Povinné covid očkování: stačí změna vyhlášky, odmítačům hrozí pokuta

„Jsme přesvědčeni, že musíme zavést povinné očkování,“ řekl ve čtvrtek po jednání vlády premiér Andrej Babiš. Nově oznámil, že by se to mělo týkat již lidí nad 50 let. „Je to nevyhnutelné,“ oznámil premiér. 

Dosud vláda zvažovala povinné očkování všech lidí, jimž je více než 60 let a také některých profesí. Lidí, kteří pracují ve zdravotnictví, v sociálních službách, hasičů, policistů i vojáků.

Jinými slovy se již i v České republice otevřela debata o povinném očkování proti covidu. To již zavedli i v jiných zemích, například v Itálii pro zdravotníky a pracovníky v sociálních službách. V Rakousku má být očkování proti covidu povinné pro všechny. 

Zůstává tak otázkou, jaké legislativní kroky se musí v tomto ohledu uskutečnit. Cesta k tomu, aby se očkování stalo povinným, neboli pravidelným, je poměrně jednoduchá. Potřeba je jen změnit vyhlášku o očkování proti infekčním nemocem.

„Povinnost podrobit se stanovenému druhu pravidelného očkování je ustanovena v paragrafu 46 zákona o ochraně veřejného zdraví. Pravidelná očkování se provádějí k zamezení vzniku a šíření závažných infekčních onemocnění s vysokým rizikem dalšího epidemického šíření v kolektivech a život ohrožujících infekčních onemocnění, s ohledem na doporučení Světové zdravotnické organizace a Evropského střediska pro kontrolu nemocí,“ uvedla Kristýna Pintová, advokátka kanceláře Pak & Švehelka.

Očkování pouze pro vybrané

Případy povinného očkování a termíny pak upravuje právě již zmíněna vyhláška ministerstva zdravotnictví. „Ta také stanoví určité fyzické osoby, které mají být zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčních onemocnění, které jsou povinny podrobit se ve stanoveném rozsahu stanovenému druhu zvláštního očkování,“ doplnila advokátka. 

Zdroj: Reuters, ČTK

Právě v rámci této vyhlášky by se případně mohlo zavést povinné očkování pro určité profese na rizikových pracovištích. Vyhláška už nyní například uvádí, že zvláštní očkování proti virové hepatitidě A a virové hepatitidě B se dělá u zaměstnanců a příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému.

Problém by neměl být podle advokátů také s vymezením očkování dle věku. David Šupej, advokát SEDLAKOVA LEGAL, připomněl, že v této souvislost se kritérium věku využívá například u pravidelného očkování dětí. 

„Aby vyhláška obstála v případě soudního přezkumu, pak by musel stát velmi zjednodušeně prokázat, že takovýto zásah do práv jednotlivce je přiměřený a odpovídající sledovanému cíli - ochrana společnosti před infekčními nemocemi,“ uvedl a připomněl, že povinné očkování v minulosti „prošel úspěšně“ přezkumem ústavního i Evropského soudu pro lidská práva. 

„Samotné změně vyhlášky by předcházelo několik standardních kroků, a to stanovení antigenního složení na základě doporučení Národní imunizační komise, jeho zveřejnění ve formě sdělení ve Sbírce zákonů, a také by samotný návrh změny vyhlášky musel projít připomínkovým řízení u jednotlivých připomínkovacích míst,“ doplnil Šupej. 

Podle něj by měl ve všech případech stát brát ohled na doporučení Světové zdravotnické organizace a Evropského střediska pro kontrolu nemocí.

Právník a expert Pirátů pro oblast zdravotnictví Ondřej Dostál uvedl, že i vyhláška bude moci být právně přezkoumána, a to ústavním soudem. „Je to i výhoda, ústavní soud má z minulosti rozsáhlou a podrobnou judikaturu k povinnému očkování,“ uvedl s tím, že v rozhodnutí ústavního soudu je dokonce i test, kterým musí být případné povinné očkování poměřeno. Do něj se dosadí ověřené vědecké informace o účinku vakcíny. 

„Doporučil bych ministerstvu velkou pečlivost při práci hlavně s aktuálními informacemi,“ dodal.

Bez očkování, ale s pokutou

Pokud by tedy byla přijata novela vyhlášky a očkování proti covid-19 by bylo zařazeno mezi pravidelná povinná očkování, kdo by očkování odmítl a neměl ho, dopustil by se přestupku, za který by mu byla udělena pokuta. Právě takto to funguje v případě již dnes u jiných povinných očkování. 

„Fyzická osoba, která se nepodrobí stanovenému pravidelnému nebo mimořádnému očkování nebo se před zařazením na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění nepodrobí stanovenému zvláštnímu očkování, se dopustí přestupku, za který lze uložit pokutu do 10 tisíc korun. Jsou tu ale i jiné dopady, zejména u neočkovaných dětí nepřijetí do školky,“ připomněla Pintová. Pokud by školka dítě přijala, dopouští se sama přestupku. 

Šupej uvedl, že si osobně dokáže představit, že by legislativa řešila i to, že bez některých očkování by nebylo možné se účastnit určitých akcí.

„Když už teď máme pravidla, která říkají, že bez očkování nemohu vykonávat určité činnosti. Zase bychom ale ve výsledku narazili na to, zda by takové pravidlo bylo přiměřené a odpovídající sledovanému cíli a byl bych v tomto tedy velmi opatrný,“ dodal.

Nejde však jen o pokutu. Odmítnutí očkování - ať už proti covidu, nebo jiným nemocem - může mít další důsledky. Jak již odborníci naznačili, bez potřebného očkování člověk nemusí být někde zaměstnán. Zaměstnavatel pak může člověka, který nemá potřebné očkování, propustit z práce. 

„Ale jen tehdy, pokud by se nejprve stanovila pracoviště nebo povolání, která by nebylo možné vykonávat bez povinného očkování. Pak by takoví lidé nesplňovali předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce a zaměstnavatel by je s ohledem na případné povinné očkování ani nesměl nechat vstupovat na dané pracoviště nebo nechat vykonávat danou činnost. V takovém případě by jim pak zaměstnavatel mohl dát výpověď z pracovního poměru,“ uvedl Šupej.

Upozornil však, že na takový postup by ale nestačila jen všeobecná povinnost podstoupit očkování proti nemoci covid-19, muselo by se stanovit, že toto očkování je nutné právě k výkonu některých povolání nebo práce na některých pracovištích.