Novela přináší v zásadě tři hlavní změny. Kromě nového druhu zrychleného azylového řízení, které bude vláda spouštět v případě migračního tlaku spolu s případným znovuzavedením kontrol na vnitřních hranicích, rozšiřuje i důvody pro vyloučení z azylového řízení, a to kvůli spáchání vážného trestného činu a ohrožení bezpečnosti státu.
Reakce na situaci v roce 2015 V případě migračního tlaku by podle návrhu bylo azylové řízení zkráceno na 30 dní, a to včetně soudního přezkumu. O zvláštní situaci musí rozhodnout vláda. Zkrácené řízení by pak bylo možné použít pouze v případech znovuzavedení hraničních kontrol. |
V současné době zákon funguje tak, že i když žadatel spáchá trestný čin, pořád ještě může azyl dostat. Nově by ho ale z řízení rovnou vyloučili a po uklidnění situace v jeho rodné zemi by jej poslali hned zpátky.
To má zaručit takzvaný institut strpění. Prohřešky a trestné činy žadatelů o azyl v Česku se ovšem stávají pouze výjimečně.
„Novela znamená zásadní zrychlení návratu migrantů do jejich zemí poté, kdy se tamější situace uklidní. Strpěné osoby bude možné navracet hned, nemusí se řešit odejmutí statutu azylanta, které by se mohlo protáhnout na roky,“ uvedl ministra vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Institut strpění přitom v azylovém řízení již existuje. Jen se využívá převážně u lidí, kteří nemohou Česko opustit kvůli svému zdravotnímu stavu.
Poslední velkou změnou je přezkumné soudní řízení, které je v současné době zdlouhavé. „Novela se proto snaží zpružnit postup soudu během zkoumání postupu a v některých situacích jej omezit pouze na přezkum krajským soudem – tedy omezit tím další ověřování Nejvyšším správním soudem,“ okomentovala mluvčí vnitra Hana Malá. Podle ní tak bude možné rychleji vracet neúspěšné žadatele, kteří azylový systém pouze zneužívají.
Důvodem novely je reakce na květnový rozsudek Soudního dvora Evropské unie, na který se český Nejvyšší správní soud obrátil kvůli řízení s recidivistou z Čečenska. Nebyl si jistý, zda odebrání mezinárodní ochrany v případě spáchání zločinu je v souladu s Ženevskou úmluvou o uprchlících. Soudní dvůr EU jen potvrdil, že odebrání azylu je možné, uvedl také, že je možné kvůli spáchání závažného trestného činu právní ochranu neudělit. Místo toho lze využít strpění. |
V České republice žádá o azyl velký počet cizinců z bezpečných zemí, které podmínky pro získání ochrany nesplňují, proto je i výsledný počet udělených azylů poměrně nízký.
Podle ředitelky odboru azylové a migrační politiky Pavly Novotné zhruba třetina žadatelů o právní ochranu v Česku pochází od lidí ze zemí, se kterými má Evropská unie bezvízový styk. Nejvíce je Ukrajinců a Gruzínců. Velkou skupinu tvoří také žadatelé z dalších postsovětských republik, které doposud sice bezvízový styk nemají, ale nejsou nebezpečné.
V roce 2017 Česko ze 1450 žádostí udělilo 27 azylů a 118 doplňkových ochran. V loňském roce ze 1 702 žádostí udělilo 47 azylů a 118 doplňkových ochran. K 31. prosinci loňského roku se na území Česka pohybovalo 928 lidí se statusem azylanta.
Podle dat Eurostatu je Česko v rámci Evropské unie velmi přísným udělovačem mezinárodní ochrany. Šance na získání azylu či doplňkové ochrany v celé EU je třikrát vyšší než u nás. Například sousední Rakousko v loňském roce udělilo mezinárodní ochranu téměř 21 tisícům lidí.
Změny, které přináší novela
Ministerstvo nyní čeká, jak se v rámci připomínkového řízení postaví k jejich návrhu ostatní instituce. Na připomínky mají instituce čas do konce října.
Kritika ze strany Trikolóry i SPD
Strana Václava Klause mladšího Trikolóra minulý týden v reakci na zákon uvedla, že chystané rozšíření standardu strpění neumožní ani v případě nebezpečných migrantů jejich vyhoštění.
Mezinárodní ochrana je pojem, který český zákon o azylu používá ke společnému označení azylu a doplňkové ochrany. Ochrana se uděluje cizincům, kteří se nacházejí na území Česka a nemohou se vrátit do vlasti. Důvody k udělení azylu jsou: pronásledování za uplatňování politických práv a svobod z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti nebo pro zastávání určitých politických názorů. Dalším důvodem udělení mezinárodní ochrany je sloučení s rodinným příslušníkem (manželem, nezletilým dítětem nebo v případě nezletilého dítěte s rodičem), kterému již byl azyl udělen. Posledním důvodem k udělení azylu jsou takzvané humanitární důvody. Na humanitární azyl není právní nárok a je čistě na uvážení ministerstva vnitra, komu jej udělí a z jakých důvodů. |
Ozval se i šéf SPD Tomio Okamura. Ten na svém Facebooku uvedl: „Musíme zavést institut dočasného strpění. To znamená nemožnost okamžitě vyhostit migranta, který nemá, nebo pozbyl nárok na azyl. Fakticky na našem území bude zůstávat každý migrant včetně zločinců, který se k nám dostane,“ napsal.
Jeho pocity ohledně změny legislativy pak uklidňoval v otevřeném dopise sám Hamáček. „Vítám Váš zájem o legislativní návrhy připravované Ministerstvem vnitra, především o novelu azylového zákona. S překvapením jsem však podle Vašich reakcí na sociálních sítích zjistil, že jste špatně pochopil cíle této legislativní změny,“ napsal.
„Pro migranty to znamená mnohem tvrdší podmínky, protože strpění, které existuje v našem právním řádu už celých 20 let, a nejedná se tedy o žádnou novinku, jak se zcela mylně snažíte prezentovat. (...) Vždy jsem se domníval, že SPD nesouhlasí s tím, aby zločinci dostávali azyl. Tento zákon udělení azylu zločincům znemožňuje, nechápu proto Váš nesouhlas,“ dodal Hamáček s tím, že novela se rozhodně netýká nelegálních migrantů, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu a musí se do své země vrátit tak jako tak.
