětí Vlastimil Spěvák, který přišel spolu s příbramským fotbalovým bossem Jaroslavem Starkou. 

Ti všichni se přišli poklonit muži, který byl znám kontakty na politiky, podsvětí, policisty, elitní detektivy i zpravodajské důstojníky. „Mně se sbíhá tolik informací, tolik informací, že byste se možná divil,“ řekl těsně před svou smrtí České televizi Mrázek.

Už za komunismu začal prodávat vše, po čem byla poptávka. Bony, elektroniku, kradené starožitnosti... Díky podplácení vlivných komunistů, vazbám na diplomaty, policisty i zpravodajce se jeho skupině dařilo. 

Mrázek se v roce 1987 stal agentem kriminální policie s krycím jménem Vedral. „Nadělal si spoustu známých, kteří mu pomohli i v budoucnu, tedy po roce 1989. On vždy věděl, komu zavolat,“ vypráví jeden z jeho bývalých obchodních partnerů.

Mrázkův archiv plný špíny

To klíčové ale bylo, že Mrázek sbíral kompromitující materiály na všechny, které by kdykoliv v budoucnu mohl potřebovat. Složkám se říká Mrázkův archiv, dodnes jej nikdo neviděl, ale například bývalý detektiv protikorupční policie Karel Tichý opakoval, že je přesvědčen, že archiv existuje.

V Mrázkově archivu byly listiny BIS, policie i vlády

„Pokud to někdo má, bude to rozhodně sloužit k vydírání spousty zajímavých a vlivných osob včetně politiků,“ řekl Tichý, který Mrázka a lidi kolem něj roky vyšetřoval.

Mrázka zabil nájemný vrah v době, kdy se rozhádal se svými obchodními partnery kvůli budoucnosti ústeckého potravinářského podniku Setuza, který skrytě ovládal. 

Policisté jsou toho názoru, že motivem byl právě spor o tento miliardový podnik, a ačkoliv nikdy nikoho neobvinili, jsou přesvědčeni, že vědí, i kdo střílel.

Dva miliony za informace

Mrázek byl na sebe opatrný. Od roku 2002, kdy se jej u obce Doubravčice pokusil zastřelit neznámý člověk, jezdil v opancéřovaném automobilu. „Cejtil jsem, jak jsem dostal zásah do ramene a spustilo se mi krvácení z hlavy. Proletěl jsem zatáčku a ujel,“ vyprávěl v lednu 2003 v pořadu Na stopě Mrázek.

Okamžitě nabídl odměnu: za informace o pachateli dva miliony korun. Střelce nikdy policie nedopadla, i když měla podezření, že si Mrázkovu smrt objednal dnes uprchlý podnikatel sedící v jihoafrickém vězení Radovan Krejčíř. 

Najmout si měl bývalého policejního ostřelovače a někdejšího šéfa krajské zásahovky, policie jim ale nikdy nic neprokázala.

Legendární spis Krakatice

Detektivové dění kolem Františka Mrázka roky sledovali. Na přelomu tisíciletí protikorupční policisté založili nový spis s výstižným názvem Krakatice. Složku mapující propojení a prorůstání podsvětí a politiky, jedenáct tisíc stran o miliardových machinacích, přepisy odposlechů... Před volbami v roce 2006 uniklo šestnáct set stran. Někdo je vynesl a předal novinářům.

Jen pro představu: Mrázek v odposleších mluvil o svém kontaktu na tehdejšího poslance ODS Vlastimila Tlustého, majitele firmy Sekyra Group Luďka Sekyru, který v roce 2000 koupil podíl v IPS – největší stavební firmě v Česku. A to i díky poslancům ODS Tlustému a Ivanu Langerovi, kteří za něj lobbovali.

Právě o Ivanu Langerovi, tehdejším místopředsedovi Sněmovny a pozdějším ministrovi vnitra, se Mrázek se Sekyrou bavili nejčastěji v tom smyslu, co všechno pro získání firmy Langer údajně udělá. Politik to odmítal.

Mrázek se osobně znal i s bývalým poradcem tehdejšího premiéra Miloše Zemana Miroslavem Šloufem. Ten ho přijímal na Úřadu vlády a tvrdil, že mu Mrázek poskytoval informace.

Klíčový pro Mrázka byl i Martin Hejl, bývalý důstojník tajné služby BIS, se kterým se stýkal od 90. let a který mu nosil cenné informace z bezpečnostních složek státu i politiky.

30 let svobody: kauzy a aféry Třicetidílný seriál vychází v MF DNES každý týden až do listopadu. Představí největší ekonomické a politické kauzy. Miliardové tunely, bankovní krachy, spiknutí kmotrů, sporné amnestie a politické podrazy, vzestupy a pády

Policisté vekslákovi na povel

Mrázek největší majetek získal po roce 1989. S italskými obchodníky skupoval v malé privatizaci hotely a restaurace, šest bank připravil o jednu miliardu korun geniálním podvodem – bral si na bílé koně úvěry na nemovitosti, které podle znaleckých posudků měly mnohonásobně vyšší hodnotu než ve skutečnosti.

Mrázkova polistopadová síť kontaktů byla neuvěřitelná – měl spolupracovníky u policie, na ministerstvu vnitra, v tajných službách i mezi politiky. O těch tvrdil, že „když jim zavelí, tak povalí židličku a poběží“.

Policie Mrázkovi připisovala, že si objednal několik vražd, například novináře Václava Dvořáka, kterého v dubnu 1992 ve dveřích domu v Kostelci nad Černými lesy zastřelil vrah. Policie pátrala po Bohuslavu Hájkovi, muži, kterého měl na vraždu vyslat další tehdejší boss podsvětí, Antonín Běla.

Bělu pak zabil vrah v roce 1996, Hájek zmizel a pravděpodobně byl také zavražděn. Mrázka policie nikdy neobvinila, neměla dostatek důkazů.

Peníze odsaď pocaď, zdraví nekoupíte, rozjímal kdysi kmotr Mrázek: