Průměrný systémový analytik si v soukromém sektoru vydělá přes 65 tisíc korun měsíčně, ve státním je jeho mediánový plat kolem 48 tisíc. Vyjma pár srdcařů tak stát není schopný téměř nikoho najmout na stálo, požadovanou službu ale nějak zajistit musí, krátkodobě tak někoho „koupí“, například od agentury. Jenže za takového člověka dá přes 12 500 korun. A to denně.
„Jedná se o čísla z let 2020 až 2022, v roce 2024 bude rozdíl patrně ještě vyšší,“ píše se v dokumentu, který má redakce iDNES.cz k dispozici a který bude Bartoš v příštích týdnech představovat vládě.
Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí |
Načasování je příhodné. Bartoš byl podle Seznam Zpráv nedávno „na koberečku“ u hnutí STAN kvůli spuštění digitalizace stavebních úřadů. Na státní IT si stěžují i zástupci soukromého sektoru. Podle Václava Svátka, ředitele technologické společnosti ČMIS, stát IT projekty dlouhodobě nezvládá.
„Netýká se to pouze lhůt dokončení jednotlivých projektů, ale i jejich konečné kvality a funkčnosti. K tomu jsou navíc tyto projekty často zbytečně předražené. Státní instituce, které mají digitalizaci na starosti, trápí nedostatečný výkon hardwaru, celkově zastaralá infrastruktura a špatně navržené a napsané aplikace,“ říká Svátek.
S tím souhlasí také Jan Čurn, spoluzakladatel platformy pro shromažďování webových dat Apify. Hlavní problém státní IT sféry vnímá v tom, že není schopá nabídnout tržní platy IT odborníkům.
„Nemá pak dost kvalifikovaných lidí a musí IT služby nebo vývoj softwaru nakupovat za přemrštěné ceny u externích dodavatelů. Stát tudíž ušetří pár milionu korun na platech vlastních IT odborníků, ale kvůli tomu pak spálí stovky milionů či dokonce miliardy na předražených nebo zbytečných systémech,“ míní Čurn.
Řešením je podle vicepremiéra Bartoše mimo jiné přidání peněz státním ajťákům. Průměrné platy IT pracovníků v „eráru“ jsou podle Českého statistického úřadu dlouhodobě dokonce až o čtyřicet procent nižší než u pracovníků na stejné pozici v soukromém sektoru.
Pro stát pak často pracují lidé na pokraji vyčerpání, kteří kupí chyby, jako například u letošního systému přihlášek na střední školy nebo u zprvu nefunkčních eDokladů.
„Stát v tuhle chvíli nemůže být dobrým zadavatelem ani dobrým partnerem,“ říká Bartoš pro iDNES.cz. O změny se ministr pokouší ve chvíli, kdy v soukromé sféře začíná být přetlak. Podle pracovního portálu StartupJobs se loni na jednu IT pozici hlásilo víc než dvakrát tolik lidí co v předešlém roce.
Stát hledá správce IT, nabízí 30 tisíc. Firmy mu dají šestimístnou částku |
Starý systém UX designéry nezná
„Některé věci už se nám podařilo změnit, ale situace zejména v IT segmentu na straně státu je nejen personálně velmi podhodnocená. Pokud chceme efektivně hospodařit s veřejnými penězi, je lepší mít vlastní odborníky, než se na to dívat jako na platy úředníků, které je potřeba dlouhodobě tlačit v tom celkovém objemu dolů,“ míní Bartoš.
Bartošův tým v dokumentu předkládá návrhy řešení, která podle kabinetu existují dvě – jedno rychlé a „úzké“, druhé dlouhodobé obecné. V rychlé variantě je Bartošův tým připraven vytipovat přibližně 350 pozic, které jsou zásadní pro státní IT, a přidat jim peníze. Náklady Bartoš odhaduje na 160 až 200 milionů korun ročně.
„Výhoda je, že toto opatření lze provést téměř okamžitě, nevýhoda je, že řeší jen úzkou oblast a neřeší právníky, auditory, zakázkáře, ani všechny ostatní obory, ve kterých je platová situace podobná. Přitom klíčových zaměstnanců zde nebude o mnoho více,“ píše se v analýze.
Obecné řešení má být podle Bartoše nový kariérní řád, který zavede novela služebního zákona. Ten rozčlení státní zaměstnance podle odborné seniority. „Tím nejen přehledně určí, kteří zaměstnanci jsou ti špičkoví odborníci, ale současně jim dá i perspektivu kariérního růstu,“ přibližuje Bartoš.
Jedním z úkolů pro budoucnost je podle plánu úprava katalogu prací, který je více jak 10 let starý, reálně se ale některé převzaté pasáže neměnily až 30 let. Některé klíčové profese v IT tak ani nezná, protože v době jeho vzniku vůbec neexistovaly. Tento bod je již podle Bartošova týmu dojednaný. „Účinnost očekáváme 1. července 2024,“ je psáno v dokumentu.
Vláda kývla na digitální plné moci. Právníci varují před technickým provedením |
Jen peníze experty nenalákají
Dalším z bodů, který podle kabinetu místopředsedy vlády pro digitalizaci brání v nabírání schopných ajťáků, je požadavek vysokoškolského vzdělání. „Vycházíme z toho, že některé obory se před 20 lety na univerzitách vůbec neučily a zkušený odborník ani nemůže mít vysokou školu. Navíc, zákon sice požaduje vysokoškolské vzdělání, ale nikoliv v oboru. Požadavek VŠ je tak zcela formální a nemusí mít nic společného s nabízenou pozicí,“ konstatuje ministr.
Bartošův tým navrhuje požadavek vysokoškolského vzdělání zrušit, což by mělo pomoci také absolventům zahraničních škol. Ti musejí během výběrových řízení čekat na potvrzení svého diplomu a často jej nestíhají dodat, kvůli čemuž jsou znevýhodnění.
Redakce iDNES.cz nechala návrh Bartošova týmu okomentovat odborníky z technologického světa. Podle Andrey Bělkové, personální ředitelky Microsoftu, si musí politici při plánování dát pozor, aby nešlo jenom o dočasný, krátkodobý zájem.
„Oblast IT je rychle se rozvíjející obor a je tedy nezbytně nutné umět reagovat na měnící se potřeby. Jinými slovy, aby IT odborníci měli odpovídající zázemí a pracovali s nejmodernějšími technologiemi. Pak věřím, že práce ve státní správě na projektech, které ovlivňují tisíce lidí v České republice, může být stejně atraktivní jako v sektoru soukromém,“ míní Bělková.
Podle Lukáše Marvana z Asociace UX je narovnání platových podmínek ve státních službách nutná, nikoliv však postačující podmínka k přilákání IT specialistů. Odkazuje se na výsledky výzkumu HumansofUX.com, podle kterého je druhá a třetí nejsilnější motivace k práci UX profesionálů: „Práce mi dává smysl“ a „Práce mě baví“.
„Takže ano, jistě je to krok správným směrem, avšak je třeba mít na paměti, že jen o penězích to není, podstatný vliv má také náplň práce a pracovní prostředí jako takové. Je tedy třeba transformovat náš stále místy zkostnatělý státní aparát tak, aby práce v něm přinášela lidem smysl a radost, ne jen obživu. A tím mám na mysli například lepší sladění zákonů s novými možnostmi digitálních procesů,“ vysvětluje Marvan.
Myšlenka, že stát zvýší platy IT profesionálům, více jich zaměstná, bude méně služeb nakupovat externě a tím ve finále ušetří, je podle Petra Růžičky, konzultanta ve společnosti Lundegaard, sympatická. „Otázka ale je, jestli to není utopie,“ ptá se Růžička.
V dlouhodobém horizontu stát zaměstnáváním státních úředníků na pozice IT profesionálů podle Ružičky neušetří. Interně by ale měl mít silný strategický tým technologických profesionálů, kteří vědí, kam celou „flotilu“ navigovat. „Vzdělání by tím pádem měli mít jednoznačně vysokoškolské a platy naopak nadstandardní, abychom měli šanci být vedeni špičkami v oboru,“ myslí si.
V Česku tiká 450 tisíc časovaných bomb. Datovky mohou skrývat exekuce i pokuty |
I stát má povolit home office
Od svých změn si Bartoš slibuje větší efektivitu v nakládání s veřejnými penězi. Potřebuje ale provést další úpravy, které mu umožní prostředky získat. Navrhuje proto zrušení zákona o rozpočtových pravidlech, takzvané vázání.
„Vázání bylo zavedeno jako prostředek k optickému zlepšení bilance rozpočtu. Reálně však k reálným úsporám nevede, jen převádí možnost rozhodovat o penězích za neobsazené pozice do rukou ministra financí. Naopak nutí vedení úřadů místa co nejrychleji obsazovat jen proto, aby byla obsazená,“ píše se v dokumentu.
Jako poslední bod zmiňuje Bartošův tým nutnost rozšířit nefinanční benefity. Koncem roku 2023 došlo k jejich výraznému omezení v souvislosti s konsolidačním balíčkem a omezeny byly i „benefity,“ které se v soukromém sektoru za benefity ani nepovažují, jelikož jsou vnímány jako standard.
V plánu je podle Bartoše, aby stát nabízel flexibilní pracovní dobu, možnost práce z domova bez nutnosti složitých žádanek, volno navíc, vzdělávací a rozvojové programy nebo zdravotní péči.
