Také nyní lékařka, která během pandemie vedla dvě covidové jednotky a působila i na infekční ambulanci, využívá první možný očkovací termín.
Agentuře ČTK řekla, že s očkováním nikdy neváhala, protože chce udělat maximum pro ochranu svého okolí. „Jdu vlastně v prvním možném termínu. Začínáme u nás očkovat 29. září. Očkování třetí dávkou je doporučené a pokud tam není žádná kontraindikace, tak myslím, že je to dobré,“ podotkla.
„Navýším svoji ochranu, ačkoliv jsem mladá a zdravá, takže o sebe se až tak nebojím, ale máme třeba v rodině i starší členy nebo nějaké onkologicky nemocné, kteří nemají doporučeno se očkovat. Myslím, že i tímhle je chráním a navýším i kolektivní imunitu, je to určitě vhodné,“ dodala.
Očkování není záruka bezinfekčnosti
Nicméně ani to, že je člověk očkován, není zárukou toho, že někoho jiného nakazit nemůže. Svědčí o tom to, že mezi lidmi, u nichž je každý den zjišťována nákaza, je zhruba čtvrtina očkovaných. A to ještě lidé s vakcínou nemusejí na preventivní testy, dělají je spíše v případě, kdy vyhledají lékařskou pomoc. A ne vždy je hygiena pošle do karantény, pokud je vytrasuje.
Logičtější je tedy raději omezit s ohroženými osobami společenský styk anebo před jejich návštěvou se otestovat a raději i v soukromém kontaktu důsledně a předpisově nosit respirátory.
První dávku vakcíny dostala 4. ledna. Přestože počátkem roku ještě o průběhu očkování nebylo mnoho informací, ani tehdy se nemusela příliš rozmýšlet. Bylo pro ni automatické, že se nechá naočkovat. „Jsem proočkovací typ, takže mám i spoustu jiných dobrovolných očkování. Například když cestuji, nechám se naočkovat proti rizikům v dané lokalitě, abych se chránila. V podstatě jsem ani příliš neváhala, když přišla možnost očkovat se proti covidu, i když je fakt, že v počátku těch informací nebylo tolik,“ sdělila.
„Očkování by určitě nebylo široce doporučováno, kdyby mělo být rizikovější než samotná nákaza. Přeci jen ty očkovací látky jsou si mezi sebou podobné, takže to nebyla úplná novinka, spíše byla upravena přímo na covid,“ řekla Koláčková.
Hlavní motivací byl pro ni také fakt, že tehdy působila na covidových jednotkách. „Chtěla jsem chránit sebe, ale také jsem nechtěla, abych se nakazila, a donesla to třeba domů. Takže ochrana okolí byla pro mě důležitá. V kontaktu s covidem jsem byla denně a intenzivně. Myslím, že mi to dodalo pocit většího klidu, že jsem udělala něco navíc. Přeci jen i u ochranných pomůcek se může stát, že si je člověk třeba špatně utěsní. Je prokázáno, že očkování funguje, takže jsem se určitě méně bála i o sebe,“ řekla Koláčková.
V té době navíc bylo v nemocnici kvůli koronaviru velké množství pacientů. „Lékaři byli opravdu potřeba, takže by nebylo úplně nejideálnější se nakazit a odejít na nemocenskou. Pacientů bylo mnoho a měli jsme co dělat,“ doplnila internistka.
Za nešťastné lékařka považuje řešení pandemie i očkování na sociálních sítích. „Každý tam má pocit, že je odborník a lidé se vyjadřují k věcem, které jim nepřísluší. Těžko asi všichni četli nějaké odborné studie, spíše si přečetli něco na internetu a dále publikují nějaké své pseudonázory. Je to určitě problém.
Většinou jsou odpůrci spíše z řad mladších, kterým asi takové velké riziko nehrozí, i když jsem samozřejmě viděla vážné stavy i úmrtí také u mladších jedinců. Mladší by přitom v rámci kolektivní imunity mohli chránit ty starší, kteří jsou nejvíce ohroženi. Přiznám se, že tyhle diskuse už na internetu ani nečtu,“ uvedla Koláčková. Dodala, že i řada dalších zdravotníků z nemocnice se už k aplikaci třetí dávky očkování přihlásila.
Očkování proti covidu-19 v ČR začalo 27. prosince. Mezi prvními se kromě zdravotníků v nemocnicích očkovali zejména senioři v pobytových zařízeních sociální péče, od poloviny ledna pak také ostatní nad 80 let. Od konce února se pak mohli vakcinovat učitelé a od prvního března se registrace spustily pro lidi nad 70 let a následně i pro další věkové kategorie.
