Reálné změny, které by v praxi zlepšily připravenost na krize, přicházejí podle kontrolorů jen minimálně. „Řada našich kontrol nejen z minulého roku upozornila, že jsme byli svědky především jen formálních kroků bez zásadních výsledků,“ uvádí výroční zpráva.
Úřad mimo jiné konstatuje, že stále není dotvořen systém ochrany měkkých cílů a slabým místem je i dlouhodobě opomíjený stav ochrany obyvatelstva.
K modernizaci veřejné správy nedošlo, vyplývá z kontroly NKÚ. Vnitro se ohradilo |
NKÚ loni dospěl k závěru, že systém ochrany obyvatelstva v ČR má zásadní nedostatky. Lidé podle kontrolorů nejsou dostatečně informováni, chybějí masky i stálé úkryty, kterými je zabezpečeno jen 3,2 procenta obyvatel.
Ministerstvo vnitra však tehdy označilo závěry kontroly za tendenční. Systém ochrany obyvatelstva v Česku je podle vnitra v EU naopak považován za jeden z nejrobustnějších a nejlépe připravených.
Stát platil během covidu miliardy i firmám, které měly zisk, zjistil NKÚ |
Obrana neefektivně utrácela
U obranných schopností státu NKÚ zjistil, že ministerstvo obrany nebylo schopné účinně využít poskytnuté peníze, přestože jeho výdaje opakovaně rostou. Riziko úřad spatřuje i ve způsobu, jakým ministerstvo v poslední době uzavírá smlouvy na dodávky zbraní.
„Ministerstvo obrany v poslední době realizuje stále častěji finančně významné akvizice, kdy uzavírá smlouvy bez soutěže přímo s vybranými zahraničními vládami, respektive s konkrétními výrobci. V tomto jednání spatřuje NKÚ riziko neefektivního a nehospodárného vynaložení prostředků,“ stojí ve zprávě.
Vláda loni například rozhodla na základě doporučení armády o koupi 24 amerických letounů F-35. Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin zaplatí česká strana 150 miliard korun. Jde o nejdražší český armádní nákup.
„Ve světle aktuální bezpečnostní situace je nezbytné klást důraz na posílení obranných schopností ČR. To však musí být podmíněno smysluplným a efektivním využitím omezených prostředků, které má stát k dispozici,“ upozorňuje NKÚ.
Podotýká, že výdaje kapitoly ministerstva obrany se v posledních pěti letech téměř zdvojnásobily. Zároveň ale upozornil, že navyšování výdajů musí odpovídat schopnosti ministerstva peníze účelně a hospodárné využít, což předchozí kontroly podle úřadu nedokládaly.
Šlo například o pořizování výzbroje nebo obrněné techniky. Loni úřad zjistil, že armáda nezajistila plánovanou obnovu vojenské automobilové techniky ani materiální potřeby armády v radiační, chemické a biologické ochraně.
Úřad uvádí, že průměrné stáří armádních vozidel je téměř 21 let, přičemž některá byla v provozu už 39 let. Ministerstvo neefektivně a neúčelně utrácelo za opravy automobilové techniky s překročenou životností, v některých případech zaplatilo za opravu víc, než byla cena nového vozidla, upozorňuje úřad. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) loni uvedla, že stáří aut v armádě je výsledkem šetření v posledních desetiletích.
Státní dluh stále roste
Státní dluh loni meziročně vzrostl o 216 miliard a na konci roku činil 3,111 bilionu korun. Výdaje na jeho obsluhu vzrostly od roku 2019 téměř o 29 miliard na loňských 68,3 miliardy korun. „Nárůst dluhu zvyšuje zatížení budoucích generací,“ varuje NKÚ. Zároveň uvedl, že druhá nejvyšší inflace v Evropské unii snížila reálné příjmy českých domácností.
„Výsledky kontrol NKÚ ukázaly, že ani při nárůstu příjmů státního rozpočtu se tempo zadlužování nepodařilo dostatečně snížit,“ stojí ve výroční zprávě. Státní rozpočet loni skončil schodkem 289 miliard, který NKÚ označuje za velmi vysoký.
Podle ministerstva financí (MF) byl státní rozpočet na loňský rok připraven jako schodkový kvůli výraznému nárůstu výdajů v sociálních dávkách nebo investicích a mimořádných výdajů na kompenzaci vysokých cen energií, které nebyly plně kryty mimořádnými příjmy.
Nejhorší v nárůstu dluhu, pátý v inflaci. NKÚ kritizuje loňské hospodaření státu |
„V konečném důsledku však státní rozpočet loni hospodařil se schodkem 288,5 miliardy Kč, tzn. o 6,5 miliardy Kč lépe oproti původnímu plánu a o 71,9 miliardy Kč lépe než v roce 2022,“ sdělil Stefan Fous z odboru komunikace ministerstva.
Podle Jurečky je otázkou, nakolik NKÚ zprávu „zasazuje do vývoje posledních dvou let“. Ministr poukázal na vysokou inflaci a následné mimořádné valorizace důchodů či vyplácení příspěvků na bydlení a dalších dávek kvůli drahým energiím a potravinám.
„To, co říká NKÚ, je nutné brát velmi vážně. Celou řadu výdajů děláme na dluh, na dluh budoucích generací. Je na místě, abychom se napříč státem a státní správou snažili zefektivnit státní aparát a činnosti, které stát zabezpečuje. Je to i o revizi agend,“ uvedl Jurečka. Podotkl, že zprávy NKÚ z doby minulých vlád vypadají podobně. Dodal, že jeho úřad pracuje na reformě dávek a úsporách díky digitalizaci.
K vyrovnanému hospodaření nepomohla podle NKÚ ani daň z neočekávaných zisků. Takzvanou windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky.
Loni poplatníci odváděli pouze zálohy na této dani. Na dani samotné vybral za loňský rok 39,1 miliardy korun. Dalších 18,5 miliardy korun šlo do státního rozpočtu z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Ministerstvo původně očekávalo inkaso z obou opatření celkem 100 miliard korun.
NKÚ ale poukazuje i na to, že ekonomiku a hospodaření negativně ovlivňoval válečný konflikt na Ukrajině a s ním související dopady. Šlo například o rostoucí ceny komodit, zejména pohonných hmot a energií.
Dotace válcují tržní ekonomiku, důchody jsou časovaná bomba, varuje NKÚ |
Uvádí i to, že výdaje státního rozpočtu vzrostly za posledních pět let o 651 miliard, ale příjmy jen o 391 miliard. „Další narůst výdajů bez znatelného zlepšení strukturálního nesouladu mezi celkovými příjmy a výdaji dále zatěžuje státní rozpočet a zvyšuje riziko dalšího zadlužování,“ varuje NKÚ.
„MF se shoduje se závěry NKÚ v tom smyslu, že konsolidace veřejných financí je nezbytná. Právě z toho důvodu vláda v loňském roce prosadila ozdravný balíček, který sníží deficit státního rozpočtu o 150 miliard korun za roky 2024 a 2025 a poprvé od roku 2019 díky němu bude ČR v roce 2024 plnit maastrichtské kritérium ohledně zadluženosti,“ uvedl resort.
Doplnil, že deficit vládních institucí v poměru k HDP poklesne podle predikce MF z loňských 3,6 procenta HDP na letošních 2,2 procenta HDP a v letech 2025 a 2026 by měl dále klesat pod dvě procenta HDP.
Úřad také píše, že i přes některé snahy se dotační způsob zásadním způsobem nezměnil. „Stále je zatížen formalismem bez důrazu na to, aby dotace směřovaly tam, kde mohou skutečně a smysluplně pomoci. Nadále tedy mluvíme o administrativně náročném, nepřehledném a neřiditelném systému, který je složitý nejen pro stát, ale i pro samotné příjemce dotací,“ uvádí výroční zpráva.
Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislá ústavní instituce, která kontroluje především nakládání s penězi a majetkem státu a vyjadřuje se i k hospodaření státního rozpočtu.
