„V moderní Evropě prostě mají mít ženy garantované právo rozhodovat o svém těle,“ uvedl na sociální síti X Kolaja.
Spolu s ním hlasovali pro debatu o začlenění práva na interrupce do Listiny základních práv EU také další dva europoslanci za Piráty Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa. Z českých europoslanců byli pro také čtyři zvolení za hnutí ANO a Luděk Niedermayer zvolený za TOP 09.
Europoslanci dnes hlasovali o návrhu politických skupin Renew, The Left a S&D doplnit na pořad plenárního zasedání debatu a prohlášení Komise o začlenění práva na interrupce do Listiny základních práv EU.
Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 https://t.co/6VY9gLQbhz
Zatímco Francie zakotvila právo žen na potrat do Ústavy, v Česku by to podle některých političek bylo třeba jen v případě, že by se někdo pokoušel omezovat pravidla pro interrupce. Teď to ale podle českých političek napříč spektrem není třeba.
Změnu francouzské ústavy minulý týden ve Versailles schválili poslanci. Návrh zákona byl odsouhlasen drtivou většinou 780 ku 72 hlasům a přivítán dlouhým potleskem ve stoje.
iDNES.cz v této souvislosti oslovil 14 poslankyň ze všech sedmi stran ve Sněmovně, zda je případ Francie a zakotvení práva na potrat pro ně inspirující a zda je něco takového podle nich potřebné. Odpovědělo devět z nich, vždy aspoň jedna z každé strany ve Sněmovně.
Decroix by vnímala jako krok zpět jakékoli zpochybňování práva na potrat
„Jako právník váhám, jestli má Ústava sloužit k tomu, abychom tam psali věci, které nikdo nezpochybňuje a jsou řešeny zákonem. Stejně nakonec to přijaté znění ústavní změny odkazuje na zákon. Symbolickou rovinu ale vnímám. Jakékoliv zpochybňování práva na potrat vnímám jako krok zpět a budu první na barikádách, pokud by se tak mělo dít zde,“ odvětila místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix.
Potřebu měnit Ústavu ČR kvůli právům na potrat nevidí obě opoziční hnutí ANO i SPD. „Já bych do toho v tuto chvíli asi nezasahovala. Domnívám se, že to je rozhodnutí každé ženy a že to teď úplně není na stole,“ řekla poslankyně ANO Taťána Malá.
„Já předně hrozně nerada, jak všichni dobře i ví, sahám do ústavy. Mělo by to být tehdy, když ta země se potýká s nějakým problémem, který natolik významný, že by měl mít oporu i v našem ústavním pořádku. Já si tedy nemyslím, že by zrovna naše země patřila mezi země, který by komplikovaly toto rozhodnutí ženám a nevidím tu potřebu,“ doplnila ji její kolegyně Helena Válková.
„V České republice funguje vše jak má, jak z legislativního hlediska, tak medicínského. Přijde mi tedy zbytečně po vzoru Francie to řešit zakotvením do Ústavy. Nač řešit to, co funguje. Nikdo ženám právo na potrat neupírá,“ odvětila v anketě iDNES.cz poslankyně SPD Karla Maříková.
Ochodnická by změnu a la Francie podpořila
„Francie má potratovou legislativu velmi dobře ošetřenu, a i kdyby se objevila snaha zákonodárců potraty zakázat, bylo by to kvůli několika pojistkám velmi složité. Motivací zákonodárců, kteří se vyslovili pro, však bylo, dle jejich slov, především dát naději ženám v zemích, kde jsou jejich práva daleko za Francií. Co se týče české reality, samozřejmě bych tuto iniciativu podpořila. Nicméně jsem si plně vědoma toho, že máme před sebou mnoho další zásadní práce směrem k právům žen, které naše legislativa dlouhodobě ignoruje, jako je například redefinice znásilnění. Zároveň naštěstí nevidím žádnou významnou politickou aktivitu směrem k zákazům potratů,“ sdělila iDNES.cz místopředsedkyně další vládní strany TOP 09 Martina Ochodnická.
„Nemám pocit, že by česká debata nad potratovou legislativou obsahovala přímé nebezpečí zákazu provedení potratů. Pokud bych něco takového vycítila, určitě bych podpořila změnu Ústavy stejným směrem, jakým se vydala Francie. Naštěstí na tom nejsme tak, že bychom něco takového potřebovali,“ uvedla Barbora Urbanová z hnutí STAN.
Její kolegyně Pavla Pivoňka Vaňková řekla, že případná úprava Ústavy je to je asi hudba daleké budoucnosti. „Stavíme se k tomu tak, že každý má právo se rozhodnout o svém životě, jak s ním naloží,“ prohlásila.
„Kdybychom udělali dostupnější antikoncepci, tak bychom potom nemuseli řešit tolik těch interrupcí,“ řekla iDNES.cz první místopředsedkyně Pirátů Klára Kocmanová.
Lidovkyně Bělohlávková by do Ústavy dala spíš právo dítěte na život
Lidovci se dlouhodobě hlásí k ochraně života od početí až po přirozenou smrt, do čehož se potrat nevejde.
Zcela z opačného úhlu pohledu se na francouzskou změnu Ústavy podívala Romana Bělohlávková z KDU-ČSL. „Do Ústavy bych dala spíš právo dítěte na život od 22. týdne těhotenství. Ano - předčasně narozené děti v tomto věku je schopna dnešní medicína zachránit,“ odepsala Bělohlávková.
