„Zásilkový výdej léků na předpis není novum, funguje v devíti evropských zemích. Zkušenost je tam pozitivní... Nebojíme se toho, že to povede ke krachu lékárenského trhu. Nikde v devíti zemích se trh nerozlomil, nedošlo k monopolizaci, nezanikala síť lékáren. Naopak to umožnilo i v obcích, kde lékárna není, pacientům dostat lék na svou adresu,“ uvedl předseda NAPO Robert Hejzák.
Podle plánů by si lidé lék na předpis objednali online a nechali si ho poslat domů. Celkem 84 procent dotázaných uvedlo, že by jim tato možnost ulehčila život. Zatímco ve velkých městech 87 procent respondentů zmínilo, že mají lékárnu relativně dostupnou, v obcích s méně než pětistovkou obyvatel to byly necelé tři pětiny.
Zájem získat léky na předpis přes internet a nechat si je poslat má 72 procent lidí. Mezi lidmi nad 65 let to byly dvě třetiny. Tři pětiny dospělých stojí ale o to, aby u zásilkového prodeje byla možnost konzultací s lékárníkem.
Úspora času, větší pohodlí a diskrétnost
Nejčastěji chtějí lidé zásilkový výdej kvůli pohodlí, úspoře času, ceně či diskrétnosti. Obavy panují naopak z nákladů na dopravu, nedostatku informací, dlouhých dodacích lhůt, záměny přípravku či poškození při přepravě.
Pro prášek jako pro colu. Návrh automatů na léky zatím velkou podporu nemá |
Volně prodejné léky si na internetu kupuje aspoň jednou za tři měsíce 58 procent lidí, častěji jsou z velkých měst. Mezi osobami nad 65 let je to polovina. Podle Reného Břečťana z NAPO jsou pro pacienty výsledky průzkumu povzbudivé.
O zásilkovém výdeji léků na předpis jedná pracovní skupina. Podle Hejzáka ministerstvo zdravotnictví přislíbilo, že do konce dubna připraví takzvaný věcný záměr zákona, tedy obrysy budoucí právní úpravy. Poté by následovala příprava normy. Šéf NAPO věří, že by se mohla stihnout přijmout ještě do sněmovních voleb na podzim 2025.
