„Nechceme, aby šla do šrotu. Věnujeme ji zdarma zájemci, který pro ni najde smysluplné využití,“ nabízí dar ostravský náměstek pro investice Břetislav Riger.
Hyperbarická komora v Městské nemocnici Ostrava byla jediná pro celou Moravu i Vysočinu. Do konce loňského roku v ní přes 21 tisíc pacientů absolvovalo téměř 266 tisíc terapií kyslíkem, takzvaných ponorů.
„Původní přetlaková komora je stále funkční, ale její technické vybavení je na hranici životnosti. Proto jsme pořídili novou, modernější, ale hlavně větší komoru. A řešíme, co s tou starou,“ vysvětluje Riger.
Přetlaková komora v Ostravě slouží pacientům od 9. září 1965. Vznikla jako první v Československu po neštěstí z roku 1963, kdy se devět horníků otrávilo sirovodíkem po průvalu starých vod v Dole Eduard Urx. A byla teprve třetí v Evropě, po Amsterdamu a Glasgow.
Ostrava otevřela moderní hyperbarickou komoru, jedinou na Moravě a ve Slezsku |
Dar má několik háčků
Město už s nabídkou oslovilo například Národní technické muzeum či ostravský Svět techniky. Dar se jim však nehodí do sbírek a problém je i v jeho velikosti a hmotnosti. Dva spojené ocelové válce měří téměř 10 krát 3,5 metru a váží asi 50 tun.
Pokud mají komoru využívat lidé, neměla by být vystavena vlivům počasí. „Zdravotníci navrhli, aby komora zůstala v areálu, lidé by v ní mohli posedět, něco si přečíst nebo se podívat na video o jejím využití v medicíně. Ocel je kvalitní, ta by to vydržela. Ale v zimě by promrzla a v létě by v ní bylo vedro,“ vysvětluje náměstek Riger, proč by měla být komora v budově.
Jenže první muzeum ji odmítlo. „Pro takový exponát nemáme místo ani využití,“ říká kurátorka sbírky zdravotnické techniky Národního technického muzea Lucie Burešová. Podotkla, že v depozitáři už jednu menší přetlakovou komoru mají a další do sbírky zařadit nemohou. „Počítáme s tím, že naši komoru časem vystavíme v připravované expozici spolu s další zdravotnickou technikou,“ dodává Burešová.
Podobně reagoval i Svět techniky. „Komora zabírá velký prostor a nezapadá do koncepce nových expozic, které jsou zaměřené spíš na moderní technologie, například vodíkové,“ vysvětluje mluvčí Dolních Vítkovic Eva Kijonková.
Podle náměstka ostravského primátora by starou komoru pro devět sedících pacientů a jednoho zdravotníka mohlo ještě využít i některé zdravotnické zařízení, pokud ale bude ochotné investovat okolo 20 milionů korun do nového technického vybavení a získá smlouvy se zdravotními pojišťovnami i povolení k provozu - a s tím by mohl být problém. Reálnější proto je, že někdo přijde s nápadem na jiné využití.
Primář ostravského centra hyperbarické medicíny Michal Hájek, který pracuje v komoře přes dvacet let, míní, že by si ji mohl pořídit soukromý sběratel, třeba někdo z bohatých mecenášů a obdivovatelů technických exponátů. V tom případě by ale město nemohlo komoru darovat. To lze jen pro veřejné účely.
„Nebráníme se ničemu, co bude dávat smysl. Potřebujeme zbourat budovu, ve které stojí staré zařízení, ale víme, že jen jeho naložení jeřábem a převoz nadměrného nákladu vyjde na statisíce korun. Ty by měl zaplatit obdarovaný,“ upozorňuje náměstek.
„Pokud půjde o společensky prospěšný projekt, věřím, že radní i zastupitelé města by byli ochotní souhlasit s podílem na těchto nákladech. Nebo je v takovém případě možné vypsat veřejnou sbírku. Pokud bude nápad dobrý, lidé se zapojí,“ přemítá náměstek.
„Ponorka“ možná půjde ke dnu
Pokud by byl problém s převozem komory, dal by se dlouhý válec, který se skládá z komory s kulatými okýnky a menší předkomory, rozřezat na dva díly. A kdyby se nenašel způsob, jak využít technický exponát na zemi, mohl by najít uplatnění třeba i pod vodou.
Komora desetiletí pomáhala potápěčům s hloubkovou neboli dekompresní nemocí, kdy se v těle při prudce sníženém tlaku uvolňuje dusík do tělních tekutin, tvoří bublinky a způsobuje řadu potíží, které mohou vést až k paralýze a smrti. Teď by se mohla stát atrakcí v některé z vodních nádrží. MF DNES se na takovou možnost zeptala prezidenta Svazu potápěčů Moravy a Slezska Ivana Kratochvíla.
„Je to zajímavá myšlenka. Promluvím o tom s kolegy i zástupci města. Umím si představit, že bychom komoru umístili na dno některého ze zatopených lomů, kam jezdí potápěči z celé republiky,“ říká šéf svazu.
Hyperbarická komora pumpuje do těla „lepší palivo“ a urychlí čas léčby |
Nápad se mu líbí o to víc, že ve svých osmdesáti letech pamatuje začátky provozu nabízené komory.„Byl jsem tam jako potápěč i s kolegou několikrát radit personálu. Ostravští zdravotníci neměli zpočátku s dekompresí zkušenosti a stávalo se, že sestry postihly zdravotní problémy, když nedodržely správný postup a opustily komoru příliš rychle,“ vzpomíná Kratochvíl.
Zatím podle něj není vůbec jisté, zda budou mít potápěči o komoru zájem, ani to, jestli by sehnali peníze na přepravu. Pokud ano, nebylo by to první zařízení pod vodou.
„V zatopeném lomu, kde máme základnu, už je menší kabina, ve které jsme dělali pokusy s možností přežití pod vodou. U vrtných plošin jsou podmořské kabiny, ve kterých potápěči nějaký čas žijí a ve směnách chodí pracovat ven,“ popisuje Kratochvíl. Podle něj by i potopená hyperbarická komora mohla být lákadlem pro řadu potápěčů.
