Mírné české jaro se zřejmě stane obětí klimatické změny. Že by se to mohlo stát, to podle meteorologa Radima Tolasze předpokládaly už scénáře, které pro dopady klimatické změny na Českou republiku vznikly před rokem 2010.
„Počítali jsme v nich s tím, že se přechodová období budou zkracovat,“ říká Tolasz. Údaje o tom, jaké bylo jaro v posledních zhruba deseti letech, dávají těmto scénářům za pravdu.
„Zima skončí rychle, na začátku března se zprudka oteplí. Přijde něco, o čem si myslíme, že už je to jaro. Příroda na to zareaguje, ale pak se na konci března opět ochladí,“ popisuje novou jarní realitu Tolasz.
Letošní rok není žádnou výjimkou, i když právě nyní průměrné teploty mírnému jaru odpovídají.
Letos přišlo první velké oteplení dokonce ještě o něco dříve, zhruba v polovině února. Předčasně probuzená příroda se tak nyní musí vyrovnat s nočními mrazy.
Jara ubývá s ledem
Jaro se zkracuje dokonce ještě rychleji, než to scénáře pro klimatickou změnu z roku 2010 předpokládaly. „Poslední roky byly extrémně teplé. Nedoufáme, že by se to mohlo vrátit k mírnému jaru, na jaké jsme ve střední Evropě byli zvyklí, může ale ještě dojít ke zpomalení změn,“ myslí si Tolasz.
Začíná astronomické jaro. Ve středu nastane jarní rovnodennost |
Jednou z příčin toho, proč se české jaro mění, je výrazný úbytek ledu v polárních oblastech. „Je to dlouhodobý trend. V souvislosti s ním se mění proudění nejen v polárních oblastech, změny zasahují i do mírných zeměpisných šířek,“ vysvětluje Tolasz.
Pravidla, podle kterých se nad naším územím střídají tlakové výše a níže, se mění za pochodu. Právě ty přitom určují, jak se bude počasí vyvíjet.
A to platí i pro letošní jaro, které by podle dlouhodobých předpovědí mělo být teplotně průměrné, napršet by mělo mírně pod průměrem obvyklým pro toto roční období.
