Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Změny klimatu Česko přečká. Nežijeme v chýších, předpovídá klimatolog

  13:47
Nelíbí se mu svatý boj proti změnám klimatu. Lidi, co zažívají klimatický žal a odmítají mít kvůli tomu mít děti, nechápe. Planetu naše generace podle něj nezničila, naopak ona ji může zachránit tím, že vymyslí technologii, která atmosféru „vyčistí“ od skleníkových plynů. Klimatolog Radan Huth, šéf Ústavu fyziky atmosféry AV ČR přitom není klimaskeptik. Říká ale, že vidí věci „nezatížené aktivismem“.

Ředitel Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a klimatolog Radan Huth. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Změnu klimatu, která s sebou nese oteplení, Huth vůbec nepopírá. Neshodne se s klimaalarmisty ale v tom, jak by proti ní měl člověk bojovat.

„Kdybychom měli technologie, co umí z produktů hoření odstraňovat oxid uhličitý, tak jako jsme odsířili elektrárny, tak bychom je oduhlíkovali. Nebo vymysleli technologii na výrobu energie pomocí termojaderné fúze. Což by všechno lidstvu hrozně pomohlo, protože buď bychom uhlí mohli dál pálit, nebo bychom ho mohli opustit a přejít plynule k něčemu jinému a nedotklo by se to naší životní úrovně,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro iDNES.cz

V únoru začaly kvést stromy a začala pylová sezona, v březnu v noci mrzlo, teď je zase 20 stupňů. Zažili jsme nejteplejší únor od roku 1961, kdy se začala vést souvislá řada měření. Dokonce už jsme měli několik bouřek, což je takhle zjara nenormální. O čem to svědčí?
Zaznamenali jsme neobvykle vysoké teploty v době, kdy tak vysoké teploty nebývají. To druhé, co jste zmínil, je, že příroda na to nějakým způsobem reaguje. Jde o odpověď vegetace na meteorologické podmínky. Stromy prostě rozkvetly, protože „myslí“, že je ten správný čas.

Zimní sezona 2023/2024 měla průměrnou teplotu vzduchu 2,4°C, a byla tak o 3,1°C teplejší než v letech 1991–2020. Zařadila se tedy na druhé místo za historicky nejteplejší zimní sezonu. Svědčí to tedy o klimatické změně, nebo jen o vrtoších počasí?
Dobrá otázka. Myslím, že to je spojení obojího. Oteplování se projevuje každý den. I když máme pocit, že je třeba děsná zima, tak pořád je o něco málo menší zima, než by bývala byla za stejné situaci před X lety.

Samozřejmě to platí i opačně, že když je teplo, je o něco tepleji než bývalo dříve. Tím vznikají teplotní rekordy. Dochází tedy k souběhu přirozené proměnlivosti počasí, která je normální, s klimatickou změnou. Určité výkyvy a abnormality byly a jsou běžné. Já třeba pamatuji, že jsem byl na demonstraci na Staroměstském náměstí 25. února 1990, kdy jsme tam byli v tričkách. Ve stejný den v roce 1948 tam Gottwald řečnil v beranici a kabátu.

Změna klimatu ohrožuje skiareály v Alpách. Lyžaři míří na sever

Takže za nestálé počasí může nejen klima...
Klima ovlivňuje dlouhodobý charakter počasí, zatímco momentální počasí je vázáno na to, odkud vane jaký vítr, jaké je proudění. Pokud bude celý měsíc foukat od severu až severovýchodu, tak prostě bude studená zima i za těchto podmínek globálního oteplování. Ale ten studený vzduch u Arktidy už nebude tak studený, jak to platívalo.

Takže i v těch následujících letech, kdy se očekává jakési oteplení, tak můžeme zažít třeba velmi studené zimy?
Ano, ale s čím dál tím menší pravděpodobností. Šance, že zažijeme extrémní chlad a mráz, bude nižší, než že zažijeme extrémní horka.

Lidé mají často tendenci srovnávat počasí, které máme teď, s tím, co zažili jako děti před nějakými řekněme 30 až 50 lety. Říkají: Za nás bývaly zimy!“ nebo „Za nás bývala léta!“ Není to moc krátká doba na to, aby to vůbec o něčem vypovídalo?
Lidská paměť není úplně spolehlivá, je selektivní. Třeba já si pamatuju, že když jsem chodil do školky, byla extrémně dlouhá zima, sníh napadl už koncem listopadu, byly takhle vysoké sněhové bariéry (ukazuje rukou více než metr). Jenomže já byl tenkrát takhle malý (ukazuje rukou podobnou výšku).

Pro dítě to prostě bylo obrovské, pro dospělého člověka už tolik ne. Zároveň jsem zažil velmi teplé zimy ve Špindlerově Mlýně, kam jsem s babičkou a dědou jezdíval, dokonce třeba nebyl vůbec sníh.

Lidský mozek si zkrátka pamatuje to, co je nějak zvláštní, zajímavé, význačné. Že napadlo 5 centimetrů sněhu, si nikdo pamatovat nebude. Klima se mění jak vlivem člověka, tak samozřejmě přirozeně kolísá. Zažili jsme období, kdy bylo tepleji, stejně jako období, kdy bylo chladněji. A nejen my, třeba už Vikingové.

Přitom loňský rok byl podle Světové meteorologické organizace nejteplejší v historii měření, tedy za 170 let. Projeví se to časem nějak i v naší české kotlině, že třeba v Polabí budeme pěstovat mandarinky, papriky už nebudou muset růst ve skleníku, bez klimatizace už nepůjde bydlet?
To se odhaduje těžko, protože když jdeme při popisu klimatu z globálních měřítek do těch menších, lokálních, daleko hůř se něco předvídá. Tam se právě projevuje přirozená proměnlivost. Ale pravdou je, že od roku 1850, kdy se měření provádí, bylo 9 z 10 nejteplejších let právě v posledním desetiletí. Nicméně měřítko České republiky je moc malé, obzvláště kdybychom chtěli předvídat, jaké klima bude v nějakém konkrétním místě.

Papričky jalapeños ztrácejí svou pálivost. Změny klimatu za to nemohou

Existuje tedy vůbec nějaký klimatický model Česka pro dalších 50 let?
Ten závisí na tom, jak se do konce 21. století budou chovat lidé. Jak moc skleníkových plynů ještě vypustí do atmosféry. A to my nevíme. Existuje ale několik scénářů pro jakési alternativní budoucnosti.

Pokud chcete jednoduchou odpověď, tak se dá říct, že se bude oteplovat. To, co vnímáme jako kladné teplotní extrémy, tedy neobvykle vysoké teploty, bude stále četnější. Jak v zimě, tak v létě. O něco málo se zvětší i proměnlivost teploty třeba ze dne na den.

Pokud jde o srážky, tak ty by se dramaticky měnit neměly, ale existuje riziko, že jich přibude v zimě a ubude v létě. Méně bude sněžit. Déšť se bude koncentrovat do kratšího času, může být vydatnější. A pak budou následovat periody bez srážek. Což v součtu zvýší riziko povodní i sucha.

Klimaalarmisté varují, že kvůli mírným zimám se zvýší výpar, ubyde spodní vody, uschnou smrkové lesy a nastěhují se sem teplomilnější druhy zvířat. Čeho z toho se obávat nejvíc a co je hoax?
Z toho, co jste vyjmenoval, bych nic úplně nezavrhoval. Méně sněhu v zimě znamená menší vodní zásoby, voda rychleji odteče, změní se vodní režim v řekách a tím pádem bude hrozit sucho. Když se sníh změní v zimě na déšť, tak aniž by vlastně těch srážek celkově ubylo, tak se vodní zásoby neudělají. To není klima alarmismus.

Jestli něco těmto lidem vyčítám, tak takové ty řeči, že za 10 let tady shoříme, pokud dnes nic neuděláme. Já k tomu vždycky dodávám, že aby něco shořelo, tak tam musí být ještě ten pitomec se sirkami, který to zapálí. A to se může stát i teď, vzpomeňte na České Švýcarsko.

Na druhou stranu – musí být všechny dopady negativní? Nebude třeba Balt druhým Jadranem?
Z pohledu lidí jistě. Dobrý dopad oteplování bude třeba i to, že se výrazně do budoucna zredukuje úmrtnost na extrémní chlad. Další pozitivní důsledek vidím i v tom, že když rozmrzá Arktida, otevírají se dopravní cesty přes Severní ledový oceán, což ušetří spoustu času a paliva. Ale obávám se, že čím dál a víc ta změna klimatu bude postupovat, tak tím víc ty z pohledu lidí negativní důsledky budou převažovat nad těmi pozitivními.

Vědec musí neustále pochybovat. O čem ohledně klimatu pochybujete vy?
Jak se podle modelů klima do budoucna bude vyvíjet. Klimatické modely mají totiž několik slabých stránek. Některým věcem, které nám říkají, lze věřit, jiným méně. Kupříkladu se zdá, že klimatické modely mají trochu problém se správným simulováním změn výšky hladiny moře. Že ji podhodnocují.

Myslíte následek tání ledovců?
Ano, důsledek tání ledovců. Ale pozor! Hlavní nebo největší přispěvatel růstu hladiny moře je normální fyzikální efekt, jemuž se říká teplotní roztažnost vody. Voda se prostě ohřeje, tím pádem nabude její objem. Stojí to za polovinou nárůstu. Druhá polovina je skutečně to, že voda odněkud přiteče, přičemž největším zdrojem je grónský ledovcový štít.

Co je ještě slabou stránkou klimatických modelů?
Neumějí dobře pracovat se srážkami. Jejich další slabinou je třeba oblačnost. Oblaka mají dvojí efekt na klima, pohlcují sluneční záření a stíní povrch, čímž ho ochlazují, ale zároveň oblaka vyzařují tepelné záření a přispívají ke skleníkovému efektu.

Španělské olivy doplácejí na změny klimatu. S úrodou proto pomáhá software

Máme tady dnes nějaký scénář, že klimatická změna povede k oteplení určité části zeměkoule tak, že se některé regiony stanou neobyvatelnými, což povede k masivní migraci obyvatel. Není ale tohle už interpretace, která nemá s klimatem nebo s klimatickými modely nic společného?
Souhlasím s tím, že to není klimatologie. Já nejsem expert na migraci, nicméně znám nějaké studie, které říkají, že klima a jeho změny na migraci nebudou mít zásadní vliv. Ani dnes to nepozorujeme.

Pokud by se lidé museli adaptovat na zhoršující se klima, tak by volili migraci spíše na krátké vzdálenosti. Když to vztáhnu na Česko, tak by se prostě přestěhovali z Roudnice nad Labem, kde by bylo už moc horko, třeba do Liberce. Nešli by do Helsinek.

Když se podíváme na Českou republiku, tak poměrně spolehlivě vidíme, že tu jsou teplejší a sušší oblasti, jako jsou střední Čechy nebo jižní Morava, zatímco pohraničí s horami je chladnější a srážkově bohatší. Dá se tedy očekávat nějaký přesun obyvatel mezi těmito oblastmi?
Nevěřím tomu. Česko je na tom z pohledu klimatických změn docela dobře, nehrozí tady, že by se některé části republiky staly neobyvatelnými, aby přiměly lidi se odstěhovat. To fakt nehrozí.

Ona ale jinak bude ta změna vypadat optikou Prahy nebo v Polabí, kde i drobné oteplení je znát a množství tropických dnů zde roste, od situace dejme tomu v Jeseníkách nebo na Šumavě, kde nějaké dva stupně nahoru můžou být příjemným zlepšením...
To asi záleží hlavně na tom, jestli jste třeba provozovatel lyžařského areálu. Já si myslím, že je Česko a obecně velká část Evropy na tom z pohledu klimatické změny a rizik, který z ní vyplývají, na tom docela dobře.

Nejsme Itálie, kde jsou suchá léta, u nás je červenec nejdeštivějším měsícem. Klima tu nikdy nevyústí do podmínek jako někde v Pákistánu, že by bylo ohrožené zemědělství, že by tam bylo 50°C. Prostě zemědělství se tomu přizpůsobí, změní se skladba toho, co se pěstuje, zavede se zavlažování.

A hlavně Česko je ekonomicky vyspělé, to znamená, že vůči těm změnám je ze své podstaty docela odolné. Lidé tu nežijí v hliněných chýších. Tudíž před negativními důsledky se můžou docela dobře ochránit.

Ale koupit si domů klimatizaci asi nebude špatný nápad, co myslíte?
Já nejsem ta správná osoba, které se na tohle ptát, protože já klimatizaci nemám rád. Raději větrám a zatahuji žaluzie. Ale souhlasím, že čím tady budou vyšší teploty, tak tím větší bude poptávka po takovýchto zařízeních.

Ale na druhou stranu se asi nedostaneme do toho stavu, který je běžný někde úplně na jihu Evropy, kde ani nemají topení, zimy jsou tam tak krátké, že je přečkají bez něj.

Klimaskeptici se rádi zaklínají tvrzením, že když dodnes neumíme spolehlivě předpovědět počasí na týden dopředu, tak věštit, co bude za 50 let, je nesmysl.
Ony to jsou dvě odlišné věci s odlišným cílem. Modely na předpověď počasí popisují, co se děje v atmosféře na daném území. Jaká tam bude teplota, jestli tam bude pršet, kolik naprší, jestli bude zataženo, odkud bude foukat vítr.

Tohle umíme poměrně spolehlivě udělat na nějakých 10 dní. Lokálně se samozřejmě nemusíme trefit. Oproti tomu cílem klimatických modelů není říct, jaký počasí přesně bude třeba na Velikonoce v roce 2097. To nikdo nemůže vědět. Cílem je říct, jaké bude klima třeba v posledním desetiletí nebo v posledním dvacetiletí 21. století.

Na to nepotřebuji vědět den ode dne, jaké bude počasí. Klimatický model mi řekne, jaké budou dlouhodobé charakteristiky počasí, tedy jaká bude průměrná teplota, jaká bude průměrná teplota v každém měsíci, jak se ta teplota bude měnit. Předpověď klimatu je úplně jiná úloha než předpověď počasí.

Co je podle vás lepší? Se změnami klimatu se pokoušet bojovat, nebo se na ně adaptovat? Úspěch člověka jako tvora stál vždy na tom, že se dokázal adaptoval na rozdílné podmínky, díky tomu obývá s výjimkou Antarktidy všechny kontinenty, což je jev společný snad jedině bakteriím...
Bylo by dobré, abychom při tom svatém nadšení v boji proti klimatické změně nezapomínali, že právě adaptace je také řešení. Jedno nemůže existovat bez druhého.

Adaptací si představuji třeba to, že budeme pěstovat jiné plodiny, anebo se vyšlechtí jiné odrůdy, které budou odolnější vůči suchu, vůči vysokým teplotám. To je rozumná adaptace. Nebo budování retenčních nádrží, protipovodňových opatření.

Ono už se to děje...mění se druhová struktura lesů, staví se protipovodňové hráze, staví se solární elektrárny...
V zásadě ano. Nicméně stavba solárních elektráren není už adaptace, ale jev kterému říkáme mitigace, tedy opatření proti klimatické změně. Stavíme soláry, abychom nahradili energetické zdroje postavené na spalování fosilních paliv.

Soláry ve městě pohlcují teplo. Vyzkoušeno, kde na střechách fungují nejlépe

Vlády tvrdí, že řešením je dekarbonizace průmyslu a dopravy a tlak na snižování emisí. Přitom já jsem v nějakém rozhovoru s vámi slyšel, že poločas rozpadu CO2 v atmosféře je 100 let, čili i kdybychom dnes vypnuli všechny fosilní zdroje, což je nereálné, ještě desítky let se nic nezmění...
Tahle otázka otvírá spoustu různých možností odpovědi a spoustu úvah. Pokud se shodneme na tom, že budoucí vývoj klimatu je závislý na spalování fosilních paliv, pak je dekarbonizace ekonomiky bezesporu řešením.

Otázka je, jak to udělat. Jestli to nejde udělat třeba jinak než omezeními přímo těch zdrojů. Třeba tak, že bychom vyvinuli technologie, jak ten uhlík, oxid uhličitý, případně jiné skleníkové plyny, odstraňovat už z atmosféry, kde teď jsou.

Jinými slovy říkáte, že kromě investice do omezování fosilních paliv a vymýšlení jejich náhražek bychom měli přemýšlet, jak CO2 z atmosféry odstranit technologicky?
Přesně tak. Kdybychom měli technologie, co umí z produktů hoření odstraňovat oxid uhličitý, tak jako jsme odsířili elektrárny, tak bychom je oduhlíkovali.

A nejenom technologie na odnímání uhlíku, může to být další technologie na výrobu energie pomocí termojaderné fúze. Nebo efektivního uskladnění elektřiny. Což by všechno vlastně lidstvu hrozně pomohlo, protože buď bychom uhlí mohli dál pálit, nebo bychom ho mohli opustit a přejít plynule k něčemu jinému a nedotklo by se to naší životní úrovně.

Máte nějaký příklad z minulosti?
Zkusme si to porovnat s covidem. Byla tady čínská cesta, že lidi zavřeme. Když budou po dobu inkubační doby covidu v izolaci, nemůžou se navzájem nakazit. Negativní důsledek byl, že občas někdo umřel hladem, žízní nebo na ten covid. Ale ti, co přežijí, budou už bez covidu. Všichni víme, že tato cesta nefungovala.

Druhé řešení bylo, že státy daly garance farmaceutickým firmám, které velmi rychle vyvinuly vakcínu. A svět se mohl vrátit do normálu. Stejně to funguje s bojem proti klimatickým změnám. Můžeme buď pořád něco zavírat, nebo zkusit vymyslet věc, která nám pomůže.

Extrémní sucho i vedra. Jižní Morava bude mít jako první klimatický plán

Co elektromobily? Tam vidíte cestu? U nich se říká, že mají výfuk v komíně tepelné elektrárny...
Reálně vzato elektromobil svůj závod se spalovacím a vznětovým motorem prohrál už na úsvitu automobilismu, kdy spolu tyto systémy soutěžily. Čili můžeme se bavit o surovinách potřebných pro výrobu elektromobilů.

Potřebujeme baterii. Na tu je třeba kobalt. Ten se těží kde? V Kongu. A jakpak se asi těží? To si domyslíte sám. Ale pokud jste pro elektromobilitu, pak by vám tedy nemělo vadit, že tím podporujete dětskou práci v Kongu. Je to taková vulgární zkratka, ale platí to.

Mladí lidé zažívají klimatický žal, což je psychologická reakce na ztráty způsobené změnou klimatu nebo ničením životního prostředí. Řada z nich odmítá mít děti, aby planetu nezatěžovali víc, stávkuje se za klima, vyčítají starším lidem, že přivedli planetu ke kolapsu. Není to už extrémní přístup?
To je hlavně mezigenerační pnutí. Nemám to rád. My jsme tu planetu samozřejmě nezničili, my jsme třeba způsobili to, že vy mladí tady vůbec jste, že jste neumřeli jako kojenci na nějakou nemoc. Že tady je zdravotní péče, sociální zabezpečení, školství, to všechno. Kdybychom tu planetu všestranným rozvojem nezničili, tak bychom zůstali na úrovni před průmyslovou revolucí. A to fakt nechceme.

Pokud vím, tak neexistuje nějaký seriózní výzkum, který by se zabýval tím, jaké důsledky budou mít opatření proti změnám klimatu. Myslím dopady na společnost, socioekonomické záležitosti. Ono se předpokládá, že to lidi skousnou. Ale ono to není tak jasné, protože spousta těch opatření směřuje proti sociálním jistotám a výdobytkům.

Jde tedy hlavně o politiku a aktivismus?
Některé aktivistické skupiny využívají změnu klimatu k prosazování svých světonázorů. Ti co nejedí maso, vykřikují, že nesmíme jíst maso všichni, protože chov dobytka je spojen s emisemi metanu. Ale metan se stejně tak velmi uvolňuje při pěstování rýže. Nezaznamenal jsem žádné aktivisty, kteří by křičeli, že nesmíme jíst rýži.

Nemít děti do tohoto přelidněného světa. Je to řešení?
Často, když mám nějaké přednášky na středních školách, tak tam tohle téma řešíme. A já těm studentům říkám: Až vy, kteří nebudete mít děti, zestárnete, kdo vám bude utírat zadek? Kdo se o vás postará? Kdo vás bude držet za ruku, až budete umírat? Budete úplně sami a klima tím nezachráníte.

Pochopil jsem, že tito lidé jsou smutní, když je venku hezky, když svítí sluníčko a je teplo. To je absolutní nepochopení právě toho, co klimatická změna přináší. Klimatická změna není příčinou toho, že je venku hezky.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Historik: Metro mělo původně vést středem magistrály a jezdit přes mosty

  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Britská učitelka spala s žáky, s jedním otěhotněla. U soudu přiznala „chyby“

14. května 2024  20:57

O chybách a zničeném snu nyní u soudu v Manchesteru vypráví britská učitelka, kterou policie viní...

V Kladně hoří sklad olejů. Zásah hasičům ztěžuje vítr, vyhlásili zvláštní stupeň

16. května 2024  12:31,  aktualizováno  13:12

V kladenské ulici Železničářů hoří sklad olejů, vyhlášený je zvláštní, tedy nejvyšší poplachový...

Fico je stále ve vážném stavu, čeká ho další operace. Krvácení do břicha zastavili

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  13:01

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl ve...

MAFRA stále oslovuje téměř tři miliony čtenářů, potvrdil Media projekt

16. května 2024

Výsledky výzkumu čtenosti Media projekt za 2. čtvrtletí 2023 až 1. čtvrtletí 2024 potvrdily přední...

Pavel jmenoval Ženíška ministrem pro vědu. Popřál mu v boji s dezinformacemi

16. května 2024  6:05,  aktualizováno 

Prezident Petr Pavel jmenoval ve čtvrtek Marka Ženíška z TOP 09 novým ministrem pro vědu, výzkum a...

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“

Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo. Soutěž doprovázely...

Moderátorka Petra Křivková-Svoboda přišla při tragické nehodě o manžela

Moderátorka poledních zpráv televize Nova Petra Křivková-Svoboda (41) v neděli ztratila svého manžela Ondřeje Křivku...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Miss Czech Republic 2024 se stala studentka Adéla Štroffeková z Prahy

Vítězkou 15. ročníku Miss Czech Republic se stala studentka Adéla Štroffeková (21). Českou republiku bude reprezentovat...