„Nikdo asi neočekával, že by v ruských prezidentských volbách, pokud je tak můžeme nazvat, došlo k nějakému překvapení,“ řekl Pavel. Situace v Rusku je podle něj taková, že žádný z takzvaných opozičních kandidátů nebyl natolik relevantní, aby mohl jakkoliv Putina ohrozit.
„Stejně tak není úplně transparentní průběh voleb, protože byla i na základě zpráv z ruských médií řada situací, kdy ten výsledek v některých místech by mohl být sporný. Ale já si myslím, ať už by byl podroben zkoumání, tak Vladimir Putin by vyhrál tak jako tak,“ uvedl prezident.
Putin je opilý mocí, chce vládnout věčně, řekl Zelenskyj. Kritika zní i z Česka |
Západní země volby v Rusku odsoudily jako nesvobodné a podotkly, že ruské hlavě státu po tvrdém zakročení proti opozici chyběla skutečná konkurence. Evropská unie v pondělí poukázala na nelegitimnost hlasování v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny. K vítězství naopak Putinovi pogratulovaly Čína, Severní Korea, Írán nebo některé latinskoamerické země.
„Pro svět je to zpráva o tom, že ruská politika tak, jak ji známe z posledních let, bude pokračovat. Vladimir Putin je evidentně přesvědčen o tom, že ta jeho snaha navrátit Rusku význam bývalého Sovětského svazu, je stále stejná, stejně jako snaha o podrobení Ukrajiny,“ řekl Pavel. Putin chce podle něj přinutit část světa podporující Ukrajinu k tomu, aby s podporou skončila a respektovala to, že Ukrajina bude součástí ruského vlivu. „Nic se nemění, a pokud ano, tak jenom spíš k horšímu než k lepšímu,“ dodal český prezident k výsledku voleb.
Podvrhli polovinu hlasů? Kreml žádal ráznou výhru, z Putina je asijský diktátor |
Účast podle ústřední volební komise přesáhla 77 procent a byla v novodobé historii Ruska rekordní. Nezávislá média ale upozornila na to, že Kreml se snažil volební účast navýšit i takovými prostředky, jako je nátlak na voliče nebo rozložení hlasování do tří dnů.
Na druhém místě za Putinem podle ruských úřadů skončil kandidát Komunistické strany Ruské federace Nikolaj Charitonov se ziskem 4,31 procenta hlasů. Vladislav Davankov, který kandidoval za stranu Noví lidé, získal 3,85 procenta hlasů a lídr nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij 3,2 procenta. Funkcí Putinových protikandidátů však bylo podle některých médií včetně agentury AP pouze vytvořit zdání konkurence.
